"Všude kolem sebe ve společnosti vidíme cenu, kterou lidé platí za své závislosti: pocit, že žádná rozkoš není zakázána, ale zároveň se nám už všechny omrzely." (Sir Robert Scruton)
Před pár týdny jsem
chatoval s aktivistou proti pornu Gabe Deemem. Deem tráví hodně času průzkumem vlivu digitálního porna na mozek zejména u mužů do 30 let, kteří zápasí s erektivní dysfunkcí a snaží se ji řešit sledováním porna, jakož i průzkumem prudkého nárůstu množství hypernásilného materiálu, který v současnosti dominuje světu internetového porna. Někteří akademici ignorují rostoucí množství důkazů o tom, že porno je škodlivé a když jsem se Gabea ptal na důvod, odpověděl, že fakticky, proto, že tito akademici nechtějí žádným výrazným způsobem označit vůbec žádný typ sexuálního chování. Pro mnohé z nich je totiž absolutní sexuální svoboda klíčem ke štěstí v každé kultuře. Jakýkoliv důkaz, že z nás sexuální revoluce dělá zlomené a nešťastné lidi, musí být okamžitě zpochybněn.
Deemova analýza mi připomněla dokument z roku 2017:
Liberated: The New Sexual Revolution (Uvolněnost - nová sexuální revoluce). Filmař Benjamin Nolo (který produkoval i
Nefarious: Merchant of Souls / ohavnost: Obchodník s dušemi) sleduje několik univerzitních studentů, mladé muže a ženy během
Spring Break (jarní prázdniny) na Floridě, kteří v sérii šokujícně upřímných interview hovoří o svobodě, party a příležitostném sexu, přičemž jeden po druhém nakonec připouštějí, že tato 'hookup' kultura (střídání partnerů) je zanechává cynickými, zatrpklými a hlavně prázdnými. Kamera zaznamenává známé scény: shluky spoře oděných mužů a žen, bavících se na pláži a šmátrajících kolem sebe v úsilí obejmout nějaké tělo. Většinu nezajímá, jak se ten druhý jmenuje. V tom je podstata a účel
Spring Break (říkají na kameru).
Soundtrackem (hudbou k filmu) není ani tak všudypřítomný pulzující taneční rytmus, nesoucí se přes písčitou pláž, ale spíše hrubý a drsný smích, pocházející z kombinace živočišné touhy a konzumace alkoholu. Je to smích zbavený jemnosti, který zní surově, prázdně a uboze, přičemž vyzařuje touhu po konzumismu. Mnoho mladých lidí, co sledovali tento dokument, ke své hanbě přiznali, že v něm poznávají sami sebe. Tento nonstop smích je jednou z nejtvrdších věcí ve filmu, zejména jako automatická reakce na každý pokus o konverzaci. Je vrcholně cynický. Účastníci této party dokola vykládají, že láska neexistuje. Všichni přicházejí, aby si podmanili "svět" a pak jednoduše odešli.
******
Rozhovory se svalnatými, pěknými a žádostivými mladými muži a ženami odhalují zdrcující fakt, že co se týče solidního vzájemného vztahu, to už dávno vzdali.
Pravé, láskyplné, něžné vztahy jsou nepřípustné, říkají dívky Nolotovi. Aby si to vynahradily, spěchají na pláže a do klubů, aby si zahrávaly s ohněm na sexuálních bojištích 21. století.
Muži odcházejí do hotelových pokojů na krátký sex s někým, koho potkali pouze před chvílí a vzápětí se opět zamíchají mezi své přátele, přičemž se stále smějí a výskají a mladé ženy se zmatené a nespokojené vracejí přes pláž do svých ubytoven. Ani žádostivost není ukojena, protože to, co se děje, nemá žádný smysl. Soulož bývá v podstatě masturbací; jakoby jste sledovali mládež, srkající slanou vodu - dělají sice příslušné pohyby, ale touhu pouze roznítí.
Nolot natáčel i v klubech, které se v noci mění na arény predátorů, ve kterých se mladí muži a ženy - někteří z nich více chlapci a dívky než muži a ženy - svlékají, natírají se alkoholem a zapojují do rituálů párování bez lásky, s prvky "kanibalismu", při kterém kromě dávek drog se 'konzumují' i navzájem, aby se vzápětí někde utáhli a léčili se z opice a aby se litovali.
Muži, jak mnozí z nich řekli Nolotovi, se snaží mezi sebou použít těla žen na důkaz vlastní mužnosti, zatímco ženy používají svá těla k zajištění krátké a nechutné imitace toho, po čem opravdu dychtí: aby je měl někdo rád a aby po nich toužil. Jak se však často stává, když se smíchá dohromady alkohol a žádostivost, věci se často vymknou kontrole.
Nolotův film končí příklady sexuálních útoků, z nichž vás zamrazí - muži osahávají ženy proti jejich vůli, surově s nimi zacházejí, bijí je a nezřídka znásilňují. Tam totiž, kde totálně absentuje pravá lidská láska, nevyhnutelně nastupuje násilí.
******
Na konci není pochopitelně nikdo šťastný. Jedna z mladých žen, která spěchala na Spring Break, protože to chtěla zažít za každou cenu, se v rozhovoru s Nolotem sesypala, když vysvětlovala, že ve skutečnosti chce někoho, komu bude záležet na ní - tyto mladé ženy však už více nevěří, že takový vztah je možný. Vzpomněla si na svou mladší sestru, která se právě stala teenagerkou a naplnila ji beznaděj - jak může někdo očekávat, že tato sexualizovaná kultura někam dospěje, aniž by se ti, co v ní žijí, hluboce nezranili? V kultuře, v níž se chlapcům říká, že musí být sexuálně agresivní jako býci, a dívkám, že jejich hodnota se odvíjí od jejich sexuální žádostivosti a vnějšího vzhledu? Jak množství důkazů naznačuje, porno je jedem, který zamořuje celou generaci a #MeToo hnutí vystavuje na odiv ohavnosti a slabiny sexuální revoluce.
To, že každá revoluce, i tato, požírá své děti, je očividně zřejmé každému, kromě ideologů. Navzdory hudbě, smíchu a drogám je každému nad slunce jasnější, že každý tu cosi hledá - s více než jen špetkou zoufalství - cosi, co nedokáže najít, ale bylo mu řečeno, že to cosi jistě najde na Spring Break a proto je zde
Jistý chlapík řekl Nolotovi, že 'chodí' najednou s 20 dívkami. S tolika sexuálními partnery se nikdo nestará o vnitřní hloubku člověka. Někteří mládenci se přiznali Nolotovi, že se chytili do pasti nekonečných možností, přičemž neustále hledají ještě nějaký "lepší kus", někoho s dokonalejším tělem, většími fyzickými danostmi, komu nevadí dobrodružný sex. Dokáží mít pohlavní styk s tuctem dívek bez jakékoliv bližší intimity. Nemají svobodu, jakou přináší monogamie a ani nevědí, jak ji dosáhnout. Místo toho se stále jen kloužou po povrchu a nikdy nepřijdou na pravou hodnotu a smysl sexu.
Skvělý spisovatel, Malcolm Muggeridge, který si kvůli aférám se ženami téměř zničil manželství, reaguje na nesmyslnost sexuální revoluce ve svých pamětech, které nazval
Kronika ztraceného času. Vzpamatoval se když zjistil, že jeho manželka čeká dítě:
"
Bylo to v době, kdy Kitty poprvé otěhotněla. Uvědomil jsem si, jak je to úžasný proces - její břicho postupně rostlo a mně dochází, že z buněk našich těl ... má vzejít zralý plod; nový život, jehož součástí jsme oba a vyloupne se ze své kukly - z jejího klína - aby žil samostatně ve světě. Viděl jsem smrt, a teď uvidím zrod. Břicho se zaokrouhluje a v jeho nitru něco roste, hýbe se, žije. Dává smysl každému dotyku, projevu péče ... jako výtisk v cizím jazyce, mistrně vypracovaný, dokud něco neřekne, čemu každý porozumí. Nádherný Magnificat - píseň zrodu!
Jak nekonečně ničivé a hrozné je užívání erotické lásky jen pro ni samotnou! Jalový orgasmus; smyčec projde přes struny, ale není slyšet žádnou hudbu, veslo se ponoří do vody, ale loďka zůstane stát na místě."
A to je přesně ono!
Pouze tím, že se odevzdáš jedinému člověku prožiješ pravé osvobození. Moji prarodiče mají přes devadesát a pamatuji si, že jsem je vídával, jak se drží za ruce a usmívají se na sebe a tehdy jsem si pomyslel: Vytvořit takovou silnou lásku trvá desetiletí.
Mladí muži a ženy na písku pod horkým sluncem, s hudbou jako kulisou pro jejich 'válečné hry', nevědí, o co přicházejí. Většina z nich si myslí, že podobné příběhy o skutečné lásce jsou jen pohádky, a pornoprůmysl, hookup kultura a trpké plody sexuální revoluce dělají co mohou, jen aby je v tom utvrdili. Velmi smutné. Tak moc se setkávají s tak velkým množstvím lidí, že nikoho z nich ve skutečnosti nevidí.
Právě v tomto je odpověď na všechno. Opět se vidět, vnímat navzájem. Hledat osvobození v celoživotním závazku vůči jedné osobě, se kterou můžeš přivést na svět více malých osôbok, z nichž každá bude mít v sobě polovičku z tebe a polovičku z manžela / manželky. Zastavit'požieranie' lidi, protože to jsou lidé, a kanibalismus - i ten sexuální - způsobí, že onemocníš. Existuje však lepší cesta. Všichni ji dobře znali předtím, než nám sexuální revoluce přislíbila'slobodu' - bohužel i od břemene vzájemné lásky. Ukázalo se však, že láska a štěstí jsou opravdu nerozlučně spojeny, ale štěstí a rozkoš ne.
******
Právě v tomto je odpověď na všechno. Opět se vidět, vnímat navzájem. Hledat osvobození v celoživotním závazku vůči jedné osobě, se kterou můžeš přivést na svět více malých osůbek, z nichž každá bude mít v sobě polovičku z tebe a polovičku z manžela / manželky.
Zastavit 'požírání' lidí, protože to jsou lidé, a kanibalismus - i ten sexuální - způsobí, že onemocníš. Existuje však lepší cesta. Všichni ji dobře znali předtím, než nám sexuální revoluce přislíbila 'svobodu' - bohužel i od břemene vzájemné lásky. Ukázalo se však, že
láska a štěstí jsou opravdu nerozlučně spojeny, ale štěstí a rozkoš ne.
Zdroj:
https://thebridgehead.ca, 14. 7. 2020
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek z 25. 9. 2020 naleznete
zde.
