Evangelijní úryvek 3. neděle v mezidobí, (cykl. B - Mk 1, 14 - 20) uvádí první slova, která Ježíš vyřkl v Markově evangeliu a příběh prvních povolaných učedníků.
V nedělní bohoslužbě slova se porovnávají dva příběhy povolání se dvěma rozdílnými odpověďmi. Pokud přečteme Knihu proroka Jonáše celou, což se dá snadno zvládnout, protože má pouze 4. kapitoly, zjistíme, že prorok nejprve odmítl první Boží povolání a utíká před ním na loď. Evangelista Marek při povolání rybářů - dvou sourozeneckých dvojic - opakuje při každé z nich slovíčko "hned", kterým odpovídají na Ježíšovu výzvu: "Pojďte za mnou ..." Rybáři odcházejí z loďky za Ježíšem.
Nabídka pravé radosti a štěstí
Celý úryvek začíná krátkou zprávou o uvěznění Jana Křtitele. Je to předzvěst i toho, co se bude dít s Ježíšem Kristem a zároveň odkaz evangelisty svým čtenářům:
Každý, kdo chce následovat Ježíše, bude muset počítat s tím, že nejen ztratí domů, začnou ho nenávidět i nejbližší, ale zaplatí nejvyšší cenu vlastního života.
Přesto Kristus nazývá své poselství "evangelium" = v překladu "radostná zpráva", což nás nutí konfrontovat různé nabídky tohoto světa s křesťanstvím.
Když se z každé strany na nás z reklam, billboardů a časopisů usmívají šťastní lidé, nutí nás to přemýšlet, v čem je Kristova nabídka jiná. Proč je to radostná zpráva pro člověka? Dovolím si odpovědět, že je to v pravdivém pohledu na život a skutečné štěstí. Ve výzvě "
pojďte za mnou" jim Kristus nenabízí nějaké výhodné zaměstnání, postavení, budoucnost. A přece učedníci nechávají vše, co z pohledu tohoto světa tu jistotu představuje - práce, rodina, domov a jdou za ním.
Bez bezpečné vzdálenosti
V době Ježíše Krista mělo v židovství svůj vliv esénské hnutí. Eséni vytvářeli společenství u břehu Mrtvého moře. Oddělili se od ostatních, aby se chránili nespravedlivých lidí, odloučili se dokonce od liturgie jeruzalémského chrámu a odešli na poušť. Ježíš se se svým poselstvím obrátil na celníky a hříšníky. Ukázal, že žádný člověk není tak bezbožný, tzn. tak moc vzdálený od Boha, aby ho Bůh nedokázal k sobě přitáhnout. V tom byla potíž starozákonního proroka Jonáše, který nesouhlasil s Bohem, že nabízí možnost pokání obyvatelům pohanského města Ninive. Podle Jonáše se až příliš vzdálili od Boha a nezasloužili si pokání.
To je radostná zvěst křesťanství, že
žádný člověk nikdy není dostatečně vzdálen od Boha, aby se Bůh k němu nedostal. Píšu to možná i jazykem současné doby, kdy se hovoří o dodržování bezpečné vzdálenosti před nakažením koronavirem. V duchovní oblasti není takové zábrany, "bezpečné vzdálenosti", která by Bohu zabránila dostat se k člověku.
Vstoupit do Kristovy loďky
Příběh povolání prvních učedníků se odehrává v atmosféře rybářství a evangelista Marek opakovaně na to klade důraz. Všimněme si výrazy: "spouštěli síť do moře, byli rybáři, učiním z vás rybáře lidí, byly na lodi, zanechali sítě, opravovali sítě, zanechali otce na lodi." Jde až do očí bijící kumulování množství výrazů: loď, síť, rybář.
Ještě i v tom
je podobnost s příběhem Jonáše ze Starého zákona. Chcete-li ještě lépe porozumět dnešnímu evangeliu, prosím, přečtěte si dnes tento příběh. Vidíme v tom snahu poukázat na úlohu Ježíšova učedníka.
Hlásání evangelia není vyčkáváním, kdy kolemjdoucí náhodně zaklepe na dveře fary nebo kostela s uspokojením: Jsme tu v teple kanceláře pro vás k dispozici. Je to vyjití mezi lidi. Znamená to vstoupit do loďky, která představuje svět, nejednou ji ohrožuje bouře, vítr a moře. Ale v té loďce je s námi Kristus!
V dnešní digitální době úsměvně můžeme říci, že Ježíš Kristus je "zakladatelem" internetu, když při jiné události řekl: "
spusťte sítě".
Pán Ježíš zve své učedníky, aby se stali rybáři lidí.
"Lovit lidi" znamená zachránit člověka před duchovní zkažeností a vnitřním rozvratem.
Síť je symbolem vytažení ze smrti do života, který nabízí Kristus. Jako křesťané neseme odpovědnost za lidi kolem sebe. Chraňme sebe a druhé před vším, co ohrožuje důstojnost a skutečné dobro každého člověka. Být křesťanem není nic jiného, "pouze" následování Boha.
Přes svého Syna Bůh vytáhl záchrannou síť, aby chytil člověka do své lásky, milosrdenství a odpuštění. Možná i proto symbolem křesťanů ve starověku byla ryba. V řečtině se ryba řekne ICHTYS, což posloužilo křesťanům, aby jednotlivým písmenem řeckého výrazu dali hlubší význam: Iesus Christos Theu Yios Soter - Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel.
Buďme odvážnými a radostnými Ježíšovými učedníky a hlasateli jeho evangelia v dnešní době.
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 23. 1. 2021 naleznete
zde
