Jednou z charakteristických věcí, souvisejících s naukou o katolické morálce je, že obsahuje řadu absolutních a bezpodmínečných pravidel, z nichž mnohé souvisejí s otázkami sexuálního života. například:
* Člověk nesmí
nikdy propagovat, podporovat, ani podstoupit
potrat.
* Člověk se nesmí
nikdy dopustit
cizoložství.
* Člověk se nesmí
nikdy dopustit
smilstva.
* Člověk nesmí
nikdy v manželství používat
antikoncepci.
* Člověk se nesmí
nikdy rozvést a znovu oddat.
* Člověk nesmí
nikdy spáchat
sebevraždu.
Jsem přesvědčen, že většina lidí, i takoví, kteří souhlasí s výše uvedenými zákazy, mívají pocit, že u některých zákazů by se měly udělat výjimky. Takové uvažování však není správné a zaslouží si seriózní objasnění:
(1) Rozvod.
Téměř každý člověk souhlasí s tím, že manželství
by mělo trvat celý život. Když si vstupoval/-a do manželství, slíbil/-a jsi, že v něm vytrváš, "dokud vás smrt nerozdělí" a ze všech sil by ses měl/-a snažit tento slib dodržet. Měl/-a bys snášet nedostatky své manželky (svého manžela) dokud se to jen dá. Někdy jsou však již neúnosné. V takovém případě se můžeš uchýlit k prostředkům na odstranění těchto nesnesitelných okolností. S tím katolicismus souhlasí; je ochoten tolerovat, pokud je k tomu dostatečný důvod, odloučení od "lože a stolu", to jest trvalé odloučení.
Co však není ochoten tolerovat, je takové odloučení / rozvod, které by dovolovalo znovu uzavřít manželství. Většina lidí to považuje za nesmysl. Ptají se: "
Proč by měl muž nebo žena, kteří na začátku života udělají hloupou chybu, že si vezmou absolutně nevhodného partnera, měli být později oloupeni o radost z mnoha výhod, či útěchy, které s sebou manželství přináší, včetně dětí, sdílení manželského lůžka, hodnot, majetku a tak dále?" Katolická církev zahrnuje takové pochybnosti a podezření do pravidla "neuzavření nového manželství".
Církev dovoluje anulace, čili umožňuje stranám, které učinily nezralé rozhodnutí a nedošlo k reálnému naplnění manželství, deklarovat neplatnost. Anulace není rozvod. Je to jen prohlášení, že zdánlivé první manželství nebylo ve skutečnosti reálným manželstvím. Osvojením si teorie o anulaci zůstává Církev věrná Ježíšovu zákazu rozvodu a nového oddáni se.
Anulace v praxi je však bohužel v mnoha případech jen něco o trochu víc než legální fikce, která dovoluje katolíkům rozvod a nové manželství podobně, jako u jejich nekatolických bratrů. Jde o, jak se často nazývá, "katolický rozvod".
(2) Cizoložství.
Představ si, že jako ženatý muž nebo vdaná žena pracuješ pro kontrašpionáž oddělení CIA a tím, že se vyspíš (dopustíš se cizoložství) se špionkou nebo špiónem Ruska, Číny nebo Íránu získáš informace, které zachrání stovky, ba tisíce životů Američanů. Podle katolicismu to však nesmíš udělat. Těch stovek, ba tisíců životů, které se nezachrání následkem toho, že zůstaneš věrný svému manželskému slibu, je člověku líto, ale bohužel nemají se zachraňovat nemorálními prostředky.
Nebo předpokládejme, že jsi zdravá mladá žena s normální sexuální touhou, ale tvůj manžel (podobně jako manžel lady Chatterleyové) není schopen pohlavního aktu a dovoluje ti (opět jako manžel lady Chatterleyové) spát s jinými muži; i za předpokladu, že tito muži budou s tebou zacházet laskavě a s úctou a zajistí, abys neotěhotněla a neonemocněla, katolicismus opět říká NE.
I kdyby se před tebou, vdanou ženou, najednou objevili vetřelci ze vzdálené galaxie a vydírali tě, že zničí planetu Zemi a všechny lidi, jestli se nevyspíš, řekněme s Bradem Pittem nebo Tomem Hanksem, katolicismus opět říká NE. I sv. Pavel nás v Listě Římanům 3,7 varuje, že "
nemůžeme dělat zlo, aby vzešlo dobro" a to psal, když víra a Církev byly ještě v začátcích.
(3) Smilstvo.
Dejme tomu, že jsi starší vdova a zamilujete se do sebe se starším vdovcem. Rádi byste se vzali. Avšak tvůj zesnulý manžel ti zanechal miliony, které by v případě, že se znovu vdáš, propadly ve prospěch Organizace na ochranu zvířat, nebo v horším případě Planned Parenthood. Bylo by morálně v pořádku, kdybys začala sexuálně žít se svým přítelem a kvůli těmto podmínkám se nevdala? Katolicismus říká NE.
K objasnění problematiky jsem uvedl dost příkladů. Čtenáři si zřejmě snadno představí, co bych jim asi nabídl v souvislosti s potraty, antikoncepcí a sebevraždami. Ve všech těchto imaginárních případech nepřipouští katolicismus "
žádné výjimky", zatímco průměrný nekatolík by řekl "
nějaké snad mohou být".
Jak může katolík zdůvodnit tato bezvýhradná pravidla? Podle mě třemi způsoby. Jen je řeknu, ale pro prostorovou omezenost jejich dnes nebudu rozebírat:
Zaprvé, katolík může říci: "
To nám říká Boží zjevení. Tato absolutní pravidla nám zjevil Bůh ústy Ježíše Krista, známe je z Bible a je to nauka Církve. Nedovolíme si nesouhlasit s Bohem."
Zadruhé katolík může říci: "
Takhle nám to říká přirozený zákon, čili morální zákon, který má společný celé lidstvo; zákon, kterému rozumí každý člověk, alespoň jeho zásadním principům. Musíme poslouchat hlas přirozenosti."
A
zatřetí, katolík může říci: "
Jakmile dovolíš jednu výjimku,za chvíli přijde další a další, až nakonec zkolabuje celý zákon. Uděláš výjimku pro rozvod a za chvíli se budou lidé rozvádět z triviálních důvodů. Totéž platí pro potraty, sebevraždy, cizoložství, atd.."
Jak vidíme v poslední době, děje se právě toto. Proces začíná těžkými případy, které nemají limitující princip a proto se normy časem samy v zásadě vytratí a zůstanou pouze "
ideály". Doufám, že se mi podaří v blízké budoucnosti analyzovat i tento problém, který pronikl dokonce i do církevních kruhů.
Zdroj:
www.lifesitenews.com, 29. 1. 2020
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek z 9. 11. 2020 naleznete
zde.
