Evangelium na slavnost Nejsvětější Trojice (Jan 3, 16 - 18) nabízí krátký úryvek z nočního rozhovoru Ježíše s Nikodémem.
Rozhovor s Nikodémem je prvním ze série mnoha rozhovorů, které uvádí Jan ve svém evangeliu: Ježíšův dialog se Samaritánkou (Jan 4), s chromým (Jan 5), s židy (Jan 6), s uzdraveným slepcem (Jan 9), s Marií a Martou (Jan 11) atd.
Nikodém
Zkuste si přečíst celý rozhovor Ježíše s Nikodémem v Jan 3, 1 - 21. Nikodém v něm klade tři argumenty (2., 4. a 9. verš), na které Kristus třikrát odpovídá, přičemž vždy začíná slavnostním úvodem: "
Amen, amen pravím ti ..." Postupně vysvětluje úlohu Ducha (verše 3-8), Syna člověka (verše 11 - 15) a Boha Otce (verše 16 - 21). Jde tedy o rozvíjení trojiční nauky, což je obsahem dnešní slavnosti.
Nikodém je zástupcem těch členů židovského národa, kteří uvěřili v Krista, i když s váháním a obavami. Je plný otázek a nejasností o identitě tohoto rabbiho z Nazareta. Na jedné straně vyznává, že Ježíš je učitel, který přišel z Boha a který dělá znamení, neboť Bůh je s ním (srov. Jan 3, 2). Avšak ještě ho nevyznává jako Božího Syna. Tento znalec Zákona a člen skupiny farizeů vidí Ježíšova znamení, ale ještě stále je vnímá jako divy. Potřebuje se narodit z vody a z Ducha, což je odkaz na zrození ve svátosti křtu, tzn. přijetí Ježíše Krista jako Boha. Pouze tak nebude smýšlet pozemsky, ale nebesky (srov. Jan 3, 12). Vystihuje to i celková atmosféra, kterou čtvrtý evangelista zvláště oblibuje. Totiž celý rozhovor se odehrává v noci, což je symbolem neznalosti, zahalení.
Nikodém přichází za Ježíšem, který přišel na tento svět jako pravé světlo, které osvěcuje lidstvo (Jan 1, 9).
Bůh miluje tento svět
Dnešní úryvek začíná zásadním vyjádřením: "
Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna." Ve starozákonním příběhu o obětování Izáka Bůh vyzval jeho otce Abrahama: "
Vezmi svého syna, svého jediného syna Izáka, kterého miluješ a jdi do země »Moria« ." (Gn 22, 2) Ježíš Kristus je označen výrazem "jediný". Jednorozený vlastně znamená "prvorozený".
Ve Starém zákoně měl prvorozený syn zvláštní místo v otcově lásce. Stejně Kristus má privilegované místo v lásce Boha Otce.
Evangelista Jan nám odkazuje, že Bůh Otec, který miluje svého Syna exkluzivní láskou v tajemství Nejsvětější Trojice, miluje i tento svět, tzn. miluje nás. Proto neposlal proroka, jak to dělával ve Starém zákoně. Neposlal na svět některého ze svých poslů - andělů.
Jestliže v starozákonním příběhu z lásky k Abrahamovi ušetřil jeho syna Izáka, nyní z lásky k nám neušetřil vlastního Syna, jak to výstižně vyjádřil apoštol Pavel: "
On vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás všechny." (Řím 8, 22) To vše proto, že Bůh miluje tento svět. Bůh není ten, kdo svět toleruje, vnímá, zná, ale miluje, neboť Bůh je Láska.
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 5. 6. 2020 naleznete
zde
