Evangelijní úryvek 30. neděle (v mezidobí, cykl. A - Mt 22, 34 - 40) přináší snad nejznámější výrok Ježíše Krista. Je to jeho příkaz lásky k Bohu a k bližnímu.
Farizeové se rozhodli otestovat odbornou zdatnost rabína z Nazareta. Ptají se ho na největší přikázání v celém Zákoně. Tehdejší znalci zákona znali 613 předpisů. Z nich bylo 365 zákazů podle počtu dní v roce, aby člověk věděl, čeho se má zdržovat a 248 přikázání podle kostí v lidském organismu, aby člověk věděl, co má dělat. Mezi rabíny byla různá mínění o tom, který ze 613 předpisů je ten nejdůležitější. Ztratí se nazaretský učitel ve spleti nařízení? Ježíš Kristus odpovídá tím, že cituje úryvky ze starozákonní knihy Deuteronomium a Levitikus.
Šema Jisrael
Každý den se zbožný Žid modlil úryvek z Knihy Deuteronomium 6, 5: "
Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný! Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou." Modlitba dostala pojmenování podle úvodních dvou slov "
Slyš, Izraeli", které v hebrejštině zní: "
Šema Jisrael". Dodnes představují v židovství východisko celé víry. Zbožný Žid má tato slova uložena v malé nádobce (tzv. Mezuzu) připevněné na zárubni dveří a při odchodu a příchodu se jich vždy dotkne a při modlitbě i tento text nosí zapečetěný ve dvou nádobkách (tzv. Tefillin) upevněných modlitebními řemínky na čele a na levém rameni.
Biblický text označuje různé části lidské bytosti: srdce, duši, sílu, mysl, aby vyjádřil celého člověka. Vůči Bohu nemáme ukrývat nějakou tajnou 13. komnatu. Když mluvíme o lásce, nejde na prvním místě o nějaký pocit nebo emoci, ale o vyjádření celé naší existence, které přechází do závazku jako našeho svobodného rozhodnutí.
Větší požadavek
I druhý Ježíšův příkaz o lásce k bližnímu jeho židovští posluchači velmi dobře znali. Pochází z Knihy Leviticus 19, 18: "
Nebudeš se mstít synům svého lidu a nezanevřeš na ně , ale budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin!"
Ježíš tento postoj zásadním způsobem rozšířil ve své řeči na hořeu i na nepřátele a pronásledovatele: "
Slyšeli jste, že bylo řečeno: »Milovat budeš svého bližního a nenávidět svého nepřítele.« Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, co vás pronásledují, abyste byli syny svého Otce, který je na nebesích. Vždyť on dává slunci vycházet špatných i dobrých a posílá déšť na spravedlivé i nespravedlivé. Neboť jestliže milujete ty, kteří vás milují, jakou odměnu můžete čekat? Copak to nedělají i celníci? A pokud zdravíte pouze své bratry, co činíte zvláštního? Nedělají to i pohané? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec." (Mt 5, 43 - 48)
Existuje mezi těmito dvěma příkazy rozdíl? Oba vyžadují lásku. Vůči Bohu je použito slovo "
celým", tzn. jde o bezvýhradnost a úplnost. Avšak při lásce k bližnímu Boží Syn stanovuje míru "
jako sebe samého", tzn. ne více, ne méně.
Boží Syn potvrzuje, že na těchto dvou příkazech spočívá Zákon a Proroci. Řecký text doslova říká "
visí Zákon i Proroci", tzn. tyto dva příkazy unesou závažnost a obsah všech přikázání.
Tyto dva příkazy nacházejí své naplnění v Desateru, kdy první tři přikázání vyjadřují naše závazky vůči Bohu a, dalších sedm Vůči bližnímu.
Žádné přikázání Desatera nelze naplnit a přitom obejít příkaz lásky k Bohu a k bližnímu.
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 24. 10. 2020 naleznete
zde
