Několik rad pro duchovní život od matky Terezy.
Nikdy ani na chvíli jsem nepochybovala o existenci Boha,
ale vím, že se to některým lidem stává. Chceš-li znovu nalézt
víru v Boha a navázat s ním osobní styk, začni nejdříve pomáhat druhým, projev jim svou lásku, a to ti zajistí milosti, které
promění tvou duši. Láska a víra jdou ruku v ruce, doplňují se.
Pravá víra se projevuje především v lásce. Lidé ztrácejí víru,
protože dovolují, aby je ovládal egoismus a honba za penězi.
Jestliže toužíš po tom, aby ses naučil věřit a milovat, dívej se na Ježíše, odevzdávej se mu denně v modlitbě a důvěřuj mu zcela jako dítě. Jenom tak zmizí tvoje pochybnosti a budeš mít v srdci pokoj. Ježíš řekl:
Nebudete-li jako děti, jistě nevejdete do Božího království.
Přijímej, co ti Bůh nabízí, a oplácej mu hlubokou vděčností. Jestliže tě Bůh obdaroval bohatstvím, snaž se, abys ho dobře využil, a poděl se o ně zvláště s těmi, kteří nemají nic. Vždy se snaž rozdělit se s druhými, protože i nevelká pomoc může zachránit od zoufalství. Pamatuj na to, abys neusiloval pro sebe o víc, než potřebuješ. Přijmi to, čeho se ti dostává.
Usiluj o každodenní modlitbu
Modlitbu začínám vždy v tichosti, protože Bůh rozmlouvá v tichosti srdce. Bůh je přítelem ticha a my jsme povinni mu naslouchat, protože nejdůležitější není to, co v modlitbě říkáme my, ale co nám chce říci on. Modlitba je pokrmem duše, tím, čím je krev pro tělo, je modlitba pro duši. Díky modlitbě se naše srdce stávají šlechetnějšími. Čisté srdce může vidět Boha, může mluvit s Bohem a vidět Boha ve svých bližních. Mít čisté srdce, to znamená být otevřeným a upřímným ve vztahu k Bohu a nic před ním neskrývat. Jestliže hledáš Boha a nevíš, kde začít se svým hledáním, nauč se modlit a usiluj o to, aby ses modlil každý den. Hledej ho v tichosti, v modlitbě, klaněj se mu přítomnému v Eucharistii, a pak ho najdeš v trpících, kteří potřebují tvojí pomoci. Modlit se můžeš vždy a všude.
Jestliže se budeme modlit, dostaneme odpověď na všechny otázky, které nás trápí. Bez modlitby bych nedokázala pracovat ani půl hodiny. Bůh mě obdařuje silou právě díky modlitbě.
Začínej každý svůj den modlitbou. Obrať se na Boha jako dítě. Jestliže se ti zdá, že nejsi schopen se modlit, můžeš mu říct: „Přijď, Duchu Svatý, veď a osvěcuj můj rozum, abych byl schopen se modlit.“ Během modlitby děkuj Bohu za všechny dary, protože každá dobrá věc pochází od něj, je jeho darem pro tebe. Můžeš se modlit „Otče náš“, „Zdrávas Maria“, „Věřím v Boha“, růženec a všechny obecně známé modlitby. Jestliže uvěříš v Boha a sílu modlitby, zvítězíš nade všemi pocity pochybností, strachu a osamocení, kterým lidé obecně podléhají. Usiluj o každodenní modlitbu. Ona rozšiřuje srdce, které se otvírá Bohu, a Bůh sám se k nám sklání jako dar. Proste a hledejte, a vaše srdce bude tak veliké, že bude schopné přijmout Boha a uchovat si ho jako vlastnictví.
Milost začíná doma, proto je tak důležitá rodinná modlitba. Jestli se budete spolu modlit, zůstanete spolu, budete se vzájemně obdarovávat láskou, jakou Bůh obdarovává každého z vás. Děti je nutné učit modlitbě a rodiče se mají modlit spolu s dětmi.
Lidé se na mne obracejí s otázkou, jaké rady mohu dát manželům, kteří jsou rozhádaní. Vždy odpovídám: „Ať se modlí a odpouštějí si.“ Dětem z rozvrácených rodin říkám totéž: „Modlete se a odpouštějte.“ Osamoceným matkám, zbaveným rodinné opory rovněž opakuji: „Modlete se a odpouštějte.“
Využívej dar zpovědi
Na naší cestě k plnosti štěstí je absolutně nezbytná jedna věc: zpověď. Zpověď je úkonem pokory, svátostí lásky a odpuštění, ve které dovoluji Ježíši, aby mě zbavil všeho, co mě rozděluje a ničí. Ke zpovědi máme přistupovat s velkou prostotou, jako děti.
Jestliže tě něco trápí, jdi ke zpovědi a očisti své srdce, protože Ježíš prostřednictvím kněze ti všechno odpouští. Jak obdivuhodný je tento Boží dar, díky kterému může ten, kdo je obtížen hříchem, pokleknout ke zpovědnici a již za chvíli odejít zcela očištěn.
Každý večer před spánkem musíš udělat zpytování svědomí (nevíš, zda se dočkáš rána!). Všechno, co tě trápí, co zatěžuje tvé svědomí, musíš vyznat ve zpovědnici a potom napravit. Na příklad jestliže jsi někomu něco ukradl, postarej se, abys mu to vrátil. Jestliže jsi někomu ukřivdil, ihned ho odpros, neodkládej to. Je-li to nemožné, alespoň vyznej před Bohem, že toho velice lituješ. Je dobré jít ke zpovědi a osvobodit se od tíže, která nás tlačí, a mít čisté srdce.
Hřích kráčí s námi, je v nás. Nesmíš podlehnout znechucení a zoufalství, ale musíš věřit v něžnou Boží lásku. Jsme pro něho drahocenní, když nás tak něžně miluje, že nás utvořil ve svých dlaních. Když se ti zdá, že tvoje srdce už puká bolestí, pomysli na to: „Jsem pro něho drahocenný. Miluje mě. Volá mě jménem. Jsem jeho vlastnictvím.“
Pamatujme, že Bůh je milosrdným Otcem všech lidí. Jsme jeho dětmi a vždy nám odpouští, osvobozuje nás, uzdravuje, jen když se k němu obrátíme. Ale napřed se podívej do hloubi svého nitra, jestli v něm není zášť vůči jiným osobám, kterým nedokážeš odpustit, protože není množné se obracet k Bohu s prosbou o odpuštění, jestliže sám jiným neodpustíš. Pamatujte, že jestliže vaše lítost bude opravdu upřímně, vycházet z čistého srdce, Bůh vám jistě odpustí. Modlete se, abyste dokázali odpouštět těm, kteří vás zranili, nebo těm, které nemilujete, a odpusťte jim tak, jak bylo i vám odpuštěno.
Objev poklad Eucharistie
Když se budeme klanět Kristu skrytému v Eucharistii, budeme ho moci spatřit v pokorných zanedbaných tělech chudáků. Svůj den začínáme účastí na mši svaté a svatým přijímáním a končíme hodinovou adorací, která nás přibližuje k Ježíši a spojuje s ním i s ubožáky, skrze které sloužíme jemu. Nemohu si představit ani jeden den bez Eucharistie. V ubožácích se dotýkám Ježíše, spojuji se s ním, sloužím mu, posilována jeho láskou.
Jsme stvořeni pro lásku, tak velice lačníme po Bohu. Proto se Ježíš s námi dělí o svůj božský život a lásku tím, že se nám dává v Eucharistii za pokrm. V ní potkávám jeho, dostávám ho, miluji ho a potom ho objevuji a sloužím mu v těch nejchudších z nejchudších. Můj život by byl prázdný, kdybych nepřijímala každý den svaté přijímání. Jen díly horlivé modlitbě a svatému přijímání můžeme žít s Ježíšem a pro Ježíše i pro naše ubohé.
Nemůžeme svůj život oddělit od Eucharistie. Lidé se nás ptají: „Odkud čerpáte radost a sílu dělat to, co děláte?“ Všechno získáváme od Krista, přítomného v Eucharistii. Proto je Eucharistie centrem našeho života… Bez Ježíše bych nebyla schopna prožít ani den, ba ani hodinu svého života.
Odhalit smysl utrpení
Není možno následovat Ježíše bez přijetí kříže. Každý musí vzít svůj kříž a provázet Ježíše na jeho cestě na Kalvárii, a jen tak budeme mít účast na radosti zmrtvýchvstání. Utrpení není trest, ale znamení, že se co nejvíce přibližujeme k Ježíši, trpícímu na kříži, že on nás může políbit, ukázat nám svou lásku, umožnit nám podíl na jeho poslání. Nedovolte nikdy, abyste v době noci utrpení zapomněli, že ve spojení s Kristem se utrpení stává cestou, která vede do radosti zmrtvýchvstání.
br> Nejtěžší nemocí bohatého Západu je nedostatek víry a lásky a pocit, že nás nikdo nepotřebuje. Fyzické nemoci můžeme léčit různými léky, ale osamocenost, zoufalství a beznaději můžeme léčit jen vírou a láskou. Mnoho lidí na světě umírá, protože jim chybí kousek chleba, ale mnohem více jich umírá z nedostatku víry a lásky. Chudoba na Západě je zvláštním druhem chudoby způsobené osamoceností a uzavřeností vůči Bohu, nedostatku duchovního života. Hlad po lásce je hladem po Bohu. Matka Tereza
Vyšlo v časopise Světlo 2. ČÍSLO / XII. ROČNÍK
