"
Nahlédnout do Božího Srdce, to se svatá Anna Schäfferová naučila v dílně svého utrpení. Přitom poznala, že Boží láska přináší útěchu, která vzrůstá, když ji člověk daruje dále." (Papež Benedikt XVI. V neděli 21. října 2012 na svatořečení řekl o nové bavorské světici z diecéze Regensburg) Anna tuto útěchu s radostí rozdávala všem; živým, ale i duším v očistci.
"Schreiner-Nandl z Mindelstettenu, Stolárovo děvče z Mindelstettenu", jak lidově s láskou Annu Schafferovou (1882-1925) nazývali, se chtěla už v mládí stát misijní sestrou. Ale po tragickém pracovním úrazu, při kterém si 18-letá služka opařila nohy vařící louhovou vodou na praní, zůstala až do své smrti upoutána na lůžko a odkázána na péči druhých.
Lůžko se jí tak stalo klášterní celou a utrpení misijní službou. Nejhlubším pramenem síly se jí v příštích dvaceti pěti letech stalo každodenní sv. přijímání, "
slunce mého života", jak sama říkala. Takto posílená přijímala tato skrytá stigmatizovaná smírná oběť ve své komůrce tisíce návštěvníků, kteří u ní dostali radu a našli pomoc v nejrůznějších trápeních. Prostřednictvím svých listů současně utěšovala nespočet nemocných a trpících.
V noci, kdy bolestí nemohla spát, se v duchu přenesla před Nejsvětější Svátost, aby vykonala hodinu smírné modlitby. A tehdy k ní přicházely duše z očistce.
"Ježíši můj, milosrdenství pro všechny! Já na vás nezapomenu!" Takto a podobně se modlívala a často duchovně žízňivá dlouho prosila, aby pro Ježíše "
pomohla zachránit velký zástup duší. "
Duše z očistce jí dali poznat:
"V tom okamžiku, když se ze zkroušeného srdce za nás obětují střelné modlitby,
... dostáváme velkou útěchu a úlevu."
Ve svém takzvaném "
sešitu snů", který si vedla na pokyn svého duchovního vůdce, se nacházejí záznamy jejích mystických zkušeností a vizí, které nazývala jednoduše "sny". Pod názvem
U duší z očistce popsala Anna svým jednoduchým, přirozeným způsobem, jaký účinek na duše v místě očišťování mělo její utrpení a modlitby.
"
V pátek 19. dubna 1918 se mi ráno zdálo, že jsem byla v kostele a klečela před hlavním oltářem před eucharistickým Ježíšovým Srdcem a dlouho jsem se modlila.
Najednou bylo vše velmi světlé a já viděla Nejsvětější Srdce v nepopsatelném lesku a ohnivé záři; nepřestávala jsem se ve snu modlit, Ježíši jsem doporučila mnoho duší a modlila jsem se za ně. A pokaždé, když jsem se přimlouvala za konkrétní duši - mezi nimi i za duše mnoha známých -, vyšel z Nejsvětějšího Ježíšova Srdce paprsek až na místo, kde byla ta duše, a já jsem v témže okamžiku duši i viděla. A ve snu jsem se modlila: ,Ježíši můj, milosrdenství!'
Najednou jsem byla obklopena množstvím jiných duší a také ve snu mi bylo jasné, že jsou to duše z očistce. A všechny mi říkaly: ,Za mě také!' Bylo jich velmi mnoho a já jsem je pohledem ani nemohla zachytit. Kolem mě byl takový nával, že jsem i ve snu cítila strach, a znovu jsem se modlila:, Ježíš můj, milosrdenství!'
A ze svatostánku vyšlo znovu tak nádherné světlo, až jsem si pomyslela, že jím musí být osvětlena celá zem, ... av tom okamžiku jsem se probudila."
Bezprostředně po její smrti (zemřela jako 43-letá) ji začali uctívat jako lidovou světici. Tisíce lidí, zblízka i zdaleka, během celého roku přicházejí k jejímu hrobu s prosbami i s díkůčiněním.
Do jejího svatořečení v roce 2012 bylo oficiálně zaznamenáno 23 000 vyslyšených modliteb, mezi nimi i nápadné zázraky uzdravení.
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek z 27. 10. 2017 naleznete
zde.
Na Fatym.com vydáno 7. 11. 2020
