Abychom prohloubili svou zbožnost pomocí růžence, velmi nám mohou pomoci příklady světců a světic.
Svatý Pius X. řekl: "
Po mši svaté není účinnější modlitby než svatý růženec." Pravdu těchto slov nám dosvědčují svatí, kteří se modlili růženec se svatým zápalem a vroucím citem. Pomysleme na Pannu Marii, v Lurdech i ve Fatimě se zjevila s růžencem v ruce. Přebírala perly, když se Bernadetta tiše modlila Ave Maria. Ve Fatimě při každém zjevení kladla důraz na modlitbu růžence za spásu světa.
Berme i my růženec do rukou, jak nám to doporučil Pavel VI., Napodobujme příklad papeže Jana Pavla II., který řekl o růženci, že je to "
moje preferovaná modlitba", a modlil se ho všude a za všech okolností.
Papež Lev XIII. říká, že už sám název - růženec - chce vyjádřit "
současně vůni růží a milost věnců. Je to jméno, které je nejvhodnější, aby vyjádřilo přímou úctu k té, kterou zdravíme jako Růži tajemnou a která je ozdobena korunou z hvězd, uctívána jako Královna vesmíru. Zdá se, jakoby růženec symbolizoval také přání radosti a milostí, které Maria nabízí věřícím."
S vírou a láskou, s důvěrou a vděčností nedovolme, aby v našem životě chyběla "
dokonalá modlitba" (Pavel VI.), ale
snažme se modlit denně alespoň pět desátků a opakujme tak padesátkrát
Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou.
Požehnaná jsi mezi ženami
a požehnaný plod života tvého Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží,
pros za nás hříšné
nyní i v hodinu smrti naší.
Amen.
O svatém Piu X. se říká, že jednoho dne mu byl během audience představen jeden chlapec s růžencem na krku. Svatý Pius X. se na něj podíval a řekl: "
Chlapče, když si chci vroucně vyprosit jakoukoliv věc ... vždy s růžencem!" Tato jednoduchá slova nám dávají ihned pochopit hodnotu růžence v jeho nejširším významu: "
jakoukoliv věc ... vždy s růžencem."
Svatá Terezka nás ujišťuje, že
s růžencem můžeme obdržet všechno. A připojuje krásné vysvětlení: "
Podle jednoho zbožného obrazu je to dlouhý řetěz, který spojuje nebe a zemi; jeden jeho konec je v našich rukou a druhý v rukou Svaté Panny ... Růženec stoupá jako kadidlový kouř k nohám Všemohoucího. Maria ho ihned posílá zpět jako blahodárný lék, který pak uzdravuje srdce."
Od dob svatého Dominika až do našich dnů, nám dějiny svatosti ukazují, že
požehnaná modlitba růžence je vynikající nástroj milosti, nejúčinnější prostředek k duchovnímu povznesení, vzácný pokrm vnitřního života, Jakubův žebřík, jak říkal služebník Boží P. Hanibal Di Francia,
po kterém vystupují naše modlitby a sestupují milosti.
Růženec je Mariin dar. Svatý
Vincent de Paul ho nazýval breviářem pro laiky a
kardinál Schuster lidovým žaltářem.
V růženci nám Maria dává sebe samu: její život, skutky, privilegia, všechny její milosti a zásluhy jsou obsaženy v patnácti obrazech z evangelia, které se předkládají našemu rozjímání a jsou spojeny rytmickým a líbezným opakováním Zdrávas Maria.
Je mnoho papežů, kteří milovali růženec jako Mariin dar,
vyzvedli ho a doporučovali celé Církv
a obdařili ho četnými odpustky.
Jedním z nich je Lev XIII.,
který si vysloužil titul růžencový papež.
Svatý Pius X. nazval růženec modlitbou par excelence. Sluha Boží
Pius XII. obdivuhodným způsobem vyjádřil hodnotu a krásu růžence, když ho nazval souhrnem večerní oběti, věncem růží, hymnem chvály, modlitbou rodiny, souhrnem křesťanského života, jistou zárukou přízně nebes, zárukou v očekávání spásy.
Papežských encyklik, bul, dekretů, dokumentů, které pojednávají o růženci, je přes několik set. Růženec je nyní opravdu, jak říká Pavel VI., Modlitba církve. A tentýž papež u příležitosti 400. výročí encykliky Pia V. o růženci (
Consueverunt Romani Pontifices), vydal 7. října 1969 svou apoštolskou exhortaci a doporučil vroucími slovy křesťanskému lidu, aby
vzal do rukou požehnaný růženec, který bohužel bývá tak často odkládán stranou a prosil Matku všech milostí, aby přišla na pomoc Církve a lidstvu v jeho nepokojích a úzkostech.
Boží lid byl po celá staletí citlivý k tomuto Mariinu daru. A my dnes můžeme obdivovat ve světě mezi nejslavnějšími bazilikami na prvním místě tři baziliky růžence - v Lurdech, Fatimě a v Pompejích, ke kterým putují zástupy s modlitbou na rtech a s růžencem v rukou.
A co říci o svaté hoře Varese, která je celá věnována růženci se svými kaplemi jednotlivých tajemství kolem cesty, které vedou ke svatyni? Víra a láska k růženci vytvořili obdivuhodné věci jako tyto, které uchvacují a dojímají.
Pius XII. říkával: "
Růženec je souhrn celého evangelia. Je to nejkrásnější souhrn dějin spásy." Kdo zná růženec, zná evangelium, zná život Ježíše a Marie, zná svou vlastní cestu a věčné určení.
Pavel VI. v dokumentu
Pro kult blahoslavené Panny odhalil výmluvně "
evangelický charakter růžence", který
přivádí duši do přímého styku s autentickou vírou a spásou. Odhalil také "
kristologickou orientaci" růžence, který
znovu oživuje tajemství Vtělení a vykoupení, které dokonal Ježíš spolu s Marií pro spásu člověka. Pavel VI. oprávněně obnovuje také doporučení, aby při modlitbě růžence nikdy nechybělo
rozjímání o tajemstvích: "
Bez něj je růženec jako tělo bez duše, hrozí nebezpečí, že modlitba se stane mechanicky opakovanou formulí ..."
"
Růženec naopak naplňuje životností duši, která si v modlitbě umí osvojit radost z mesiášských dob, spásnou Kristovu bolest a slávu Zmrtvýchvstalého, která zaplavuje Církev" (
Marialis cultus 44-49).
Lidský život je ustavičný řetěz nadějí, bolestí a radostí a nachází v růženci dokonalou nabídku milostí: Maria nám pomáhá, abychom
připodobnili svůj život Ježíšovu životu, tak jako ona sdílela každou oběť, každé utrpení a každou slávu svého Syna. Pokud člověk natolik potřebuje milosrdenství, růženec mu ho opatří stálým opakováním
Svatá Maria, ... pros za nás hříšné ...
Růženec je poklad milosrdenství, který směřuje od Církve do rukou každého věřícího. Kéž ho Nepromarníme!
Ti, kteří nejlépe pochopili, milovali a uctívali růženec jako Mariin dar, jsou
světci. V průběhu osmi staletí milovali růženec a vyhradili mu čestné místo vedle svatostánku a Ukřižovaného, vedle misálu a breviáře.
Růženec nacházíme na pracovním stole učitelů Církve, jako byli Vavřinec z Brindisi, Petr Canisius, Róbert Belarmin, Terezie z Avily, František Saleský, Alfonz z Liguori. Nacházíme ho také v rukou horlivých apoštolů, jako jsou Karel Boromejský, Filip Neri, František Xaverský, Ludvík Marie Grignion z Montfortu a další.
Nacházíme ho u zakladatelů řádů, jako byli Ignác z Loyoly, Kamil de Lellis, Jan Bosco, u kněží např. svatý farář z Arsu, Josef Cafasso, u sester, jako jsou např. svatá Markéta, svatá Bernadetta, Marie Bertilla, u mladých jako Stanislav Kostka, Jan Berchmans, Gabriel od Bolestné Matky Boží.
Od svatého Dominika až po Marii Goretti, od svaté Kateřiny až po Maxmiliána Kolbeho, od Jakuba Caglione po otce Pia, ti všichni si udělali z růžence požehnanou zbraň, kterou dobývali duše, žebřík, po kterém vystupovali k Bohu, věnec lásky a řetěz zásluh a milostí pro sebe i pro druhé.
Pokud chceme milovat růženec způsobem, který je nejčistší a Panně Marii nejmilejší, musíme jít do školy světců, kteří jsou jejími nejmilejšími syny. Oni tak milovali růženec a ujišťují nás spolu se svatou Terezkou, že není modlitby, která by byla Bohu milejší.
Kdo by mohl zapomenout na postavu
Otce Pia, který se modlil celé hodiny růženec před oltářem Nejsvětější svátosti a rozjímal o Panně Marii della Grazia? Byly to nepřehledné zástupy poutníků, které ho takto viděly, usebraného a neúnavného jako nového Mojžíše, který se vroucně modlí za bratry ve vyhnanství.
Modlit se růženec před Nejsvětější svátostí
je dar zvláštních milostí,
kterými chtěl Ježíš zhodnotit modlitbu růžence
jako královnu mariánských modliteb.
Pokud je to možné,
je třeba se tuto modlitbu modlit
přednostně před Nejsvětější svátostí.
Ježíš je nekonečně šťastný, když slyší, jak prosíme jeho nejsladší Matku.
Růženec je ale ještě něco víc, jak nás učí Pavel VI., když nás vede k prahu liturgie, až k bráně největší modlitby Církve, ke slavení Eucharistie.
Růženec je nejlepší přípravou i nejlepším díkůvzdáním mše svaté, svatého přijímání a eucharistické adorace.
Páter Anselm Treves a Páter Pio, kteří sloužili mši svatou ve čtyři ráno, se na ni připravovali dlouhými růženci. Páter Pio začínal přípravu v 1,00 hodinu po půlnoci modlitbou breviáře a mnoha růženců až do 10 minut před čtvrtou hodinou ranní. Připravoval se s Pannou Marií a několikrát napsal, že ho doprovázela k oltáři.
Růženec je nejvhodnější a nejúplnější přípravná modlitba ke mši svaté, jak vysvětluje Pavel VI.: "
Pokud mše zpřítomňuje největší tajemství naší spásy, pak růženec zbožným rozjímáním vyvolává tato tajemství v mysli prosebníka a podněcuje vůli, aby z ní čerpala normu pro svůj život." (
Marialis cultus 48) Vzpomeňme například na bolestná tajemství růžence před mší svatou. Rozjímání o umučení a smrti Páně je ideální přípravou na oběť z Kalvárie, která se zpřítomňuje v rukou kněze.
A také na modlitbu radostných tajemství po svatém přijímání. Jako Maria přijala Ježíše a chová ho na svém klíně a klaní se mu a miluje ho jako svého Boha, tak po svatém přijímání dopřeje, abychom se ve svém vlastním srdci a ve svém vlastním těle klaněli Ježíšovi ve stejné adoraci, jak to s láskou dělala ona. Proto měli pravdu svatý Josef Kopertinský, svatý Alfonz z Liguori a Páter Pio, když
děkovali po mši svaté a po svatém přijímání zbožnou modlitbou růžence. Maria je nebeskou pokladnou, která shromažďuje a kumuluje svým dětem milost za milostí.
Blahoslavený
Alano della Rupe, syn svatého Dominika, který dal růženci dnešní strukturu, nám zanechal psané zaslíbení, které přijal od Panny Marie pro ctitele svatého růžence.
Jsou to zaslíbení věčné spásy,
zvláštních milostí, duchovní vytrvalosti
a slavné účasti na nebeské slávě.
Je tedy na nás, abychom pro sebe zhodnotili tato zaslíbení Panny Marie tím, že jako děti na ně odpovíme s vděčností.
Tato zaslíbení ukazují ještě více, než je Mariinu Srdci svatý růženec drahocenný. Pravdu měl
Bartoloměj Longo, když tvrdil, že
růženec je modlitba Panně Marii nejdražší, nejvíce ceněna svatými, nejvíce praktikovaná zbožným lidem, nejvíce ozdobena Bohem úžasnými zázraky, obdařena největšími zaslíbeními, které učinila Panna Maria.
Jeví se jako nepochybné, že
i dnes si chce Maria posloužit právě růžencem, aby nás zachránila a zahrnula milostmi. Uvažme, že to není náhoda, když se nám ve Fatimě představuje jako růžencová Madona. Je zřejmé, že
s růžencem spojila nejdůležitější záležitosti naší epochy.
Když se Pátra Pia ptali, proč se modlí několik růženců denně, odpověděl:
Jestliže svatá Panna to laskavě doporučovala všude, kdekoli se zjevila, nezdá se ti, že pro to musí mít zvláštní důvod?
I Lucie z Fatimy nás ujišťuje v tomto neklidném světě, že
kdyby se všichni denně modlili růženec, Madona by působila zázraky.
Všechno můžeme získat, a abychom to získali, musíme se shromáždit kolem naší drahé Matky a Královny, spojit se s ní ve svatém růženci. Snažme se modlit se ho každý den, ale způsobem našich jediných a nejdražších vzorů: našich svatých.
Stefano Maria Manelli
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek naleznete
zde.
.jpg "Hluboké mašůvky 02-2011")
