Uvažme, milovaní, jak nám Pán ustavičně ukazuje, bude budoucí
zmrtvýchvstání, jehož začátek již udělal Kristus, když ho
vzkřísil z mrtvých.
Uvažujme, milovaní, o zmrtvýchvstání, které
se jednoho dne uskuteční.
Den a noc nám ukazují zmrtvýchvstání: Noc se ukládá k odpočinku
a vzchází den. Den končí a přichází noc. Vezměme si
z toho potřebné ovoce! Jak a jakým způsobem roste semeno?
Rozsévač vyšel na pole a seje (Mt 13,3). A rozsévá nejrůznější
semena do země, kde všechna suchá a nahá semena přecházejí
do rozkladu. A z rozkladu je probouzí Boží moc a ona rostou
a přinášejí plody…
Touto nadějí musí být naše duše pevně připoutány k tomu,
který je věrný a který je spravedlivý ve svých soudech. Ten, který
zakázal lhát, nikdy sám lhát nebude, protože u Boha není
nic nemožného – kromě lži.
Proto se v nás musí roznítit víra a my si musíme dobře zapamatovat,
že v něm je všechno blízké. Svým všemocným slovem
stvořil vesmír, svým slovem ho může zbourat.
Kdo mu může říct: ‚Cos to udělal?‘ Kdo se postaví na odpor jeho mohutné síle (Mdr 12,12)? Udělá všechno, kdy chce a jak chce, a nemůže
zahynout nic z toho, co on ustanovil. Všechno leží před jeho
zrakem a před jeho úradkem nic není skryto.
Sv. Klement Alexandrijský, k 1. listu Korinťanům 24 a 27.
Vyšlo v časopise Světlo 8. ČÍSLO / XII. ROČNÍK