Jedním ze sedmi smrtelných hříchů je hněv.
Hněv je prudká žádostivost
druhého potrestat. Nejedná se
o spravedlivý hněv, s jakým Pán
vyháněl prodavače a kupující
z chrámu, nýbrž o neoprávněný
hněv, vyplývající ze špatné nálady,
touhy po pomstě a výbuchu zuřivosti,
při kterém člověk tiskne ruku
v pěst. Před očima egoistů odívá se hněv do přání nezůstat nikomu
nic dlužen.
Hněv se často
vyskytuje u lidí, kteří nemají čisté
svědomí. Když je někdo obviněn
z krádeže, jsou zloději více pobouřeni než poctivý člověk. Nevěrní
manželé dostávají záchvaty hněvu, když jsou přistiženi. Žárlivé
a zlostné ženy si vylévají zlost na
domovních dveřích. Takoví egoisté
napadají všechno, co se jim nelíbí,
pomlouvají nenávistným způsobem ctnostné, kteří jsou pro ně
trvalou výčitkou.
Hněv má různé stupně. První
je nedůtklivost, nepřiměřená
citlivost a netrpělivost při
nejmenším náznaku nepozornosti
ze strany druhých. Netrpělivé
Ego se rozčiluje, protože
ranní káva je málo teplá, noviny
přišly pozdě. Druhý stupeň je výbuch hněvu, při kterém člověk
prudce gestikuluje, krev se dostává
do varu, mění se barva obličeje
a rozhněvaný bouchá nebo
hází předměty. To všechno
znamená, že Ego nestrpí, když
se něco staví do cesty splnění jeho
sebemenšího přání. Pak přichází
třetí stádium, kdy dochází k napadení bližního, kterému
chce rozhněvaný splatit, způsobí
mu škodu nebo mu dokonce přeje
smrt.
Mnozí ani netuší, jak ďábelský hněv v nich sedí, když se
jejich Ego vydráždí. Hněv brzdí
rozvoj osobnosti a brání jakémukoliv
duchovnímu pokroku, a to
nejen proto, že narušuje duševní
rovnováhu a správný úsudek,
nýbrž také proto, že nedovoluje
uznat práva druhých a ovlivňuje nepříznivě onoho ducha
usebranosti, který je nezbytný,
abychom byli vnímaví k hlasu
milosti.
Hněv je vždy ve vztahu k neuspokojenému
Egu. Léčit ho je
obzvláště obtížné, protože je zakořeněný
v sebelásce, a právě
žádný egoista nechce připustit,
v čem tkví jeho pravý kořen. Raději
nechá trápit své tělo, než
aby zkrotil své Ego a pokořil se
upřímným přiznáním.
Vyšlo v časopise Světlo 8. ČÍSLO / XII. ROČNÍK
