Jsem přesvědčen o tom, že nejmocnější zbraní, jakou ďábel má proti nám, je strach.
A když říkám 'strach', nemyslím tím "bázeň před Pánem", což je jeden z darů Ducha Svatého, který nám pomáhá ctít si Boha. Myslím tím
strach, který nám namlouvá, že Bůh nechce něco, co je pro nás dobré. Myslím tím strach, který v konečném důsledku vede ke vzpouře. Protože pokud já nedůvěřuji člověku, který je pro mě autoritou, že chce moje dobro, vzbouřím se proti němu. Rebelovat proti takovému druhu zneužívání moci je totiž zakódováno v lidské povaze.
I samotného ďábla pohání strach. Bojí se našeho stvoření jako něčeho, co ho ponižuje.
Nedůvěřuje Bohu a Jeho vůli. Jeho strach vede ke vzpouře a nenávisti; ale nejen vůči Bohu, ale i vůči nám. Jeho hlavní zbraní je vlastně to, co pohání i jeho samého. I jeho pokušení v rajské zahradě bylo založeno na strachu; na strachu, kterým je i on sám motivován: "Bůh pro vás nechce dobro ... nevěřte Mu." Právě proto první emoce, kterou Adam a Eva po pádu do hříchu pocítili, byl strach (zjistili, že jsou nazí) a tento strach je vedl k tomu, že se snažili ukrýt před Bohem.
Strach je nejhlavnějším důvodem, proč katolíci neevangelizují.
Obáváme se odmítnutí, pronásledování, že je třeba vykročit ze společnosti, že vyjde najevo nedostatek našich znalostí o víře. Ano, evangelizovat znamená říci lidem, že to, co jim svět nabízí, nestačí. A tím jsme samozřejmě vystaveni posměchu, pronásledování, či odmítání. A ano, může vyjít najevo nedostatek znalostí o naší víře.
Strach likviduje povolání. Mladý muž, mladá žena se bojí odmítnutí, obvinění, ztráty nezávislosti a různých jiných věcí. A vidí jen ty nejhorší příklady: nevěrné kněze, nešťastné páry, zapšklé řeholníky, trestuhodné chování rozličného druhu a předkládá se jim to jako norma. A strach se pěstuje, dokud se smýšlení o hledání Boží vůle celkem nevykoření.
Strach likviduje liturgii. Strach? Rozhodně! Strach, že se nějak zamotám; strach, že lidé odejdou; strach, že mě budou pokládat za bezvýznamného; strach, že mě budou pokládat za staromódního ...
Strach zapříčiňuje, že se soustředíme na sebe a to nás izoluje. Pokud mým modus operandi je sebeobrana (potěšení pouze pro sebe) uspokojování pouze sebe, pak všechno toto křičí na Boha: "
Nedůvěřuji Ti! Sám se musím postarat o své dobro!"
Náležitá bohoslužba se nezaměřuje na nás, ale na Boha. Potom pokud nedůvěřuji Bohu, stává se mše jen rituálem pro uspokojení neférového Boha nebo absolutně zbytečnou událostí ... nač uctívat něco, co se stejně nestará o naše dobro?
V Písmu svatém se říká 365-krát, abychom se nebáli. Bůh ví, co s námi dělá strach. Jelikož nás opravdu miluje a chce naše dobro, říká nám, abychom Mu důvěřovali - abychom měli odvahu a sílu. Ví, že strach nás paralyzuje a nakonec nás zničí. Nechci znít jako Yoda (postava z Hvězdných válek), ale strach vede k hněvu; vede do temnoty. Strach nás vede ke vzpouře a do zoufalství. Vede nás k prázdnotě a nespokojenosti se životem. Vede nás k útokům proti těm, které strach nespoutává. A ďábel to ví. Je předposledním příkladem toho, že "mizérie potřebuje společnost". Strach překonáváme rozhodnutím ve víře. Mravní síla, která je lidskou (kardinální) ctností, poháněná božskými (teologálními) ctnostmi Vírou, Nadějí a Láskou, vyhání strach. Dodává nám odvahu s radostí projít přes všechno, co nám nahání strach.
Pokud budeme žít mravně,
ve víře, naději a lásce,
nebude již evangelizace a povolání něčím,
před čím se bude utíkat,
ale něčím, po čem se bude toužit.
Pokud budeme žít mravně,
ve víře, naději a lásce,
pak se středem liturgie stane úcta k Bohu,
a ne škádlení člověka.
Modlitba se přestane pokládat za nutnost,
kterou si musíme usmiřovat Boha,
ale za touhu zdokonalit se
ve vztahu k Bohu a Tělu Kristovu.
Ctnosti jsou tak či onak disciplínami, pomocí kterých se vědomě rozhodujeme, jakými lidmi chceme být. Musíme se rozhodnout důvěřovat Božím rozhodnutím podřízením své vůle Jeho prozřetelnosti. Chlad strachu nahradí oheň lásky.
Jak se rozhodneš, je na tobě. Bůh má pro tebe plán, ale i ďábel má pro tebe plán. To, pro který z nich se rozhodneš, bude určovat, jestli se strachu poddáš nebo nad ním zvítězíš.
Zdroj:
www.churchpop.com, 29. 5. 2017
Převzato z
http://www.lifenews.sk/,
článek z 23. 1. 2021 naleznete
zde.
