Přinášíme krátké obrázkové zamyšlení od o. Lubora Dobeše.
Představme si nějakou hudebnici, která dostane do rukou jen malý hudební nástroj, na který může proto zahrát pouze velmi jednoduchou skladbu. Postupně ale dostává do rukou stále větší a dokonalejší nástroj a tak může hrát stále složitější skladbu. Ta hudebnice nám znázorňuje lidskou duši, která je velká a neměnná od početí člověka, tedy děti nemají nějakou "dušičku" ale duši. Ale duše, kterou je člověk obrazem Božím, se může projevit tím dokonaleji, jak se s dospíváním zdokonaluje "hudební nástroj duše", tedy mozek a tělo.
