Jeden z oblíbených a často používaných argumentů v debatách o víře nebo nevíře, Bohu živém, nebo neexistujícím, je klišé -'
vždyť si věř, ale nech si to na doma, to je tvá intimní a soukromá věc!'....
Sorry, ale je to podle mě totální hloupost. Jednak, každý si v něco věří, nebo nevěří, a podle toho i žije, prezentuje se, vyjadřuje, v podstatě každý projev kohokoliv je výrazem víry, či nevíry v něco, a nevím, proč bychom měli žít tak, že bychom měli skrývat své postoje, víru, hodnotu. Naopak, to všechno by se asi mělo v našich životech projevovat, ne? ...
A pak, já nevyjadřuji svou víru v Krista, protože se chci prosadit, být zajímavá, protože chci, aby bylo slyšet pouze mě a ostatní umlčet / tedy alespoň pevně věřím a přeji si, aby toto nikdy nebyl ten prvotní motiv !!! / ...
Ozývají se a 'otravuji', protože prostě věřím, že dobré zprávy se mají šířit dál, dobré věci mají dostávat ta nejlepší doporučení a ranking, že podpora se má posouvat a sdílet!
Dokážeme doporučovat kavárny, šaty, mobily, dovolené, vyměňovat si recepty a návody na všechno možné, radíme si navzájem ve všech sférách, jak si zpříjemnit, ulehčit životy, od diet, přes barvy na vlasy, kurzy dýchání, tanců, po muziku, filmy a já nemám dělat PR tomu, kdo mi život zachránil ??? !!! ...
To by byl jak absurdní svět, kdyby tamty zprávy měly celkem umlčet tyto !! ?? To, že jsem dostala nový život, má být tajné, intimní, nepatřičné, a já mám navenek mluvit o nejlepších přikrývkách přes teleshopping a nejlepší slevě dne na trvanlivý salám ??? ...
Ne! Jednoduše moje zpráva dne / a života / je - byla jsem zachráněna! Živý Bůh se mi dal poznat, dotkl se mě a všechno začal měnit. Pohledy na to, co to je láska, radost, pokoj, smysl života, domov, pocit bezpečí. Pohled na mě samou ...
Rozevřel zdi tam, kde jsem já žádné cesty neviděla. Dal mi síly ze svých zdrojů, když ty moje byly již zcela zplundrované. Postavil na nohy. Lži a strach začal měnit na pravdu a naději ...
A nikdy, nikdy mi neřekl, že toto všechno chce pouze pro mě, že si to mám nechat pro sebe, uzamknout do komůrky a mlčet! Naopak! Neřekl mi nikdy, že když budu potkávat lidí bez naděje, ztracené, zoufalé, mám jim poradit, aby si zapnuli teleshopping a něco hezkého si koupili, nebo zašli na zaručeně nejlepší hodinu meditace ve městě ... Ne.
Řekne mi, abych nahlas zopakovala, co nabízí: "
Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi ..." Abych tvrdila dokolečka, třeba i jako blázen: "
Je tady! Živý, věrný, dobrotivý. Čeká ..."
Co na tom, že jsem za blázna, když možná jeden uslyší ...
Naše chvíle doma s Bohem jsou intimní proto, že jsou pro každého zcela specifické, jedinečné, neopakovatelné, tak jako pro rodiče je každé dítě jinak milované ...
zpráva o Něm nemá být v žádném případě zavřená v komoře! Ježíš chodil, chodil a chodil, říkal, učil, konal ... Přišel mezi nás a dal se nám na kříži. Takto se nechová někdo, kdo chce zůstat nepoznaný, neobjevený, kdo se nechce dát ...
Bůh se nám už dal celý. A dále se chce dávat! Ve vztahu. Nechce být v pozadí, není to soška, zavřená doma v komůrce a nechce nevstupovat do veřejného života !!! To není láska dvou tajných zamilovaných. To je láska pro celý svět !!! ...
Jednuý dobu jsem si říkala, ach, na co mi bylo dobré vystudovat tu žurnalistiku, vždyť já chci i tak něco jiného. Dnes si říkám - dobře, že je to tak! Vystudovala jsem pro Tebe, Bože. Chci psát, zapisovat Tvou lásku! Chci publikovat, že jsi! Šířit dobré zprávy o Tobě. Chci Ti dělat PR! Neboť Ty jsi už ze své podstaty Toho, kdo všechno stvořil "
public" a nemůžeš být jiný, a nejvíce ze všeho toužíš po
relations. S námi. S lidmi ...
Nikdy jsi mi neřekl: '
No tak, já jsem tady, ale pśśśśśśt, ticho, raději zavři všechna okna, aby nikdo neslyšel ...' Není oblasti světa a našich životů, do které by Bůh nepatřil. Absurdní představa o Tom, kdo přesahuje všechno. A kdo je přesto schopen takové lásky, že ti nechá tu svobodu. Svobodu koupit si přes ten teleshopping, co jen chceš. Svobodu přijmout informace, které chceš. Ale ta nejlepší zpráva - o Něm, zde vždy nakonec bude: On je. A já o tom nedokážu mlčet ...
Alexandra Tinková
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 11. 5. 2020 naleznete
zde.