Bratr Stanislav - Dr. Doležel vybral z časopisu Leben, Nr.160 23. Jahrgang na str. 18 zajímavé zamyšlení, nad současným světem mobilů v dětských rukou.
Tyto řádky jsou výkřikem otce čtyř dětí. Doufám, že ho mnozí uslyší, zvláště ty, kteří milují své děti! „Jestliže tedy vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary,....( Luk.11.13),tak mluví Ježíš v Lukášově evangeliu k nám.
Na počátku svého vyprávění chtěl bych se vás všech zeptat: Co dáváme dnes svým dětem? Právě nyní měla moje dcera nejmladší dcera desáté narozeniny a při té příležitosti jela moje žena s ní a ostatními spolužačkami do kina. Na cestě tramvají si moje žena povšimla, že téměř všechny děti měli mobil, který používali, aby si prohlíželi nějaké obrázky a filmy díky „ Bluetooth.“ Při bližším nahlédnutí si moje žena ke svému zděšení povšimla, že se přitom jedná o obrazový materiál s pornografickým obrazem. Krátké upozornění přimělo děti k tomu, aby mobily odložili. Chtěl bych nejprve položit otázku nám rodičům. Kam jsme se to dostali? Že vůbec nevíme, co naše děti dělají. Kam až se tato generace dostala, že není sto rozlišit mezi dobrem a zlem? Co působíme našim dětem, když jim dáváme k dispozici nástroje, které jim kazí jejich duši. Co se děje, když devíti a desetiletí mají přístup k obrázkům, kterým ani nerozumí ani si je nedokážou uspořádat a které nějak jinak nepůsobí už tak, že zraňují jejich duši. To ostatně platí o všech těch obrazech a filmech představujících násilí, kterým dnes zvláště také v televizi často nedokážeme uniknout.
Kolik citlivosti nám ještě zůstalo, když toto připouštíme! To je to sexuální osvobození, které chceme? Jak to, že nedbáme o to co naše děti dělají a konzumují? Co je to za duchovní stravu, kterou našim dětem dáváme? Je to zkažená strava, je to strava ze které jsou naši děti nemocné, nemocné ve svých duších. Neboť jejich myšlenky, slova, gesta a konečně jejich činy budou tím zítra poznamenány. Co se jen stane, když v tomto věku poznají sexualitu toho nejnižšího stupně? Když se zbožňuje násilí a představuje se jako legitimní prostředek výměny názorů ve společnosti. Vy všichni milí rodiče, kteří naše děti milují, proč nejednáme a prostě přehlížíme, jak se naše děti kazí?
