Původně jsem chtěl jet na dovolenou do Fatimy, Porta a pak pěšky do Santiaga, ale kvůli spřísněným opatřením jsem zůstal na Slovensku a porozhlédl se po jeho krásách. Nabízím je i vám.
Když jsem se dlouho rozmýšlel kam jet na téměř třítýdenní dovolenou, vyhrál velký sen - Fatima, Porto a pak pěšky do Santiaga de Compostela. Nebál bych se to absolvovat i sám, ale můj úmysl mi znemožnila opět spřísněná opatření. Raději jsem tedy nejel a rozhodl se procestovat trochu Slovensko.
15.9. byla má poslední služba. Tento den je zde na Slovensku státní svátek Sedmibolestné Panny Marie. Na významném poutním místě v Šaštíně uspořádali národní pouť bohužel pouze na farní úrovni, a tak jsem se 16.9. ráno sbalil a neplánovaně vyrazil vlakem na východ a zarezervoval si dvě noci v Košicích. Po příjezdu do Košic jsem za tmy trochu ve strachu procházel místním parkem k místu noclehu. Tato procházka mi stačila a na druhý den mě čekala města Prešov a lázeňský Bardějov. Vyrazil jsem v ranních hodinách nejprve do Prešova, kde mě přivítala má bývalá kolegyně a trochu mě provedla městem. Stihli jsme i mši svatou. Po bohatém obědě byl čas se odebrat na vlak do asi 60 kilometrů vzdáleného Bardějova. Vrátit se zpět do Košic, kde byla mše svatá v 18:00, jsem bohužel nezvládl. Druhý den ráno byl čas na prohlídku také tohoto k mému překvapení krásného historického města a jeho úchvatných kostelů a parků v centru.
Po třech dnech strávených na dalekém východě jsem si naplánoval tentokrát čtyři noci v Tatranské Lomnici, kde jsem si připadal trochu jako pan Marvan z filmu Anďěl na horách. Samozřejmě v zimě tam musí být atmosféra pro mě nepopsatelná, ale i teď tam bylo jako v ráji. Tatry už jsem letos navštívil, ale proletěl je jako střela. Teď jsem si to chtěl užít a podívat se i na Lomnický štít, což mně nebylo pro velký zájem bohužel dovoleno. Podařilo se mi dostat pouze skoro na vrchol Lomnického sedla. Ale i tak jsem byl z každého výletu, který jsem absolvoval, naprosto nadšen a těšil se z nich jako malý kluk.
Po čtyřech pohádkově i duchovně prožitých dnech, jsem opět náhodně vybral další směr, a to Bánská Bystrica, kde abych se vyhnul železničnímu koridoru, jsem zvolil trošku dražší cestu přes Gelnici a Brezno. Ubytování, oproti původnímu plánu místo v Bánské Bystrici jsem našel o kousek dále, v nedalekém lázeňském městečku Sliač (Kůpele), což se ukázalo jako dobrá volba. Hned ráno po snídani má cesta vedla do města Zvolen a nejbližšího okolí.
Další dny jsem stihl města Martin a Bánská Bystrica. Naštěstí nebylo nějaké velké omezení, tak jsem mohl jít na mši svatou a večer na adoraci, kterou krásně vedla místní mládež :-).
Tím tahle aktivní dovolená plná krásných zážitků pomale končí. Poslední dny byly strávené nudným odpočinkem. Věřím že se naskytne zase nějaká příležitost na nějakou akci či zážitek a rád se o něj podělím.
