Mariina přímluva je tak mocná!
Herec Jim Caviezel se v Amsterdamu v krásném rozhovoru podělil o svou zkušenost s Pannou Marií. Vysvětlil, jak přímluva Panny Marie "řídila jeho život."
Ve svém prvním příběhu vysvětluje, jak získal první roli ve známém hollywoodském filmu
The Thin Red Line, skrze zázračnou moc růžence.
Už v roce 1997 jsem se zúčastnil konkurzu o to, co chtěl každý v Hollywoodu. Úloha v nadcházejícím filmu Terrence Malicka
The Thin Red Line. Šance získat roli nebyla pro mě velká, ale aspoň jsem se mohl setkat s Malickem.
Vydal jsem se do jeho domu na setkání v 18. hod, ale nemohl jsem opustit auto. Byl jsem sužovaný pochybnostmi o sobě. Udělal jsem rozhodnutí: pokud to nevyjde, pokud by to nepřineslo ovoce, byl jsem připraven zavěsit tuto touhu na hřebík.
Nechtěl jsem jen tak lavírovat po zbytek svého života a přemýšlet, jestli bych někdy mohl pracovat jako herec.
Je šest hodin večer, jsem stále v autě, věřím v srdci, že dalších několik minut navždy změní můj život. V mé mysli jsem byl chlap z Mount Vernon, ve Washingtonu. Chtěl jsem být basketbalovým hráčem. Co jsem tedy dělal u domu Terrence Malicka?
Byl jsem v obrovském emočním vypětí, podceňování ve mně zuřilo v plné síle. Tak jsem se začal modlit růženec.
Je 18:05 a já jsem stále uprostřed tajemství růžence.
V situaci o šest měsíců dříve, můj manažer, který je katolík, řekl, že bych se měl začít modlit růženec dennodenně. Moje žena Kerri mě ho naučila modlit se.
Takže jsem si půjčil růženec své babičky. Bylo to vzácné starožitné dědictví. Začal jsem nejdříve jednotlivé korálky růžence přebírat přes prsty a modlit se, aniž jsem opravdu poznal tajemství.
Na toto setkání s nejvyhledávanějším režisérem v Hollywoodu jsem měl už pěkných pár minut zpoždění, ale ještě jsem stále modlitbu nedokončil, tak jsem se rozhodl pokračovat.
"
Zdrávas Maria, milosti plná ... Zdrávas Maria, milosti plná ...
Když konečně dokončuji modlitbu, je daleko po 18-té. Vyskočím z auta, uháním do domu, ale uvědomuji si, že mám v ruce růženec. Věděl jsem, že kdybych si ho dal do kapsy, začal bych automaticky přebírat zrnka i před režisérem, tak jsem se otočil na cestě a utíkal zpět k autu, abych se zbavil těchto korálků.
Otevírám dveře auta, odkládám růženec, abych konečně odešel, když mám najednou pocit, přímo tady v mém srdci, že bych měl s sebou tento růženec vzít.
To nebylo poprvé, co jsem zažil tento pocit. Poprvé jsem měl tuto zkušenost, když jsem měl 19 let v divadle v Mount Vernon ve Washingtonu.
Film skončil a venku ve tmě jsem já, šikovný jen na svůj basketbal, sedím na sedadle v autě, když jsem v srdci pocítil pocit, že bych měl být hercem. Že to je to, na co mě Bůh stvořil - to je to, co chce ode mne.
Dalo by se říci, že to byla moje osobní výpověď, osobní poznání. Velmi hluboké uvědomění si mého povolání. Tak jsem neochotně řekl, že to zkusím.
Můj smysl pro racionalitu zasahoval. Nevěděl jsem nic o hraní, vůbec nic o agentech, manažerech. Strašné, měl jsem jen toto přesvědčení v srdci. Měl jsem jen tento závazek.
Takže zpět na chodník před dům Terrence Malicka - rozhodl jsem se, že vezmu růženec s sebou a vydávám se ke dveřím.
Nějaká drobná žena, asi služka, odpovídá na zvonek, otevírá dveře a na krku se jí houpe zázračná medaile.
Takže říkám: "
Oh, Vy jste katolička!"
Říká: "
Ne, já jsem z episkopální církve.
"
Pojďte dovnitř."
Tak mě tato služka vezme dovnitř a ukáže mi dům. Je to krásná španělská hacienda. A když obdivujeme strop, zatímco žena je v polovině věty, znovu tento pocit v mém srdci, ale silnější než jsem kdy zažil.
A bez rozmýšlení jsem sáhl po růženci v kapse a říkám: "To je pro Vás, madam."
Žena je nesmírně překvapená... "
Proč jste to udělal?"
Její oči plavou v slzách a já říkám, "
nevím."
Ona říká: "
Ó můj Bože! Žena, která mi dala tuto medaili - zázračnou medaili Panny Marie - mi také dala růženec, který dostala od Matky Terezy. Ale ztratila jsem ho a dnes ráno jsem se modlila, aby mi Bůh poslal další."
Žena se v slzách zhroutí. I já jsem šokován. Přichází k nám režisér Terrence Malick a svou větu začíná slovy: "
Zlato, co se děje?"
Asi se mi to jen zdá: To není služka! Toto je Malickova manželka!
A pomyslím si: "
Nejlepší bude rezervovat si rovnou zpáteční let do Mount Vernon, kámo!"
Když jsem přišel domů, řekl jsem své ženě: "
Lásko, mám nějaké dobré zprávy a mám špatné zprávy. Dobrou zprávou je, že dostanu roli ve filmu, špatnou zprávou je, že babiččin růženec je pryč."
S manželkou věříme, že přímluva Panny Marie vedla k první hlavní roli mé kariéry v The Thin Red Line. Byli jsme nominováni na 7 cen Akademie, včetně "Best Picture."
Na jaře roku 2000 jsem dostal roli Edmonda Dantese, hraběte
Monte Cristo. Byla to nová úprava Dumasovy klasiky.
To bylo poprvé, co jsem byl ve filmu na vlastní pěst, byl jsem na vrcholu toho, co jsem dlouho chtěl dosáhnout, ale chyběl mi pokoj.
Chodím na mše svaté i během natáčení a snažím se modlit, ale stejně jako vy, nikdy jsem si nebyl jistý, zda mé modlitby mají adresáta. Můj neklid a jakási opuštěnost srdce narůstala.
Stala se však úžasná věc. Jsme ve velkém domě na Maltě, kde jsme měli natočit hlavní scénu filmu. Je to okamžik, kdy se hrabě musí rozhodnout, zda zůstane s láskou svého života, nebo ji opustí, aby pokračoval v pomstě.
A když zvažuji v roli toto rozhodnutí, dívám se do stropu. Ve skutečnosti se nedívám na nic. Není tam nic kromě bílé omítky.
Potom mě režisér Kevin Reynolds, který je baptista z Texasu, vytáhne ven na stranu a řekne: "
Ukážu ti něco, na co se budeš dívat. Našel jsem něco v hale, o čem si myslím, že bude dobré pro film."
Tak mě vezme do místnosti, vzdálené asi na 10 dveří od původní natáčecí místnosti a ukazuje na strop.
Nuže pěkně řečeno, jsem v absolutním šoku. Stojím tam užaslý, protože na stropě je freska Neposkvrněného početí Panny Marie.
Kevin Reynolds neví nic o Panně Marii nebo o katolické církvi, tak se ho ptám: "
Máte nějakou představu, co to je?"
Režisér, jako pravý muž Texasu, odpovídá pouze pohybem ramene a říká: "
yep"(slangový výraz pro ano - jo) ... a opustí místnost.
Váhal jsem, jestli to jeho "
yep" neznamená jenom jakýsi posměšek z vyobrazené fresky, tak jsem raději ze strachu mlčel.
Ale bylo to znamení pro mě - znamení, že Pán a jeho Matka byli se mnou, odpověď na mé modlitby, že Pán je slyší. Ve všech mých zkouškách je Maria po celou dobu se mnou, vede mě za ruku, vede mě ke svému Synovi a mému povolání.
A pokud jste viděli film
The Monte Cristo, víte, že tento záběr zůstal ve filmu, a jsem hrdý na to, že mohu říci, že jsem se podělil o nějakou dobu na obrazovce s Matkou Boží.
Zdroj: churchpop
Převzato z
https://matkabozia.sk/,
článek z 26. 10. 2020 naleznete
zde.
