Po
prvním zamyšlení k evangelijnímu úryvku Čtvrté postní neděle (Jan 9, 1 - 41) o uzdravení slepého nabízím ještě některé podněty.
Jan neoznačuje Ježíšovy mocné skutky výrazem "zázraky", jak to dělají ostatní evangelisté, ale používá výraz "znamení". Chce tím ukázat, že čtenář nemá zůstat jen u otázky, jakým způsobem se stal zázrak, ale co znamená, tzn. jaké je jeho poselství. U Janova popisu znamení doporučuji se více než na samotný skutek zázraku soustředit na rozhovory, reakce účastníků na Ježíšovo jednání, komentáře evangelisty, které událost provázejí. V nich totiž Jan často podává poselství dané události, kterým není jen popsat, co se stalo, ale proč se to stalo a co to znamená pro čtenáře.
Typologie lidských postojů
Co je posláním příběhu o uzdravení slepce? Je v něm třeba hledat více než jen uzdravení, kterému v dlouhém příběhu (41 veršů) jsou věnovány pouze dva verše (Jan 9, 6 - 7).
V našem evangelním úryvku máme několik dialogů a právě v nich tkví podstata poselství.
Jde o rozhovory:
* Ježíš a učedníci,
* Ježíš a slepec,
* uzdravený slepec a sousedé,
* slepec a židovské autority,
* rodiče a židovské autority,
* uzdravený slepec a židovské autority,
* uzdravený slepec a Ježíš,
* Ježíš a židovské autority.
Některé rozhovory jsou mělké, například sousedy slepce zajímá pouze to, jak nastalo uzdravení. Je to na způsob senzace, která bohužel nejednou charakterizuje i naši dobu a náš vztah k víře.
* Učedníci se Ježíše ptají na jednu ze zásadních otázek lidstva - původ a důvod zla ve světě.
* Rodiče uzdraveného představují tajné křesťany, kteří mají obavu veřejně se přiznat ke Kristu.
Bojí se reakce okolí. Někdy je nazývá "kryptokřesťané" a nechybí ani v našem okolí.
* Pak jsou zobrazeny židovské autority. Mají za sebou sílu instituce. Pohrdají druhými a cítí se majiteli pravdy. Italský biblista Massimo Grilli uvádí, že pro ně prostitutka musí zůstat prostitutkou, celník hříšníkem, slepec od narození navždy slepým ... Právě to způsobuje, že zůstávají ve slepotě srdce.
* A pak je tu uzdravený slepec, který uznává vlastní bídu, ale je otevřený pro Krista. Klade otázky, nebojí se polemizovat s názory jiných a hledá pravdu. Pod vlivem Krista s tělesným zrakem získává dar víry.
V těchto dialozích je zaznamenána polemika židovství, pohanství a raného křesťanství ohledně identity Ježíše z Nazareta. Je to jen obyčejný člověk nebo možná prorok, Boží muž? Křesťanství odpovídá jednoznačně: Je to Boží Syn.
Avšak v těchto rozhovorech můžeme najít i typologii postojů naší doby ke Kristu. Ve kterých jsme se poznali my sami?
Původ zla
V pohledu na dialogy dnešního evangelia se chci zastavit u první scény - rozhovoru Ježíše s učedníky. Dělám to i z toho důvodu, že v tíživé situaci šířícího se viru a obav, který (nejen) na Slovensku vyvolává, jde o aktuální téma.
Otázka učedníků představuje jednu z nejtěžších otázek, kterým se lidstvo trápí od začátku své existence - původ zla. Obracejí se s ní na Boha, co dělá člověk každé doby, když se ocitne v obzvláště náročné, ba až neřešitelné životní situaci.
Když učedníci vidí slepého od narození, ptají se Krista: "
Rabbi, kdo zhřešil ..., že se narodil slepý?" Učedníci už znají i odpověď, kterou nabízejí svému Učiteli: a) on; b) jeho rodiče. Jak jednoduché, stačí zakroužkovat: a - b.
Tato otázka vystihuje i aktuální dění u nás. Kdo zhřešil, že se po světě šíří nebezpečí viru? Ani dnes nechybí "odborníci" s hotovými odpověďmi, stačí zakroužkovat. Ptejme se sami sebe, zda nepřicházíme k druhým s již předem připravenými schématy, s předsudky. Když pro ně máme předem připravené odpovědi, aniž jsme je poslouchali.
Zjevit Boží skutky
Nikdo nepochybuje, že bolest, nemoc a smrt je zlom. Pán Ježíš překvapí vlastní učedníky, když odmítá jejich navrhovaná řešení a nepřijímá ani jednu z možností: "
Nezhřešil ani on ani jeho rodiče, ale mají se na něm zjevit Boží skutky." (Jan 9, 3)
Pán Ježíš vybízí k pohledu na tyto skutečnosti z jiného pohledu, z pohledu víry a důvěry v Boha. Ve Starém zákoně se Bůh zjevoval Izraelitům v oblačném sloupu, když je vedl z egyptského otroctví. Mojžíšovi se zjevil na hoře Sinaj v oblaku a později v Stánku setkání.
Novozákonní texty nám říkají, že Ježíš Kristus je tímto viditelným zjevením se Boha mezi lidmi. Známe slavnost "Zjevení Páně" tzv. Epifanie, když mudrci poznávají v dítěti Ježíše Krista. O co tedy Pán Ježíš žádá své učedníky? Boží skutky nejsou trestem za hřích. Situace člověka se může stát "místem", kde Bůh zjeví své skutky, svou dobrotu, svou lásku, svou blízkost. Ježíš v odpovědi pokračuje: "
Musíme konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den." (Jan 9, 4) Všimněme si množné číslo "musíme jednat", tzn.
Ježíš není sám, ale zve do této spolupráce své učedníky. Není v našich silách odstranit všechno zlo, ale můžeme být jako Kristus a spolu s ním vždy stát na straně dobra.
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 21. 3. 2020 naleznete
zde
