Hned na začátku hodiny přibíhaly děti ke mně, předávaly mi lístečky s razítkem, že byly v neděli na mši svaté.. Přišlo i jedno děvčátko a už jsem ji posílala na místo, protože jsem už chtěla začít s výukou.
A tak jsem jí řekla: "
Helenko, jdi si sednout na místo, já už chci začít." "
Ale to, co vám chci říct, je velmi důležité." Nedala se. Rezignovala jsem. "
Dobře, tak řekni."
"
Víte," začala, "
můj tatínek je nevěřící. A včera se mě zeptal: "Helenko, proč chceš jít mermomocí k prvnímu svatému přijímání?" A já mu odpověděla: Chci do svého srdíčka přijmout Pána Ježíše."
V té chvíli jsem děkovala Pánu Bohu za své rozhodnutí poslechnout ji s trpělivostí. Na předchozí hodině jsme si vysvětlovali
rozdíl mezi kvašeným a nekvašeným chlebem a Svátostí oltářní. Říkali jsme si, že to, co je uděláno lidskou rukou, jde do žaludku, ale to, co Bůh vkládá při proměňování do nekvašeného chleba, sebe sama - své božství, to jde do našeho srdce, naší duše. Viditelné jde do viditelného a neviditelné se spojuje s neviditelným. A lidské Pán Bůh zbožšťuje.
Malé, prvopřijímající děti, budou muset obhájit svou víru před svými vlastními rodiči. A často i před svými nevěřícími spolužáky.
Bohužel, mnohé děti nevědí nic o Ježíšově lásce, neboť doma se o tom nemluví.
Díky rodičům, kteří dbají o křesťanskou výchovu svých dětí a cvičí je v zbožnosti.
Převzato z
Biblia Jezis Maria Jozef RKC Modlitby,
článek naleznete
zde.