Itálie. “Také dnes jsou kněží, schopní heroických gest. Jsou to však osobní iniciativy, schází mobilizace duchovenstva, kterou se církev vyznačovala během epidemií,” říká známý katolický spisovatel a publicista Vittorio Messori.
Přestože najdeme příklady osobní statečnosti, celkový dojem z postoje církve v současné situaci je rozpačitý. Spíše než “vycházející církev”, o níž mluví papež František, působí spíše jako bázlivá, pečující o vlastní bezpečí, říká patrně nejznámější italský katolický publicista. Nepolemizuje s rozhodnutími vládních orgánů, protože - jak říká sv. Pavel - poslušnost legitimním autoritám je žádoucí. “
To však nic nemění na tom, že právě v rámci respektu k vládním směrnicím by na mnoha místech bylo možné sloužit mše s účastí lidu, za dodržení všech bezpečnostních opatření,” dodává. Připomíná, že před mnoha kostely jsou rozlehlá prostranství a lze si představit, že s otevřenými dveřmi a za užití reproduktorů by bylo možné organizovat mše, byť s omezeným počtem účastníků.
Messori považuje za špatný signál uzavření Svatopetrského náměstí: “
Vyvolává dojem církve, která se zabarikádovala ve svých palácích a říká: Postarejte se sami, my se snažíme o záchranu vlastní kůže. Tento dojem je velmi rozšířený,” trpce podotýká Messori.
Na druhou stranu s uzavřením poutního místa v Lurdech nepolemizuje. Jakkoliv je pravda, že toto útočiště nemocných a mariánských ctitelů zůstalo otevřené, jak po vyhlášení antiklerikálních zákonů na přelomu 19. a 20. století, tak i za II. Světové války, přestože Němci věděli, že poskytlo azyl mnoha Židům, nyní je situace jiná. Poutě do Lurd nejsou myslitelné bez shromáždění, z hlediska šíření viru nebezpečných, a jejich pokračování by bylo opovážlivým spoléháním na Boha, konstatuje Messori.
Převzato z
http://www.radiovaticana.cz/index.php,
článek z 31. 3. 2020 naleznete
zde.
