Dnes je to přesně sedm měsíců, co jsme se měli vydat na pěší pouť do Santiaga de Compostela.Ale Covid-19 a nouzový stav v ČR nám naše plány překazil. A tak místo do Portugalska jsme se vydali s jáhnem Františkem do severočeského Jeníkova.
No a abychom dobře a správně využili darovaný čas, pustili jsme se do štípání a skládní dřeva na farním dvoře. Pán Bůh nám dopřál krásné počasí a dal i sílu k práci a tak jsme se radovali, že stav nouze můžeme dobře využít a ještě k tomu v myšlenkách každý den putovat z Porta do Santiaga.
A jak jsme tak štípali a skládali, napadlo nás, že bychom si ještě mohli nechat dovézt jeden klaďák dřeva, abychom v zimě měli čím topit. A tak koncem března přijela nová várka dřeva - 40 kubíků. A o práci opět bylo postaráno. Musím přiznat, že každou návštěvu Jeníkova, kterou jsem pak přes léto i podzim podnikala, jsem trávila na farním dvoře u dřeva a někdy mě to už pěkně lezlo na nervy a říkala jsem si, že to snad neskončí, ale....
Ve středu 14.10. se podařilo dořezřezat poslední klády a vše dostat pod plachtu, aby na to v zimě nepršelo a nesněžilo.
BOHU, DÍKY za to. Konečně je dvůr zase vcelku volný.
No a protože jsem na dřevě samozřejmě nepracovala jen já sama, ale přiložilo několik lidí svoji ruky k tomuto dílu, chtěla bych jim tímto moc poděkovat a kéž jim jejich pomoc odplatí sám
Pán svým požehnáním.
