Srdce Ježíšovo, v němž jsou všechny poklady moudrosti
a vědění, smiluj se nad námi.
Otlučeni životem, poraněni
lidmi, podrážděni vlastní hloupostí
a neschopností utíkáme
se, Ježíši, do Tvého Srdce, abychom
z něho vyčetli, co je pravda
a jak jí máme sloužit.
Milovaný Pane Ježíši, rádi bychom
před Tebou vyslovili, jací
jsme nešikové, jak ztuha nám
jde šíření Tvého království, ale
hned nás napadá úvaha, jak velice
jsme Tebou obdarováni.
Bůh Otec chtěl, abychom
existovali, a každý den se o nás
stará. Ani když spíme, nás neopouští,
nespouští z nás oči. Shlíží na své milované děti. A jestliže
nás tak miluje, je zřejmé, jakou
cenu máme v jeho očích, a proto
nemáme důvod k tomu, abychom
pochybovali o smyslu své
„neschopné“ existence.
Srdce Ježíšovo, dovol nám
čerpat z Tebe pravou moudrost
a pravou dovednost. Dej nám tolik
moudrosti, abychom uměli
rozeznávat Boží vůli a uznávat,
že není pod sluncem nic lepšího nad její plnění. Dej nám tolik
dovednosti, abychom rozpoznané
Boží záměry uměli uskutečňovat, abychom Tě nezraňovali
svou nedovedností. A co je
nad to, v tom zcela spoléháme
na Tebe, Ty víš, co je pro nás
nejlepší.
Pane Ježíši, v Tvém Srdci jsou
ukryty všechny poklady moudrosti
a vědění. V Tvém Srdci
složil Duch Svatý své přehojné
dary, které tak dokonale využíváš a hojně je přinášíš lidem.
Jsou však naše srdce připravena
přijímat Tvé dary? Je v nich
potřebná pokora a tichost Tvého Srdce?
Ježíši, Ty vidíš, jak se při
vší své marnosti pyšníme vším,
čím třeba jen o vlas převyšujeme
své bližní. Někdy ukrýváme
svou pýchu pod maskou falešné
skromnosti, pod klopeným zrakem
a ruměncem na tváři. To se
opět chválíme kolem dokola, čím
v nás Bůh působí. Jenže důraz se
tvrdošíjně přesouvá z On na Já
a v našich posluchačích se místo
radosti rodí smutek.
Někdy i při rozhovoru s Tebou
se pokoušíme používat „triky“
vyzkoušené na lidech, a Ty
přesto, pokud Tě pustíme ke slovu,
dáváš nám poznat, jak nesmírně
nás miluješ.
Dojati Tvojí dobrotou a štědrostí,
odkládáme zahanbeni
všechny své strategie. Uchylujeme
se k Tvým nohám a odkládáme všechny pozemské záležitosti.
Převládá v nás důvěra, že
Ty sám se o nás postaráš. Zůstává nám jen jedno přání, abychom
setrvali v Tvé blízkosti.
Srdce Ježíšovo, v němž jsou
všechny poklady moudrosti a vědění, prosíme Tě, veď nás každý den, při všem našem počínání. Dej nám, abychom stále lépe rozpoznávali, co od nás
očekáváš. A když hřích a naše neschopnost zatarasí cestu
Tvé lásce, když poznáme sami
i naši bližní naši neschopnost,
obdaruj nás pokorou a pomoz
nám, bychom s důvěrou hledali
Tvou pomoc a napravili, co se
dá napravit.
Vyšlo v časopise Světlo 25. ČÍSLO / XII. ROČNÍK
