Drahé rodiny, u příležitosti Dne rodiny vás co nejupřímněji zdravím. *** Rodina je společenství, které chtěl Bůh. Nejprve chtěl manželství - aby muž a žena v lásce a svobodě uzavřeli svazek, slíbili si věrnost, lásku a úctu v nerozlučitelnosti manželství a otevření pro požehnání potomstva, ve spolupráci se Stvořitelem dali život svým dětem a přijali je jako dar a takto vytvořili rodinu.
Takto to Bůh chtěl, takto to stále chce a to bude platit, dokud bude trvat tento svět.
Rodina je tak vzácná skutečnost, že když Bůh posílá na zem svého Syna, Ježíš chce žít v rodině. I když na pohled v naprosto běžné rodině, přesto však v jedinečné, výjimečné rodině, protože má Matku Marii - zcela výjimečnou ženu, která je jako jediná z lidí bez hříchu a Josefa, který mu není otcem, neboť Jeho Otcem je Bůh. A dítě - Ježíš, se sice narodil jako člověk, je zároveň Bůh. Zvláštní rodina !? Josef se stará o Ježíše a Marii se vší láskou a zodpovědností. Vždyť Maria je jeho milovaná manželka a o Ježíše se stará jako nejlepší otec. Maria je vzorem ženy, matky, vychovatelky, spolutrpitelky se svým Synem ... Ježíš, ačkoli je Božím Synem, bere na sebe "úděl" člověka, je odkázán na péči svých rodičů, "... a musí mu zoubky růst", jak se zpívá v jedné písni, a zažívá všechno, co my lidé, ba mnohem víc - už jako malý je pronásledován ... až po smrt na kříži. Rodina má nádherný vzor rodiny. A nejen vzor, ale má také oporu a pomoc ve Svaté Rodině.
Můžeme říci: "Ale oni byli všichni výjimeční, byli svatí ..." Ano, to je pravda, ale i Maria s Josefem se potřebovali jakoby "prodírat houštinou", když nevěděli jak dopadnou věci, když viděli "před sebe" jen na "pár kroků". Nevěděli všechno, ale měli jistotu v Bohu. Když jsou nám blízcí v tom, že i oni se museli v životě bojovat s obtížemi, nejistotami, námahou, ať jsou nám blízcí i ve velké jistotě víry v Boha, který o všem ví a nikdy nás nenechá samotné, bez pomoci, jako nenechal samotné ani Josefa a Marii v jejich zkouškách. A výjimečný Ježíš? Bůh se stal člověkem, nechal se vychovávat lidmi - svými rodiči, byl jim poslušný, miloval je.
Drahé rodiny, ačkoliv žijete v nádherné Boží instituci, vím, že život je náročný. Obtíže života jsou velmi různé. Některé potkávají všechny rodiny, jiné znají jen někteří ... problémy bývají ve vztazích, ve výchově, v oblasti ekonomického zabezpečení rodiny, zde ne jednou vstupuje do hry nezaměstnanost zvlášť otců rodin, v důsledku čehož nezřídka dochází k potřebě vycestovat za prací až do zahraničí. Rodina je tím ochuzena o reálně prožívanou jednotu, v horších případech to vede k rozpadu rodin. Přicházejí i různé nemoci, a ty záludné mohou vzít rodině otce nebo matku, manžela nebo manželku, nebo dítě, což je pro rodiče největší bolest. Nejednou ochuzují rodinu jednoho z manželských partnerů a rodičů různé závislosti, nevěry ..., velmi bolí a ubližuje domácí násilí a problémů je ještě mnohem více.
Začal jsem problémy, protože vím že jsou a berou síly, optimismus, nejednou zdraví ... ale život na zemi není jen toto. Za některé věci a skutečnosti nemůžeme, ale mnohé můžeme ovlivnit. Proto vás, milé rodiny, manželé, otcové, mámy, děti, mladí, zvu a povzbuzuji:
buďme lidmi naděje! Bůh nás na svět neposlal proto, abychom jen trpěli. Bůh je Bohem radosti! On chce naše štěstí, což nevylučuje to, že k lidskému životu patří i utrpení a kříž, kterému se nikdo nevyhne. Ale na nás záleží, jestli ho budeme vléct, nebo jej budeme nést "nesení" Ježíšem. To On s námi nese i naše těžkosti a kříže. Nejsme sami. Když máme víru v Boha, máme i naději. On nám dává také stále svěží lásku, abychom byli komunikátory Jeho lásky hlavně vůči svým nejbližším, ale i jako svědci Jeho lásky ve světě.
Prožíváme náročné období pandemie koronaviru. Byli jsme izolovaní, aby se nákaza nešířila. Rodiny byly téměř stále spolu. Byla to radost nebo to bylo trápení? Posílily se vztahy, vzájemná láska, soudržnost, nebo se to už nedalo vydržet? Každá rodina si umí sama odpovědět na tyto otázky.
Věřte, že dokud jsme na zemi, máme šanci zušlechťovat sebe, své blízké, vztahy, naše rodiny. Pokud nejsou ochotni všichni členové rodiny, ti, kterým záleží na jejich rodině se mohou sjednotit v modlitbě, v oběti za své nejbližší a vyprosit, co chybí.
V den rodiny jsme pozváni poděkovat za rodiny, z nichž jsme vyšli. Odpustit, těm, kteří nám možná v minulosti v rodině ublížili, navázat nebo správně posílit vztahy. A totéž udělat i v rodinách, které jste si založili a vrátit se k radostnému velkému "ano", které jste si jako manželé dali před oltářem Pána, k odpovědnému "ano", které jste dali na otázku, jestli chcete přijmout děti.
Milí manželé, vracejte se ke svému "ano" danému na začátku vašeho manželství a obnovujte si ho denně, ne formálně, ale ve věrné lásce vůči sobě a vůči dětem se vším, co tato láska žádá.
Děti, vaši rodiče vás milují a pro vás se namáhají. Vezměte si z jejich života do své budoucnosti všechno to dobré, co vidíte na jejich životě.
Prarodiče, podporujte svou láskou, přízní, modlitbou rodiny svých dětí. Ať jste moudrými, zralými lidmi, kteří vědí, kdy a co mají říct, kdy je třeba mlčet a že vše potřebné o rodinách vašich dětí je vždy možné a také potřebné vyprávět Ježíši, Marii a Josefovi. Oni dobře pochopí, oni pomohou. A dětem vyprošujte spolupráci se Svatou Rodinou, aby účinnou pomoc přijaly.
18. května 2020 si připomínáme
100 let od narození Karla Wojtyly. Narodil se v pěkné rodině, kterou spojoval a budoval Bůh. Karol neměl lehké dětství, ani mládí. Postupně ztratil všechny své drahé - ještě jako dítě mámu, pak bratra, otce. Jako mladý, 21- letý zůstal sám. Ve velmi náročném dějinném období vystudoval a zformoval se na kněze, stal se biskupem, papežem - svatý Jan Pavel II. Pamatujeme si ho a nikdy na něj nezapomeneme. Hodně znamenal pro Církev, pro svět, pro jednotlivce ... uvedl Církev do 21. století, miloval Slovensko. Dosáhl svatosti. Ve Wadowicích, v rodišti sv. Jana Pavla II. 7. května 2020 slavnostně otevřeli diecézní proces blahořečení jeho rodičů - Božích služebníků Emílie a Karola Wojtyłových.
Podle slov Mons. Slawomira Odera, postulátora procesu blahořečení a svatořečení Jana Pavla II. a nyní i jeho rodičů: "
sám Jan Pavel II. ... hovořil právě o rodině jako privilegovaném místě, kde svatost nachází své kořeny, první zdroje, kde může dozrávat po celý život. Takže mě neudivuje myšlenka o svatosti, kterou Jan Pavel II. prožíval v domácím prostředí a pak ji dosvědčoval svými činy."
Co dokáže rodina!
Drahé rodiny, máte na dosah bohatství - nebe pro sebe a pro své děti a pro mnohé. Jak žijí naše rodiny, jak ovlivňují své děti? Jak ovlivnila Karola Wojtylu jejich rodina? Na čem pak on sám budoval svůj život? Co způsobil ve světě sv. Jan Pavel II.? Kolik lidí přivedl k Bohu? Jak mnoho lidskosti, dobroty, lásky nám ukázal? Ale především - jak a kam nás všechny vedl svým slovem a svědectvím života? Jak přesvědčivě nám poukázal na Pannu Marii, jak na naši nebeskou Matku, skrze kterou můžeme jít k Ježíši?
Milí mladí, muži a ženy stojící před životním rozhodnutím posílit váš rozvíjející se vztah. K mládí patří odvaha i důvěra, ke kterým vás nyní povzbuzuji.
Mějte odvahu posílit svůj vztah ve svátostném manželství a mějte důvěru, že to opravdu není "nepotřebný papír navíc", ale Ježíš Kristus, který mocí svátostné milosti dělá z vás dvou jedno tělo, které ať žádný lidský zákon nerozděluje, protože ho velmi zraňuje zvlášť na potomcích. Mějte důvěru, že ve vašich životních zkouškách tentýž Kristus, který vás neoddělitelně spojil, bude při vás stát se svou pomocí. A buďte otevření životu, neboť jen tam, kde je život, je budoucnost.
Život na zemi je přípravou na přechod do příbytku věčné blaženosti. Žijme tak, abychom se tam dostali. Jak to řekl dnes už blahoslavený Karel Habsburský po sňatku s manželkou Zitou: "
a nyní si pomáhejme dostat se do nebe."
Drahé rodiny, i manželé, kteří, přestože jste po dětech toužili, nedočkali jste se jich, možná stále je čas uvažovat o adopci. Proste v této věci zvlášť o světlo shora - sv. Josefa, jemuž byl Ježíš svěřen do výchovy. Všechny vás potřebuje Bůh, abyste byli jeho svědky, potřebuje vás Církev, abyste do svých prostředí, do světa nesli blahou zvěst evangelia, hodnoty a neměnné principy, které dal Bůh pro celý lidský život, ale zvlášť pro manželství a rodinu! Všem nám říká: "
Budete mi svědky ... až na konec země." (Sk 1,8)
Všechny vás zahrnuji do modlitby a žehnám vám
Mons. Stanislav Stolárik, Rožňavský biskup
Zdroj: Rožňavská diecéze
Převzato z
www.tkkbs.sk,
článek z 15. 5. 2020 naleznete
zde.