V knize z roku 2017 o ženách prožívajících zranění po potratu, se se svým traumatem, kterým prošla po užití potratové pilulky, podělila s ostatními i Yanette z Virginie.
Když otěhotněla, bála se, co si o ní pomyslí rodina i ostatní lidé. Obávala se i o to, že by nedokázala ukončit školu, kdyby měla miminko. Rozhodla se tedy (podle jejích vlastních slov) být "sobecká a žít si život po svém". Na potratové klinice v Baltimoru, Maryland, jí poskytli potratovou pilulku.
Celé poradenství v tomto zařízení spočívalo v jediné otázce od personálu, a sice, jestli opravdu chce potrat. Nepadlo ani slovo o vývoji plodu nebo o možnostech, které by měla, kdyby se rozhodla děťátko donosit. Yanette říká:
"
Vzali mě do nějaké místnosti a do ruky mi dali dvě tabletky. Lékař mi řekl, že tyto pilulky mi přivodí potrat a že jakmile si je vezmu, už se tento proces nedá zastavit."
To je lež.
Zvrácení procesu
je možné
a
mnoho žen
mělo
zdravé děti
i poté, co si
vzaly první tabletku.
Yanette si po první tedy vzala i druhou tabletku a usnula. Probudila se v agónii:
"
Probudila mě mučivá a nesnesitelná bolest; jako bolestivé křeče při menstruaci, ale ty nejhorší, jaké jsem kdy měla. Chvíli jsem zůstala ležet, ale zmítala mnou taková bolest, že jsem si neuvědomovala, co se děje. Když jsem si vzpomněla, co jsem udělala, utíkala jsem do koupelny a zůstala tam tři hodiny, během kterých jsem potratila. Seděla jsem tam, plakala a v bolesti ze mě vycházelo moje miminko. Snažila jsem se dělat co nejmenší hluk, aby moje teta nenabyla žádné podezření. Když to celé skončilo, přála jsem si zemřít.
Všude kolem mě byla krev a kousky tkáně. Podívala jsem se do WC a jediné, co mě napadlo bylo: "Toto jsou kousky mého miminka."
Po potratu Yanette velmi trpěla:
"
Ze všech sil jsem se snažila překonat žal a zármutek, hanbu a zavržení, které jsem celá léta pociťovala ... už jsem nevěřila, že by mě mohl mít někdo ještě rád, zejména pokud by věděl, co jsem udělala. Proto jsem o tom nemluvila. Emocionálně jsem byla úplně rozházená, v jednu chvíli jsem byla šťastná, vzápětí jsem se zlobila, a hned nato jsem začala vzlykat. a nikdo nevěděl, co mi ve skutečnosti je."
Yanette se bála s někým o potratu mluvit a proto trpěla mlčky. Nikdo jí nemohl pomoci.
"
Stále více jsem se uzavírala do sebe, protože jsem cítila, že mě nikdo nechápe. Kdyby věděli, s čím každý den zápasím, pochopili by to. Když jim však řeknu pravdu, já sama bych už nedokázala žít v 'ochranném' zámotku lži, který jsem si kolem sebe vytvořila. Raději ať si nějakou dobu myslí, že jsem bláznivá, než by se dozvěděli, že jsem vražedkyně."
Yanette začala užívat
drogy, pít
alkohol a byla
promiskuitní (střídala sexuální partnery):
"
Stala se ze mě alkoholička a trávu jsem kouřila jako nikdy předtím. Se stupidními lidmi jsem dělala stupidní věci všeho možného druhu. Když přijdete o dítě, začnete prožívat nekonečnou a bezednou bolest, která je však ještě mnohem intenzivnější, pokud se dítěte zbavíte vlastníma rukama."
Yanette nesmírně trpěla celá léta kvůli tomu, o čem si myslela že je jen jednoduché a lehké rozhodnutí. Je jen jedna z
velkého množství zlomených žen, které prožívají zranění po potratu.
VIDEO:
1st Trimester Medical Abortion:
Abortion Pills
https://www.youtube.com/watch?v=lRDnVSMr5j0&feature=emb_title
Zdroj:
www.liveaction.org
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
