Jak zacházet s médii při výchově? O tom píše P. Michael Ramm FSSP v časopise Světlo 40/2013.
Archiv časopisu Světlo ZDE
Zpozornění
Připustili byste, aby v pokoji vašeho dítěte byla umístěna kniha, jejíž obsah by
byl tak nízký, že jen myšlenka na to by
slušného člověka zahanbovala?
Pravděpodobně nikoliv. I toho nejpevnějšího může jednou porazit lidská slabost, pokud je neustále vystavován provokujícím pokušením. A to by byla právě
taková kniha: neustálé pokušení.
Je přeci každému jasné, že ona kniha,
pokud by obsahovala i dobré a užitečné
věci, nepatří kvůli špatnému obsahu do
dětského pokoje. Nemělo by tedy totéž,
co platí o špatné knize, platit také pro televizi a internet?
Člověk si je jen málo vědom nebezpečí, která přicházejí od moderních médií.
Málokdo si všimne kletby, která je vyražena na obrácené straně medaile, jež budí dojem vzácné mince. Stále častěji jsou
děti sebevědomými vlastníky různých druhů vysoce technologizovaných přístrojů,
které umožňují přístup k internetu vždy
a všude. Když se někdo takovým výdobytkem techniky může pochlubit svým kamarádům ve škole, je přijímán s respektem.
Nikdy by rodiče nedopustili, aby jejich
děti jedly zkažené potraviny. Nikdy! Bohužel se už méně dbá o to, co lze označit
za potravu pro duši. V zájmu blaha duší
našich dětí bychom měli být v této oblasti více pozorní.
To, že nová média s sebou nesou velká
nebezpečí, je bez diskuse. Nabízí se však
otázka, jak máme s tímto vědomím naložit. Co je správnou cestou? Máme naše děti jednoduše vzdálit všem vlivům moderních médií, naprosto je od nich izolovat?
Hřebenová túra
V otázce správného přístupu k moderním médiím ve výchově se otevírá problém, se kterým se setkáváme v mnohých
dalších oblastech života. Pokud svým dětem dáme ve využívání médií volnost, přetížíme jejich schopnosti být zodpovědný
sám za sebe a riskujeme, že uvíznou ve víru nebezpečných vlivů. Pokud je naopak
v úzkostlivé péči zcela izolujeme od vlivu médií, objeví se podobné nebezpečí.
Ti, kteří se během dospívání nenaučili
zodpovědnému zacházení s moderními
médii, od okamžiku, kdy jsou postaveni
na vlastní nohy a užívají svobody, zahučí o to silněji do víru různých nebezpečí.
Kromě toho, pokud nechceme svým
dětem zcela znemožnit jejich šance na
dobré povolání a zaměstnání, nemůžeme
je zcela izolovat od moderních technologií. Sotva která profese si dnes vystačí bez
počítačů. Řešení se mi zdá v hřebenové
túře mezi dvěma extrémy – mezi „příliš“
a „málo“, mezi „totální volností“ a „absolutní izolací“.
Dvojité nebezpečí
Dříve než podám některé užitečné rady pro výchovu dětí, které se týkají přístupu k moderním médiím, chtěl bych znovu upřesnit problém. Zdá se mi totiž, že
nebezpečí moderních technologií je dvojího druhu.
Nejen sexismus, fascinace násilím, indoktrinace a podobné nebezpečí číhají na
toho, kdo se vydá na virtuální cestu v síti
internetu nebo svůj volný čas tráví sledováním televize. Číhá ještě jedno zcela jiné
nebezpečí. I v takové nabídce, která je sama o sobě dobrá, a kterou nám umožňuje moderní technologie, se nachází skryté
nebezpečí, které není radno podceňovat.
Totiž nebezpečí přehnaného konzumu,
který často končí v závislosti na některém z médií.
Podle průzkumů ARD a ZDF o využívání služeb médií za den, stráví průměrný Němec starší 14 let celkem 490 minut
denně před televizí, posloucháním rádia
a nebo vyhledáváním na internetu. Z toho 220 minut připadá na televizi, 187 na
rádio a 83 minut na internet. (Podobný
průzkum by v Čechách nedopadl jistě lépe.) Škody, které z takového konzumu plynou pro naši mládež, jsou enormní. Mnoho rodičů neporozumělo, že i počítačové
hry, které jsou morálně nezávadné a které
lze vcelku bez úhony hrát, s sebou přinášejí značné vedlejší účinky. Potíže s přemírou počítačových her, podle mé zkušenosti, mají častěji chlapci. U děvčat skrývají
větší nebezpečí takzvané „sociální sítě“.
Užitečné rady
Hřebenová túra mezi „totální volností“
a „absolutní izolací“ vzhledem k moderním médiím při výchově není jednoduchá.
Abychom ji i přesto mohli úspěšně zdolat, měli bychom k tomu zohlednit užitečné rady. Některé nápady bych zde zmínil:
Vyberte pro počítač s přístupem k internetu, kde může každý člen rodiny vyřídit nutnou práci, nějaké „veřejné“ místo
v domácnosti (např. obývací pokoj). Jak
pro rodiče, tak pro děti bude možnost nebezpečí výrazně omezena. Děti nebudou
tísněny pocitem, že jim rodiče nedůvěřují,
zejména tehdy ne, když rodiče sami připustí, že podobnou ochranu také potřebují.
Možná toto řešení znamená jistou oběť,
především pro otce? Je snadnější mít přístup k internetu přímo v kanceláři. V některých případech není z pracovních důvodů toto řešení vůbec možné. V každém
případě, domnívám se, internet do dětského pokoje nepatří.
Dnes je již možno si bezplatně z internetu stáhnout programy, které regulují čas
strávený na počítači. I toto je skutečná pomoc. Jistě není chybou pociťovat zdravou
nedůvěru i k sobě samému a dobrovolně
se jistit využitím podobných prostředků.
Co se tak zvaných „smartphonů“ s přístupem na internet týče, nevidím žádné rozumné důvody, proč by je měly vlastnit děti.
Nakonec jsou také softwary, jež chrání
počítač před nemorálními a mládež ohrožujícími internetovými stránkami, které
umí nastavit časové limity a dokumentovat navštěvované stránky. Jeden z takových programů najdete pod odkazem www.salfeld.com.
Výchova – vlastní příklad
O výchově existuje nepřeberné množství literatury. Jeden lidský život by nestačil, kdyby chtěl člověk přečíst vše, co bylo dosud o výchově napsáno.
Není to ani nutné. Kdyby to bylo nezbytné, tak by jistě Pán Bůh zařídil, aby
děti dostávali vysoce vzdělaní profesorové
a nikoliv prosté maminky. Zřejmě je zdravý lidský rozum ve výchově užitečnější než
všechny akademické, vědecké postupy.
Nejdůležitější při výchově dětí je však
vlastní příklad. Lze si ušetřit celé knihovny pedagogické literatury, pokud si vezmeme k srdci základní pravidlo: Nejdůležitější při výchově je vlastní příklad!
Přísloví říká: „Výchova nemá smysl, děti
stejně všechno napodobují!“
Co platí všeobecně ve výchově, platí
také v otázce, jak děti vychovávat k zodpovědnému vztahu k médiím. Pokud sami v této oblasti nebudeme ukáznění, nebudeme mít úspěch ani u dětí.
P. Michael Ramm FSSP je členem Kněžského bratrstva sv. Petra. Působí ve Stuttgartu.
Specializuje se na práci s mládeží a vede hnutí Mládeže Krista Krále (Christ-König-Jugend).
Světlo 40/2013
Z Informationsblatt der Priesterbruderschaft St. Petrus 6/2013 přeložil -jz
