V úterý 14.7.2020
zemřel v nemocnici v Užhorodě na Ukrajině biskup Milan Šášik CM, eparchiální mukačevský biskup.
Přečtěte si rozhovor, který s ním před dvěma lety vyšel v naší (- postoj.sk) knize
Jděte do celého světa.
S vladykou Milanem Šášikem jsme se setkali začátkem léta 2018 v Užhorodě. Rozhovory jsme strávili dva dny, už jen jeho životní příběh by vystačil na samostatnou knihu. Kromě něj jsme ještě stihli probrat situaci řeckokatolíků na Zakarpatské Ukrajině, dotkli jsme se toho, co s krajinou dělá válka, ale i toho, zda věří v záchranu křesťanství z Ruska.
Jak se Slovák stane biskupem na Ukrajině?
Něco takového se asi nestává často, ačkoli v minulosti již bylo několik Mukačevských biskupů, kteří se narodili na území současného Slovenska
******
... z poslední části rozhovoru:
Je škoda, že Evropa se znovu dělí
Existuje na Ukrajině stále silný entuziasmus směrem k EU a USA nebo to už oslabilo?
Nevím, co na to říct. Já jsem ten entuziasmus velmi nevnímal. Zdá se, že to bylo trochu uměle vytvořené. Lidé spíše chtěli důstojně žít, mít práci, aby nemuseli odcházet do zahraničí. I já osobně se stávám stále skeptičtější k Západu.
Proč?
Vždy jsem cestě na Západ velmi fandil, ale když teď vidím, jaké zákony se tam přijímají, mám pocit, že to nejde správným směrem. Ochraňovat práva lidí je velmi dobré, ale když se kladou na jednu úroveň lidé a zvířata, tak mě to zneklidňuje. Nedávno mě napadlo, co by ti ochránci zvířat asi dělali, kdyby někdo chtěl dělat aborty zvířatům. Určitě by to považovali za nehumánní. Ale dělat aborty lidem se považuje za normální. Není to však jen o potratech.
Když se podíváme na celou řadu otázek týkajících se smyslu a hodnoty života, mám pocit, že nás někdo zahání do kouta, ze kterého neexistuje východisko. Mnohé věci, které byly dlouho jasné a chráněné, jsou dnes zpochybňovány a dokonce vysmívány. Překračujeme hranice a ženeme se do záhuby. Opět směrem k nějaké nehumánní diktatuře bez Boha, kde bude vše dovoleno. Jak řekla Matka Tereza, když dnes lze zabít nenarozené dítě nebo nemocného člověka, což zabrání tomu, abych zítra já zabil vás nebo vy mě.
Dnešní Západ se u vás spojuje s tímto? Není to přehnaně negativistický pohled?
Bohužel se mi s tím spojuje. Smazávají se základní normy, ruinuje se rodina, uměle se vytvářejí problémy tam, kde nejsou, a nechtějí se vidět tam, kde jsou.
Přesto však Ukrajinu asi vidíte spíše v užším svazku se Západem.
Ukrajina přežila větší část své historie ve svazku se západní civilizací, ať už jako součást Polsko-litevského státu nebo s Rakousko-Uherskem. Ale i dávná Kyjevská Rus měla živý kontakt se Západem. To trvalo, dokud se jedna část Ukrajiny po Perejaslavské dohodě nedostala pod Rusko. Je škoda, že Evropa se dnes znovu dělí.
V jakém smyslu se dělí?
Dělí se na sféry vlivu Ruska, USA a EU. Proč nemůžeme mít kontinent, kde národy mezi sebou spolupracují? Proč mají být vztahy mezi lidmi založené na strachu z toho, kdo má silnější zbraně? Svatý Jan Pavel II. s velkou intuicí mluvil o tom, že Evropa má dýchat dvěma stranami plic, to znamená, že není třeba stavět proti sobě západní civilizaci a východní Evropu. Mám pocit, že se opět dostáváme do časů nějakého nového dělení, nové železné opony a Ukrajina leží někde na pomezí a každý se zde snaží získat vliv. Může však Evropu spojovat eutanazie nebo LGBTI agenda? To, co nás století spojovalo, ztrácíme. Křesťanství je dnes již pro mnoho lidí pouze slovem. Neproniká do srdce. Po zkoušce komunistického a nacistického materialismu a diktatury jsme se dostali do konzumního materialismu, který rovněž ničí lidi a dělí Evropu. V tomto směru je Evropa v nebezpečí.
Zároveň však na rozdíl od mnoha lidí nevidíte záchranu ve východním duchovně Ruska, o kterém tvrdíte, že je iluzí.
Určitě. Poznávání i vzájemné obohacování je třeba. I západní civilizace má překrásné duchovno. Například kontemplativní mnišské řády. Rusko v tom není výjimečné. Tak jako jsou problémy na Západě, jsou problémy i v Rusku. Nelze nakreslit dělící čára, která svět rozdělí na černý a bílý, a tvrdit, že přijde nějaký spasitel. Ten je jen jeden, Ježíš Kristus.
******
Krásný příběh krásneho človeka, zaznělo v jednom z komentářů.
Celý, poněkud delší, ale velmi zajímavý rozhovor najdete na
https://svetkrestanstva.postoj.sk/58188/mam-pocit-ze-nas-niekto-zahana-do-kuta
Životopis
Milan Šášik se narodil v roce 1952 v obci Lehota. Studoval na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Bratislavě. V roce 1971 tajně vstoupil do řehole vincentínů. Jako kněz působil na více místech v Trnavské arcidiecézi. Dostal se do konfliktu s režimem a ztratil státní souhlas v Západoslovenském kraji. V roce 1990 odešel studovat do Říma. Později působil na nunciatuře na Ukrajině. V roce 2003 byl vysvěcen na biskupa a stal se administrátorem Mukačevské eparchie. V roce 2010 ho papež povýšil na řádného eparchiálního biskupa Mukačevské eparchie.
Převzato z
www.postoj.sk
