Více než délka modlitby se Všemohoucímu Bohu líbí a dotýká se Jeho Srdce horlivost, s jakou se modlíme.
Jediné Zdrávas Maria, které se pomodlíme správně a pořádně, je cennější než sto padesát Zdrávasů, které se pomodlíme nedbale.
Většina katolíků se modlívá Růženec, a to buď všech patnáct tajemství, pět tajemství nebo alespoň pět desátků.
Proč se tedy pouze tak málo lidí vzdává hříchu a dělá pokrok v duchovním životě? Zajisté je to proto, že se ho nemodlí tak, jak by měli. Je dobré přemýšlet o tom, jak se ho máme modlit, abychom se zalíbili Bohu a když se chceme stát svatějšími.
Abychom měli užitek z modlitby Svatého Růžence, musíme být ve stavu milosti nebo alespoň pevně rozhodnutí zbavit (vzdát) se smrtelného hříchu. To víme, protože celá teologie nás učí, že všechny dobré skutky a modlitby jsou mrtvé, pokud je konáme ve stavu smrtelného hříchu. Proto se nemohou líbit Bohu, ale ani nám nemohou pomáhat získat věčný život.
V knize Kazatel proto říká: "
ústům hříšníka chvála nesluší."
Oslava a chvála Boha,
Andělův pozdrav Marii,
ba ani samotná modlitba Ježíše Krista
se nelíbí Bohu,
pokud je říkají nekající hříšníci.
Náš Pán říká: "
Tento lid pouze svými rty mě ctí, ale jeho srdce daleko je ode mne." Je to jako kdyby říkal: "
Ti, kteří se připojí k mému Bratrstvu a každý den se modlí Růženec (pokud se modlí dokonce i jeho všech patnáct desátků), ale bez toho, aby litovali své hříchy, mi slouží pouze rty a jejich srdce jsou daleko ode mne."
Pokud máme mít užitek z modlitby Svatého Růžence, musíme být ve stavu milosti, "
nebo alespoň plně rozhodnutí zbavit se smrtelného hříchu." Je to nutné zejména proto, že pokud by bylo pravdou, že Bůh slyší a vyslyší pouze modlitby těch, kteří jsou ve stavu milosti, vyplývalo by z toho, že lidé, kteří jsou ve stavu smrtelného, se vůbec nemají modlit. Takové učení je však mylné a svatá Matka Církev ho zavrhla, neboť je pochopitelné, že hříšníci se potřebují modlit mnohem více než se modlí dobří lidé. Pokud by byla tato hrozná doktrína pravdivá, bylo by neužitečné a marné říkat hříšníkovi o tom, aby se modlil celý Růženec nebo alespoň jeho část, protože by mu to nikdy nepomohlo.
Zadruhé je to nutné proto, že pokud se přidají k jednomu z bratrstev Naší Paní a modlí se Růženec nebo jinou modlitbu, ale aniž by měli i jen nejmenší úmysl zbavit se hříchu, připojují se do řad jejich falešných ctitelů.
Tito příliš sebevědomí a nekající ctitelé, kteří se skrývají pod její plášť, nosí škapulíř a mají v rukou Růženec, hlasitě volají: "
Blahoslavená Panno, dobrá Matko - Zdrávas Maria ..." A přitom současně svými hříchy přibíjejí na kříž Našeho Pána Ježíše Krista a znovu trhají Jeho tělo. Je velkou tragédií, že právě duše členů nejsvětějších bratrstev Naší Paní upadají do pekelného ohně.
Modlete se Svatý Růženec:
spravedliví proto, aby vytrvali a dále vzrůstaly v Boží milosti;
hříšníci proto, aby se zbavili hříchů.
Bůh nám však zakázal nabádat hříšníka k tomu,
aby si myslel, že Naše Paní ho bude chránit svým pláštěm,
pokud i nadále bude milovat hřích,
protože tehdy se Její plášť změní
na plášť zatracení,
který skryje jeho hříchy před očima veřejnosti.
Růženec, který je lékem na všechny naše nemoci, se změní ve smrtící jed.
"Zkorumpování toho, co je velmi cenné a dobré, je to nejhorší, co může být."
Učený
kardinál Hugues říká: "
Opravdu bychom měli být tak čistí jako andělé, když přistupujeme k Blahoslavené Panně a když se modlíme Růženec a modlitbu Zdrávas Maria."
Jednoho dne se Naše Paní zjevila jistému člověku, co žil nemravným životem, který měl ve zvyku každý den se modlit Růženec. Ukázala mu kouli (číši) nádherného plodu, samotná číše (koule) byla však pokryta špínou. Muž byl zděšen, když to viděl a Naše Paní řekla: "
Ty mě ctíš právě takovým způsobem. Dáváš mi nádherné růže ve špinavé nádobě. Myslíš si snad, že mohu přijímat takové dary?"
Na to, abychom se modlili dobře, nestačí, když vyjádříme své žádosti a prosby pomocí nejkrásnější ze všech modliteb, tedy Růžence, ale musíme se modlit opravdu soustředěně, neboť Bůh více naslouchá hlasu srdce než hlasu našich úst. Pokud bychom byli při modlitbě tvrdohlavě roztržití, svědčilo by to o velkém nedostatku respektu a úcty z naší strany; naše modlitba by nepřinesla žádné ovoce a provinili bychom se hříchem.
- Jak můžeme očekávat, že Bůh nás vyslyší, jestliže my sami nevěnujeme pozornost tomu, co říkáme?
- Jak můžeme očekávat, že se zalíbíme Bohu, když se v přítomnosti Jeho úžasné vznešenosti oddáváme roztržitosti a podobáme se dětem, které se honí za motýly?
Lidé, co tak činí, ztrácejí Boží požehnání, ztrácejí požehnání Všemohoucího Boha, které se mění na neštěstí, protože se lidé modlí bez respektu.
"
Ať je potrestán ten, kdo lstivě koná Boží dílo."
Je pochopitelné, že se nemůžete modlit Růženec bez určité nedobrovolné roztržitosti a dokonce je těžko pomodlit se jeden Zdrávas Maria, aniž by vás nepokoušela do určité míry roztržitost a vlastní představivost, (protože bohužel naše představivost není nikdy úplně utlumena). Jediné, co však můžete udělat, je to, že budete v modlitbě Růžence pokračovat bez toho, abyste se roztržitosti oddávali dobrovolně. Na zmírnění nedobrovolné roztržitosti můžete udělat různá opatření, pomocí kterých můžete i kontrolovat vlastní představivost. Při takových myšlenkách se uveďte do stavu Boží přítomnosti a představte si, že Všemohoucí Bůh a Jeho Blahoslavená Matka na vás hledí a pozorují vás a že po vaší pravé ruce stojí váš anděl strážný, který sbírá vaše modlitby Zdrávas Maria, pokud se je modlíte dobře a správně, přičemž jsou to růže, které vytvářejí koruny pro Ježíše a Marii.
Pamatujte však na to, že po vaší levé ruce číhá ďábel, který je připraven náhle zaútočit a zmocnit se každého Zdrávas Maria, které mu přijde do cesty a zapsat jej do svého seznamu.
A buďte si jisti, že rychle využije příležitost, aby se zmocnil každého jednoho Zdrávas Maria, které jste neřekli pozorně, zbožně a s úctou.
Nadevše však nezapomeňte
obětovat každý jeden desátek modlitby Růžence
ke cti jednoho z růžencových tajemství
a během modlitby se pokuste
představit si v mysli Ježíše a Marii
a jejich vztah k danému tajemství.
Život
blahoslaveného Hermana (z řehole otců Premonstrátů) hovoří o tom, že jednou, když se chtěl pozorně a zbožně modlit Růženec a rozjímat o jeho tajemstvích, zjevila se mu Naše Paní, zářící takovým majestátem, při kterém se člověku až zastavil dech. Byla mimořádně krásná.
Postupně však upadala jeho modlitební horlivost a Růženec se začal modlit spěšně, přičemž jeho modlitbě nevěnoval plnou pozornost.
Tehdy se mu jednoho dne znovu zjevila Naše Paní - ale už nebyla tak krásná, tvář měla svraštělou a poznačenou smutkem. Blahoslavený Herman byl zděšen z takové změny.
Naše Paní mu vysvětlila: "
Hledím na tebe, Hermane, protože ve tvé duši to vypadá tak, jak se mnou zacházíš; zacházíš se mnou, kterou se opovrhuje a která není důležitá. Proč mě už nepozdravuješ s respektem a proč pozorně nemedituješ o mých tajemstvích a nevelebíš mě?"
Boj proti roztržitosti: Pokud se růženec modlíme dobře, oslavujeme tím Ježíše a Marii více a pro duši je to mnohem záslužnější než jakákoliv jiná modlitba. Ale je velmi těžké a náročné dobře se modlit tuto modlitbu a také vytrvat v tom, zejména vzhledem k roztržitosti, která téměř obvykle provází neustálé opakování stejných slov.
Když se modlíme Malé oficium (Little Office) Naší Paní nebo Sedm kajících žalmů, případně jakékoliv jiné modlitby kromě Růžence, rozmanitost vyjadřovacích prostředků nás udržuje v bedlivosti, brání tomu, aby naše představivost "bloudila", což nám usnadňuje modlit se je dobře.
Na druhé straně, když stále v nezměněné formě opakujeme modlitby Růžence, jen těžko zabráníme tomu, abychom nepodlehli únavě a neusnuli nebo se nemodlili něco jiného, co není tak zdlouhavé a jednotvárné (monotónní). Svědčí to o tom, že při modlitbě Růžence je zapotřebí mnohem větší projev zbožnosti a úcty než při jiných modlitbách, dokonce i při Davidových Žalmech.
Naše představivost, která sotva utichne i jen na minutu, ztěžuje naši roli.
Ďábel se totiž nikdy neunaví a stále nás určitým způsobem vybízí a podněcuje k roztržitosti a odrazuje od modlitby. Vždy, když se modlíme Růženec, se staví proti nám, neboť tato modlitba je namířena proti němu.
Protože jsme pouze lidé, často se stává, že jsme unavení a nepořádní - ale ďábel ještě zhoršuje a z zvětšuje tyto naše potíže a nedostatky při modlitbě Růžence. Už předtím, než začneme s modlitbou, způsobí naši roztržitost nebo vyčerpanost a únavu - a jakmile se začneme modlit, drtí a tlačí na nás ze všech stran.
A když po mnoha potížích a roztržitosti skončíme modlitbu, našeptává nám: "
To, co jsi právě řekl, je bezcenné. Z modlitby Růžence nemáš žádný užitek. Bylo by bývalo lepší, kdyby ses byl zabýval něčím jiným. Pokud se modlíš, aniž si věnoval pozornost tomu, co říkáš, je to pouze mrhání časem; půl hodinu trvající meditace nebo nějaké duchovní čtení by byly mnohem lépe. Zítra, když se nebudeš cítit tak líný, se budeš modlit lépe; dokonči modlitbu Růžence až zítra." Takovými triky chce ďábel dosáhnout a vybízí nás, abychom se přestali modlit Růženec zcela nebo abychom se ho modlili pouze s námahou, abychom jeho modlitbu odkládali nebo abychom se modlili něco jiného.
Neposlouchejte ďábla, ale buďte dobrého srdce, i když vás při modlitbě Růžence trápí vaše představivost, která vás naplňuje různými roztržitostmi - pokud se jich pokoušíte zbavit ihned jak se objeví.
Vždy mějte na paměti, že nejlepší Růženec je ten, který má nejvíce zásluh a pokud se ho modlíte tehdy, když je to pro vás těžké, je to mnohem záslužnější, než když se ho modlíte tehdy, když vám v tom nic nepřekáží.
Nejtížeji se nám modlí tehdy, když je to (tak říkajíc) pro naši duši nepříjemné, když je duše naplněna nejrůznějšími maličkostmi a proti vaší vůli podněcuje vaši vlastní představivost, což vám sotva dovoluje mít radost z chvilky klidu a ocenit krásu toho, co se modlíte.
I když musíte bojovat proti roztržitosti
během celé modlitby Růžence,
buďte v tom boji úspěšní
a buďte si jisti,
že bojujete dobrý boj,
že máte v rukou jisté zbraně:
proto se nepřestávejte modlit Růženec,
i když je jeho modlitba spojená s obtížemi,
modlete se ho dále
dokonce i tehdy,
když vůbec nemáte pocit zbožnosti.
Jde o velký boj,
ale pro věřící duši to má výhody.
Jestli složíte zbraně,
tedy jestli se přestanete modlit Růženec,
připustíte svou porážku
a po svém vítězství vás ďábel nechá samotné.
Ale o soudném dnu vám bude ďábel vyčítat vaši nevěrnost a nedostatek odvahy. "
Kdo je věrný v nejmenším, i ve velkém je věrný." Ten, kdo věrně bojuje i proti té nejmenší roztržitosti i při té nejkratší modlitbě, bude věrný i ve velkých věcech. V tom si můžeme být zcela jisti, neboť nám to řekl Duch Svatý. Proto vy všichni, služebníci a služebnice Našeho Pána Ježíše Krista a Blahoslavené Panny Marie, kteří jste se rozhodli denně se modlit Růženec, zachovejte si dobré srdce. Nedopusťte, aby mouchy (tak nazýváme různé druhy roztržitosti, které na vás útočí) při modlitbě způsobily, že z lenosti zanecháte společnost Ježíše a Marie, ve svaté přítomnosti kterých jste vždy, když se modlíte Růženec.
Ludvík Maria Grignion z Montfortu
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek ze 16. 10. 2020 naleznete
zde.
