Není žádnou novinkou, že jsme v dnešní době mnohdy obelháváni a manipulováni ve velkém, a že se nám říká jen část pravdy nebo překroucené informace. Často za tím stojí něčí zájmy a samozřejmě i peníze. Člověk si pak myslí, že dělá nějaké dobro a ono je to úplně jinak…
I v naší oblasti jsou k vidění billboardy s nápisy typu: Pomozte jiné ženě mít miminko – darujte svá vajíčka; Jediná záchrana pro mnohé páry – darujte svá vajíčka… Drnká se nám na strunu soucitu, touhy pomáhat těm, kdo by chtěli děti a přirozenou cestou je mít nemohou. Vždyť je to tak správně – musíme si pomáhat – dokonce se může zdát, že by to byl i správný křesťanský postoj. Navíc některé ženy motivuje i vidina finančního zisku… Ale jak to ve skutečnosti je?
Uvedu pár běžně dostupných faktů. 95% takto získaných vajíček (jinak gamet) se nepoužívá pro hlásané narození dítěte neplodné ženě, ale na nemedicínské účely – tzn. pokusy, farmakologie atp. V současné době je totiž dostatek „dárkyň“, jejichž gamety by stačily pokrýt poptávku heterosexuálních párů po dítěti. Ale jsou zde i jiné zájmy, které se maskují za rádoby bohulibý nátěr.
Neférové je i užívat v této souvislosti slovo darování – jde o eufemismus, přikrášlené označení něčeho, co pěkné není. Nejedná se totiž o žádné darování vajíček, ale o jejich prodej. Na výzvu Prodej své vajíčko by se hned tak nějaká žena nenechala nalákat. Vždyť by si pomyslela, což jsem slepice, abych prodávala svá vajíčka? To, že se prodej nezmiňuje naplno, má ještě jeden důvod. Evropská Úmluva o lidských právech a biomedicíně říká, že „lidské tělo a jeho části nesmí být jako takové zdrojem finančního prospěchu,“(kapt. VII. čl. 21) a tak v tomto případě je tato skulinka „ošetřena“ jako kompenzace nákladů spojená s darováním vajíček. Ale ve skutečnosti žena tedy vajíčko nedaruje, ale prodává. A jsme u jádra pudla. Reprodukční medicína a vše, co se jí týká, je velkým byznysem. Budoucí rodiče si mohou určit, jak by chtěli, aby jejich dítě vypadalo. Dokonce existují webové stránky, kdy je možné vybírat, jako z katalogu. V čem se takový výběr liší od koupě kabelky, svetru, batohu atp.? Není zde počátek lidského života chápán jako materiál? Člověk ze sebe dělá pána nad životem a tím je jen a pouze Bůh.
Ale je tu i další nepravda hlásaná z plakátů. Neodebírá se totiž jedno vajíčko, ale pokud možno, co nejvíce: mohou to být vajíčka 3 anebo i 25. Ale, jak je to možné, když během jednoho cyklu ženy dozraje ve vaječníku pouze jedno vajíčko? V pohodě – jsou zde užity podkožní injekce, obsahující hormony, které mají napomoci k růstu a dozrávání vajíček ve vaječnících. Tyto hormonální injekce si žena aplikuje 10 – 12 dnů. V krátkém období si tak vpichuje nadměrné dávky hormonů, na které její tělo není zvyklé, aby nazrálo co nejvíce vajíček, tím si samozřejmě ničí organismus – to může mít své důsledky v budoucnu.
V neposlední řadě jsou zde i zdravotní rizika. Gamety se odebírají v celkové anestezii, punkční vaginální technikou, kdy se na vaječnících dělají vpichy. Vaječníky vždy krvácí, nikdy se dopředu neví, kdy přesně krvácení ustane. Dá se to sice odhadnout, ale tělo každé ženy reaguje zcela originálně. Jsou tu i další možná rizika jako například poškození vaječníků a dělohy, zánět vaječníků, vnitřní krvácení a další.
Je tu ale i etický problém. Jedna takzvaná dárkyně vajíček se po letech sdílela: „Je to šest roků, kdy jsem poprvé darovala vajíčka. Darovala jsem celkem třikrát a nyní čekám svoje první dítě. Je mi 30 roků a teprve nyní si uvědomuji, co jsem vlastně provedla. Ta představa, že někde žije dítě, o kterém nic nevím, mě ničí, ta představa, že moje dítě bude mít sourozence, kterého nikdy nepozná, je pro mě stresující. Darovala jsem, protože jsem jako studentka potřebovala peníze, z žádného jiného důvodu to nebylo…“
K tomu je třeba domyslet, že dítě má daná žena s mužem, kterého nikdy neviděla. A pohlédněme o pár roků dál. Reálně totiž může hrozit incest, a to tak že se např. potkají dva sourozenci, kteří nebudou vědět, že jsou sourozenci a budou chtít společně založit rodinu, což u sourozenců předpokládá zvýšené riziko nejrůznější vad.
Po přečtení těchto řádků, jako bych slyšela námitky některých čtenářů – tak když je to tak, to máme neplodné manžele nechat bez pomoci a bez naděje? Nebo jim zbývá jen možnost si děti adoptovat a nemít vlastní? Jsou ještě jiné možnosti a to velmi účinné – krátkost tohoto článku mi však neumožňuje se o tom rozepsat – podrobně se tomu věnoval např. Časopis Milujte se! č. 29 a č. 42.
Vždy, když vidím nápis: Daruj vajíčko, daruješ život, napadá mě a věřím, že i další ženy jedno z FATYMských hesel: Soudek medu, kapka jedu v tomhle s vámi nepojedu.
