Píši vám své osobní životní svědectví ..., které jsem zažila před pěti lety na Silvestra
a mohu ho ze srdce nazvat "ZÁZRAK" čili Boží režie ... Píše se 31. prosinec 2012 ....
Každý se chystá a připravuje na velkou silvestrovskou noc, .... I naše rodina se chystala, jako každá jiná rodina, ale pouze do chvíle, kdy jsme se nedozvěděli bolestivou zprávu.
Manželův 53 letý bratranec umírá je na hraně života a smrti, ...
Zapálíme svíčku a s manželem se modlíme za záchranu jeho života a za záchranu jeho duše, ....
Myšlenky mi běhají jen k němu. Nedalo mi, volám tetě a ptám se: "Dali jste ho zaopatřit?"
Ona, že ještě ne, říkám: "
Tak na co čekáte?"
Ona mi říká: "
Víš, ptali jsme se na oddělení sestry, jestli by nemohla k němu zavolat kněze,
ale ona říká, kněz sem chodí pouze ve čtvrtek."
A to bylo teprve pondělí. "
Vždyť do čtvrtku nám může zemřít ...."
Položila jsem telefon.
Řeknu vám pravdu, nedalo mi to, stále jsem neměla klid, stále jsem slyšela v mysli hlas: "
Nenech to tak, udělej něco pro toho chlapce..."
Ale co, když jsem tak daleko od něj ....
Já v Prievidzi a on z Hlohovce a leží v nemocnici v Trnavě.
Říkám si, Pane, vždyť ty nechceš smrt hříšníka,
ale jeho obrácení, .....
Tehdy mě napadla myšlenka, dám výzvu na Facebook
na stránku: Prosím o modlitbu ...
Psala jsem:
"
Přátelé, prosím vás, kdo je z Trnavy, a má možnost pořídit kněze do nemocnice
pro jednoho velmi nemocného člověka, který je na pokraji života a smrti, ....
Vím chodí tam františkáni ve čtvrtek, ale já se bojím, jestli to nebude pozdě,
jestli bude ještě žít do tehdy, dávají mu naději 10% života.
Ale vše je v rukou Božích, ....."
Byla jsem překvapená, že se ohlašovali lidé, že chtějí pomoci, když jinak ne, tak se vroucně modlili...
Modlitby byly na půl vyslyšeny ...
Ohlásila se paní Ivetka Šteklová, že ona se pokusí něco udělat pro záchranu, ...
Jak slíbila tak konala, bez nároku na odměnu.
U prvního kněze nepochodila, neboť ležel nemocný, ale ten jí dal t.č. na jiného kněze a ten slíbil,
že hned půjde. A jak slíbil, tak i udělal ...
Ale já jsem stále neměla klid, tak jsem volala tetě, že jsem už domluvila kněze, ...
A ona mi říká. "
Dítě moje, ale tam ještě nikdo stále nebyl, neboť celou dobu byl při něm jeho syn a vzpomínal, že sestře říkal a ona mu opakovala, že až v čtvrtek".
,br>
Ale jak stáli na chodbě, v tom se otevřou dveře a ve dveřích stojí páter františkán a říká: "
Hledám Antona H., jdu ho zaopatřit."
Sestra říká: "
A kdo vás volal" a on, že měl telefon a prosili o zaopatření, ....
Jeho syn hleděl na pátra a nevěřil vlastním uším, že jeho otce jde páter zaopatřit a nikdo o tom nevěděl z rodiny.
Tak šli spolu na pokoj, kněz se k němu sehnul a říká:"
Pane Antone, chcete se dát zaopatřit?" a on: "
ANO.
"
A chcete se také vyzpovídat?"
A on třikrát za sebou tak hlasitě řekl,"
Ano chci, ano chci, ano chci!"
Jeho syn poslouchá a nevěří, že otec tak hlasitě to zopakoval,
neboť do té chvíle už nemohl ani mluvit ...
Tak pak páter požádal syna, aby šel z pokoje ven, neboť otec se bude zpovídat ...
Stále přemýšlel ten syn, že jeho otec přijal kněze, neboť přes 40 let nebyl u zpovědí a nechodil ani do kostela ...
Když se vrátil domů, vše vyprávěl svojí mámě, naší tetě, jeho babičce, co zažil v nemocnici ....
Ona pouze klekla a plakala a děkovala Bohu za záchranu duše jejího syna
i nebeské Mamince, že se smiloval nad ním
a v poslední chvíli dostal takovou obrovskou milost ...
Po svátostech, které přijal 31. 12. 2012 se s námi navždy rozloučil 2. 1. 2013 a odešel k našemu Pánu ...
Bylo to v noci ve 23.35, představte si ze středy na čtvrtek...
Přátelé, kdyby se nebyl stal ten zázrak, že obsáhl svátost smíření, přijal Boží Tělo a pomazání nemocných ještě v pondělí, ve čtvrtek by už bylo bývalo pozdě ...
Já tomu říkám ZÁZRAK, ať mi říká, kdo co chce ...
Neboť se naplnilo: "
Ubožák zavolal a Hospodin slyšel ..."
Pohřeb byl 7. 1. 2013 ve 13:30.
A na závěr, jak se slušelo, vyptala jsem si od p. Ivetky t.č. na pátra a druhý den jsem mu poděkovala jménem celé rodiny ...
Pamatoval si na to zaopatření a mi řekl: "
Buďte spokojená, náš bratr Anton se zpovídal
při plném vědomí, všechno krásné litoval a přijal bez problému Tělo našeho Pána do svého srdce ..."
Pane nebuď mu přísným soudcem,
ale buď mu laskavým Spasitelem ..
Otče, náš .... Zdrávas Maria ...
Odpočinutí věčné ...
Tak a tímto chci končit své svědectví a budu to říkat všude a každému,
jak dobrý a milostivý je náš Pán Ježíš Kristus
a jaké VELKÉ JE JEHO MILOSRDENSTVÍ
"
Ježíši, Důvěřuji Ti"
Zdieľané od O. Lučanská
Převzato z
FC - Marta Durániková,
článek naleznete
zde.