Lidé v zemích třetího světa jsou přesvědčeni, že je nezabije koronavirus, ale hlad, říká ředitel nadace Školských bratří br. Amilcare Boccuccia. Jeho kongregace vede 80 zemích světa školy, do nichž dochází milion žáků.
Díky informacím z první ruky si proto dobře uvědomuje následky epidemie. Zejména v zemích třetího světa působí větší škody restriktivní opatření než epidemie samotná. Mimo jiné také proto, že jde o společnosti výrazně mladší než v Evropě a vůči epidemii odolnější. Mluví bratr Boccuccia:
“
Již před měsícem jsme provedli zkoumání v terénu a dotazovali jsme se ředitelů našich vzdělávacích zařízení a různých humanitárních projektů, co v této chvíli nejvíce potřebují. Jejich odpověď nás velmi překvapila. Očekávali jsme, že v rozvojových zemích budou nejvíce potřeba léky, ale oni nás prosí o potraviny. Sám jsem pracoval v Africe téměř 40 let. Proto dobře rozumím, proč se to děje.
Hospodářství těchto zemí se zakládá na příležitostných pracích. Když se v důsledku vládních opatření tato drobná hospodářská činnost zastaví, rodiny jsou zbaveny veškerých přijímů a dnes nemají co jíst. Nemají dokonce ani na základní hygienické prostředky. První reakcí našich komunit byl tedy nákup potravin pro nejchudší. Například v Nairobi, kde máme naše mezinárodní formační středisko, jsme se začali starat zejména o samotné ženy s dětmi, žijícími ve slumech (…) Jako refrén slyšíme opakovat slova: dříve než virus nás zabije hlad. Dokonce i ti, kdo doposud měli práci, jako například v Indii, nemají nyní po uzavření firem žádnou pomoc, protože žádné sociální zabezpečení nefunguje. Proto také ti, kdo ještě nedávno pracovali a žili poměrně slušně jako příslušníci nižší střední třídy, se dnes musejí potýkat s hladem. Lidé si tedy stěžují především na nedostatek potravy.”
Říká pro Vatikánský rozhlas bratr Amilcare Boccuccia, ředitel nadace Školských bratří provozující vzdělávající zařízení v 80 zemích světa.
Převzato z
www.radiovaticana.cz,
článek naleznete
zde.
