"Nikdy mě nenapadlo, ani v nejtemnějším nočním můře, že někdy budu vidět a prožívat to, co se zde děje v naší nemocnici už tři týdny. Tato hrůza se velmi šíří a je stále více nezastavitelná.
Na začátku jich přišlo jen několik, pak po stovkách ...
a teď nejsme lékaři, ale třídiči ... musíme se rozhodnout, kdo má žít a kdo má jít domů zemřít, ačkoli tito lidé poctivě platili Itálii daně.
Před dvěma týdny jsem já a moji kolegové byli zarytí ateisté.
To bylo normální, vždyť jsme věřili ve vědu, tak jsme se to učili. A věda vylučuje Boží přítomnost. Vždy jsem se vysmíval rodičům, protože chodili do kostela.
Je tomu devět dní, co k nám přišel 75-letý pastor s vážnými dýchacími problémy.
Měl Bibli a z té četl umírajícím držíc je za ruku.
My jsme už byli psychicky i fyzicky vyčerpaní a bez naděje a když jsme měli trochu času, sedli jsme si a poslouchali ho.
Nyní musíme přiznat; jako lidé jsme dosáhli své limity, více nemůžeme udělat! Denně umírá stále více lidí. Jsme vyčerpaní, dva z našich kolegů jsou mrtví, a ostatní sotva stojí na nohou.
Uvědomili jsme si, že znalosti člověka jsou konečné a potřebujeme Boha! Začali jsme se modlit vždy, když jsme měli pár minut. Je to neuvěřitelné, ale jako zarytí ateisté, jsme přišli k tomu, že jsme našli klid u Boha! Jeho prosíme, aby nám pomohl vytrvat v ošetřování pacientů.
75-letý pastor včera zemřel. Jako nikdy dosud - přestože jsme za poslední tři týdny měli 120 mrtvých - jsme byli všichni zničeni. Pokud byl starý pastor s námi, podařilo se mu přinést takový pokoj, jaký jsme ani nedoufali, že najdeme.
Pastor odešel k Pánu a zanedlouho ho budeme následovat. Šest dní jsem nebyl doma, nevím, kdy jsem jedl naposledy, a uvědomil jsem si, jak jsem byl neužitečný na této zemi.
Chtěl bych pomáhat ostatním až do mého posledního dechu.
Jsem šťastný, že jsem přišel k Bohu, když jsem obklopen utrpením a smrtí svých bližních."
Vyprávění Juliana Urbana - 38-letého lékaře v Lombardii; zapsal Gianni Giardinelli
Zdroj: email od kamarádky ze Sk
