Patnáct let po zmíněných událostech, po blahořečení Jana Pavla II., vyjevil biskup Grillo tajemství: Svatý otec Jan Pavel II. se 9. června 1995 ve Vatikánu modlil před sochou Panny Marie z Civitavecchia.
Biskup Grillo si na tuto událost vzpomíná následovně:
"Večeře se Svatým Otcem nebyla v plánu. Zatelefonoval mi sekretář Jana Pavla II., kněz Stanisław, který mi naznačil, abych sochu přinesl na výslovné přání Svatého otce ... Když jsem vešel do papežského apartmánu, prelát Dziwisz mě zavedl do místnosti sousedící s jídelnou, kde umístil sochu Panny Marie.
Když přišel papež, začali jsme se společně modlit před sochou. Pak jsme přešli do jídelny a sedli jsme si k večeři. Svatý Otec mě vyzval, abych mu představil fakta. Začal jsem tedy mluvit, ale po několika větách mě papež přerušil a sám mi vysvětlil význam a smysl krvavých slz.
Několikrát zacitoval teologa ven Balthasara a vysvětlil mi, že s krvavými slzami Panny Marie se spojuje tajemství. Jedním slovem - Jan Pavel II. tehdy pochopil to, co jsem já ještě nedokázal pochopit.
Po večeři jsme se ještě jednou pomodlili před sochou, na jejíž hlavu papež položil zlatou korunu a dal jí růženec, rovněž zlatý. V ten večer mi Svatý Otec přikázal, abych mlčel, ale kromě toho řekl: "
Nadejde den, kdy řeknete světu, že Jan Pavel II. uctil Pannu Marii z Civitavecchia." Potom dodal: "Nyní předáme vše do rukou kardinála Ratzingera ..." "
Po této události vznikl jeden dokument. 8. října 2000 poslal biskup Grillo Janu Pavlu II. dopis s následujícím obsahem: "
Jak si Vaše Svatosti vzpomíná, před večeří, během níž jsme si povídali o krvavých slzách Panny Marie z Civitavecchia, které ronila v mém náručí, jsme se společně pomodlili před touto podobiznou Panny Marie, kterou Vaše Svatosti požehnala, políbila a následně položila na její hlavu malou zlatou korunu a do rukou jí vložila zlatý růženec, který nebyl nikdy sňat." Biskup k dopisu připojil i potvrzení, ve kterém dosvědčoval, že
15. března 1995 v 8:15 socha Panny Marie plakala krvavé slzy. A Jan Pavel II. se 20. října 2000 na tento dokument podepsal.
10. dubna 1995 na žádost Jana Pavla II. navštívil Civitavecchia kardinál Andrzej Maria Deskur. Během homilie ve farním kostele přirovnal uvěznění sochy Panny Marie k počínání polské komunistické vlády, která v roce 1967 uvěznila obraz Čenstochovské Panny Marie.
Kardinál jménem Svatého otce Jana Pavla II. požehnal sochu Panny Marie z Medžugorje a daroval ji Gregoriovým. Byla to stejná socha jako ta, která plakala krvavé slzy a kterou uvěznila italská prokuratura. Novou sochu rovněž umístili do jeskyňky v zahradě Gregoriových.
7. září 1995 začala ze sochy vytékat tajemná olejová tekutina, podobná balzámu, která vylučovala silnou a překrásnou vůni. Tento úkaz se ustavičně opakuje.
Voňavá olejová tekutina vytéká z očí nebo z celé sochy. Nikdo nedokáže předvídat, kdy se tento úkaz opět vyskytne - obvykle se to děje na Vánoce, Velikonoce a na liturgické svátky Panny Marie. Děje se to v přítomnosti jednotlivců, rodin nebo větších skupin lidí.
Ti, kteří jsou svědky tohoto úkazu, přikládají k voňavému balzámu kapesníky nebo vatu. Někdy to trvá několik minut, jindy několik hodin nebo několik dní. Často se olejový balzám ukazuje i na růžích, listech stromu a na břečťanu, který roste u jeskyňky, jakož i na kamenech, z nichž je jeskyňka postavena.
Na žádost biskupa Grilla prozkoumal prof. Angelo Fiori z Univerzity Sacro Cuore tekutinu vytékající ze sochy a vyjádřil se, že
to není olej, ale jakási substance, jejíž DNA nepochází od člověka ani od zvířete; nejpravděpodobněji má rostlinný původ a obsahuje mnoho vůní. Svědky tohoto úkazu byla skupina filmařů z BBC. Novináři prožili při pohledu na tento úkaz opravdový šok.
Socha Panny Marie vylučuje voňavou tekutinu i na jiných místech, kam ji Gregoriovi vezmou. Je třeba poznamenat, že
tato socha plakala skutečné lidské slzy před smrtí Jana Pavla II. 2. dubna 2005 ve 21:37.
Tento úkaz se zopakoval 28., 29. a 31. března 2006. Svědky této mimořádné události byly mnozí lidé, mezi nimi i biskup Grillo a otec Pablo, místní farář.
Vylučování voňavé, olejové tekutiny ze sochy se ustavičně opakuje. Tento úkaz viděli mnozí kněží, řeholníci, řeholnice, biskupové i laici. Existuje také mnoho filmů a fotografií, které zachycují tento mimořádný fenomén.
Jak je možné, že z kousku sádry se vylučuje krev
nebo voňavý balzám?
Určitě je to Boží znamení,
výzva k odvrácení se od hříchů
a k životu podle Božích přikázání.
Proč Panna Maria pláče?
Panna Maria roní krvavé slzy,
protože lidstvo se nachází v tragické duchovní situaci.
Lidé odmítají Boha a jeho přikázání
a jdou po cestě,
která vede k věčnému zatracení.
Panna Maria je naše Matka a záleží jí na spáse každého člověka.
- pláče, když vidí hříchy a praktický ateismus, co se šíří ve světě;
- pláče, protože mnozí lidé žijí tak, jakoby Bůh neexistoval,
- odmítají Boží přikázání a kráčejí po cestě k věčnému zatracení.
- protože se prolévá nevinná krev obětí interrupce a eutanazie,
- protože děti a mládež podléhají demoralizaci,
- protože se ničí manželská jednota a nerozlučitelnost manželského svazku.
Pláče z téhož důvodu, pro který plakal a potil se krví Ježíš v Getsemanské zahradě.
Pláč Panny Marie je znamením poukazujícím na utrpení samotného Boha, který trpí proto, že lidé opovrhují jeho láskou a milosrdenstvím. Její slzy jsou zároveň znamením, které nás vybízí k obrácení a poukazuje na mimořádně těžkou situaci, v jaké se ocitlo lidstvo - na dramatický boj mezi dobrem a zlem, mezi Božím královstvím a panováním ďábla.
Jan Pavel II. se v mariánské svatyni v Syrakusách modlil následujícími slovy:
"Plačící Panno Maria,
pohlédni s mateřskou péčí na utrpení světa!
Zahlaď slzy těm, kteří trpí,
na které jiní zapomněli,
kteří jsou zoufalí,
kteří se stali obětí jakéhokoli násilí.
Všem vypros slzy lítosti a nového života,
které otevřou srdce na dar obnovující Boží lásky.
Všem vypros slzy radosti
při pohledu na velkou něhu tvého srdce."
Zjevení a poselství:
V Civitavecchia Panna Maria plakala krvavé slzy a zároveň nám prostřednictvím rodiny Gregoriovy předala velmi důležité poselství.
Jessica říká, že část poselství, které jí Panna Maria odevzdala, byla adresována biskupovi Grillovi a že pouze on je může zveřejnit. Dostala však i poselství určené pro nás všechny.
Poselství dostávala během zjevení, která se začala 2. července 1995 a skončila 17. května 1996. Během posledního zjevení Panna Maria řekla poselství, které se týkalo celé Církve i světa.
Tato poselství nevnášejí nic nového do plnosti zjevení, které nám přinesl Ježíš Kristus, ale
jsou naléhavou výzvou k obrácení, k odvrácení se od cesty vedoucí do věčného zatracení, jsou pozváním čerpat z pokladu spásy, který Ježíš nabízí každému člověku skrze službu Církve.
Biskup Grillo se vyjádřil, že
poselství z Civitavecchia jsou úzce spojena s fatimskými tajemstvími.
Svatý otec Benedikt XVI. ve Fatimě řekl: "
Lhal by sám sebe ten, kdo by si myslel, že prorocká úloha Fatimy skončila ... Třetí fatimské tajemství poukazuje kromě vidění velkého utrpení papeže i na budoucí události v Církvi, které se pomalu rozvíjí a zpřítomňují ... největší pronásledování Církve nepochází od vnějších nepřátel, ale rodí se z hříchů členů Církve" (11. května 2010).
V Civitavecchia Panna Maria řekla:
"Připravte se, že budete prožívat to, co jsem zjevila svým malým dětem ve Fatimě." A připomněla to, co řekla ve Fatimě:
že největším ohrožením pro lidstvo je žít tak, jakoby Bůh neexistoval, a pohrdat Božími přikázáními. Největším ohrožením je demoralizace, rozvody, krize manželského života a odklon mnohých teologů a kněží od učení Církve. Takové odvržení Boha přináší s sebou hrozbu atomové války.
Obsah poselství Panny Marie:
Boží Matka nás vybízí, abychom
byli věrní papežovu učení, protože skrze něho mluví sám Kristus. Panna Maria nám připomíná, že
celá pravda o Bohu i o člověku se hlásá pouze v Katolické církvi.
Ježíš Kristus je hlavou Církve, stále v ní učí, odpouští hříchy, vyhání zlé duchy a uzdravuje. Jen v Katolické církvi můžeme poznat plnost zjevené pravdy, kterou Ježíš Kristus svěřil papeži, svému náměstku na zemi, a všem biskupům, kteří jsou s ním spojeni v poslušnosti.
V poselstvích, které zveřejnili Gregoriovi,
Panna Maria vysvětluje, že Církev prožívá velkou zkoušku. Upozorňuje na nebezpečí odpadlictví v Církvi, které spočívá v odmítnutí základních pravd víry týkajících se morálky, posvátnosti lidského života, manželství, skutečné Kristovy přítomnosti v Eucharistii a v ostatních svátostech.
V jednom poselství Panna Maria řekla:
"Oznamuji vám smutnou zprávu.
Satan začíná panovat nad lidmi
a nyní se snaží najít způsob,
jak zničit Boží církev
prostřednictvím mnoha kněží
(kteří z důvodu neposlušnosti biskupům
sjednocených se Svatým Otcem
nejsou věrní učení Katolické církve).
Nedovolte to.
Pomozte Svatému otci."
Je to smutné, ale zároveň samozřejmé, že tito lidé budou dělat vše proto, aby odporovali Panně Marii a její výzvě k obrácení, že budou popírat pravdivost jejího zjevení ve Fatimě a na jiných místech, hlásat liberální názory o církevním učení, svátostech a hříchu a odmítnou úkon zasvěcení světa Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.
Tváří v tvář těmto faktům nás Panna Maria vybízí k živé víře a k věrnosti učení Katolické církve. Ona chce každého z nás vést po cestě víry, a proto prosí, abychom se zcela zasvětili jejímu Neposkvrněnému Srdci a takto se odevzdali do jejího vlastnictví.
Pokud se lidstvo neobrátí, pokud znovu nezačne budovat společenský řád založený na deseti Božích přikázáních, dospěje k velké tragédii, k novým formám totality a pronásledování, ke světovým a atomovým válkám a nakonec k sebezničení.
Obsah poselství Panny Marie z Civitavecchia je silnou výzvou chránit jednotu a nerozlučitelnost svátosti manželství.
Ďábel chce zničit rodiny, a proto propaguje rozvody, homosexuální svazky, homosexualitu, pornografii, demoralizaci dětí a mládeže, úplné zesměšňování a porušování šestého a devátého přikázání.
Pokoj a obroda lidstva - jak ujišťuje Panna Maria - začíná od obnovy rodin, které jsou "malou domácí církví".
Panna Maria
vyzývá k rozhodné obraně života, který je Božím darem. Jde především o ochranu nenarozených dětí před zločinem interrupce a o ochranu lidí na sklonku pozemského života, které ohrožuje zločin eutanazie.
Panna Maria zároveň prosí,
abychom se zvlášť věnovali nemocným a trpícím. Říká: "
V každém nemocném člověku žije a zvláštním způsobem je přítomen Ježíš."
Zdůrazňuje, že
"přijaté utrpení a spojení se s Kristovým utrpením je pramenem nekonečných milostí nejen pro samotného trpícího člověka, ale i pro celou Církev a pro Boží království".
Panna Maria nás vyzývá,
abychom se každý den vytrvale modlili, doporučuje nám růženec - zvlášť účinnou zbraň v boji proti ďáblu.
Prosí nás, abychom každý den četli Písmo, zvlášť abychom se každý den účastnili mše svaté a přijímali Ježíše v Eucharistii, protože on je jediný pokrm, který dává věčný život. Stále máme žít ve stavu posvěcující milosti, často přistupovat ke svátosti smíření (vhodné je mít stálého zpovědníka) a hned povstat z každého hříchu.
Boží Matka rovněž prosí, aby se ve všech kostelích konala
poklona Nejsvětější svátosti. Úpěnlivě prosí, abychom si
našli čas na adoraci, abychom mohli čerpat všechny potřebné milosti z jediného pramene života a lásky, kterým je Ježíš přítomný v Eucharistii.
Panna Maria nám připomíná, že náš definitivní cíl je věčný život ve společenství s Bohem. Na zemi žijeme proto, abychom dospěli k věčnému životu, abychom se naučili milovat.
Ve chvíli smrti budeme souzeni jen z lásky.
"
Z Civitavecchia," řekl biskup Grillo, "
se má do celého světa rozléhat volání: Setřete slzy Panny Marie, které tečou kvůli násilí, ničemnosti a zkáze na všech úrovních, kvůli slepé touze zabíjet bližní novými druhy zbraní, kvůli odumření svědomí a následnému zániku pocitu hříšnosti, kvůli milionům lidí, které ze světa smetlo válečné a interrupční masové vraždění ... "
Jak můžeme Panně Marii setřít slzy? Existuje něco, co můžeme udělat, abychom ji potěšili? Mezi málo slovy Panny Marie, které zaznamenává evangelium, je stále aktuální výzva: "
Udělejte všechno, co vám [Ježíš] řekne" (Jan 2, 5).
A co nám říká Ježíš? První slova, která vyřkl na začátku své činnosti v Galileji, jsou výzvou: "
Obraťte se a věřte evangeliu" (Mk 1, 15). Takže
slzy Panny Marie setřeme, pokud se obrátíme a budeme žít podle evangelia!
Panna Maria chce jen to, abychom uvěřili v Boží lásku, hluboce ji zakusili a v každé chvíli žili podle jejích požadavků.
Panna Maria chce, abychom slyšeli Ježíšovo: "
Žízním" Chce, abychom pocítili jeho žízeň - touhu po naší duši a touhu po každé duši, zvlášť po těch, které ještě nevěří v jeho lásku, kterým se zdá, že Bůh na ně zapomněl, opustil je nebo odvrhl ... Právě pro ně přijal Ježíš největší utrpení: odloučení od Otce, se kterým žil v ustavičném spojení nejvyšší lásky. Když přibit na kříži v největším utrpení zvolal: "
Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?", vzal na sebe náš hřích, abychom už nikdy nepociťovali důsledky přetrženého vztahu s Bohem Otcem, abychom - takoví, jací jsme - mohli zakusit jeho nekonečnou lásku a žít ve společenství s Bohem nyní i v budoucnu - navždy, po smrti. Ježíš zaplatil za všechny naše hříchy - jsme vykoupeni!
Máme jen přijmout jeho velkou lásku.
On na nás čeká v zpovědnici, protože nechce, abychom nesli břemeno a tíhu svých hříchů. On nám chce odpustit, chce uzdravit rány, které v nás hříchy zanechaly. Chce vzít důsledky našich hříchů, které nás drtí.
Stačí přijít k němu a vyznat mu své provinění. On nám vždy dovolí začít znovu - nezávisle na tom, jak hluboko jsme padli a jak daleko jsme se od něho vzdálili.
Obrátit se znamená přijmout a uvést do života Boží slovo. Pokud začneme konkrétně prožívat alespoň jedno slovo evangelia, Ježíš změní naši životní realitu. Najdeme světlo pro těžké situace, dostaneme sílu a potřebnou pomoc. Zakusíme lásku, radost, skutečnou svobodu a nový rozměr života - plnost života.
Biskup Grillo řekl o Civitavecchii:
"Než postavíme chrám z kamene, má vzniknout velký chrám z duší, které touží kráčet po cestách evangelia."
Každý z nás může být cihličkou v tomto chrámu, protože všichni jsme dostali milost na to, abychom dokázali setřít slzy Panny Marie a uhasit Ježíšovo "
Žízním" ...
Převzato z
,
článek z 21. 2. 2018 naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 13. 7. 2020)
