Maria je Hvězda mořská, jež osvěcuje všechny země. Ohřívá více ducha než tělo.
Ona je tou vznešenou vyvolenou hvězdou,
nekonečně vyvýšenou nad nekonečné moře, a září svými
zásluhami, svítí jako vzor. Když cítíš, že tento tvůj pozemský
život je spíše zmítání ve vlnách, větru a bouři než kráčení po
pevné zemi, neodvracej svůj zrak od světla hvězdy, abys nezahynul
v bouřích. Když kolem tebe hučí bouřlivé větry pokušení,
když jsi zmítán mezi skalisky soužení, k hvězdě se dívej, Marii
vzývej! Když tě nadýmají vlny pýchy, ctižádosti, pomluv a žárlivosti,
k hvězdě se dívej, Marii vzývej! Když tvou duší otřásá
hněv, lakota, žádostivost těla, dívej se k Marii! Když tě tíží břemeno
hříchů a zahanbuje tě zlé svědomí, když se děsíš přísného soudu, když ti hrozí, že utoneš v bezedném smutku a zoufalství,
mysli na Marii! V nebezpečích, v úzkostech, v pochybnostech
mysli na Marii, volej k Marii! Její jméno ať nikdy nezmizí
z tvých rtů, ať nikdy nezmizí z tvého srdce! Ale abys dosáhl její
pomoci, nezapomínej na příklad jejího chování. Následuj ji,
a nesejdeš z cesty. Pros ji, a nikdy nebudeš bez naděje. Ptej se
jí na radu, a nebudeš bloudit.
Vyšlo v časopise Světlo 19. ČÍSLO / XII. ROČNÍK
