Jakou radost mohl mít Noe, když konečně viděl jak opadly vody potopy a objevila se suchá zem ...? Jak se dnes mohou těšit lidé v Číně, když už nákaza pomíjí a je více vyléčených ...?
Noe po vyjití z archy přinesl Bohu oběť, ale jak se zachová dnešní člověk, když pomine jeho problém ..?
Dnešní čtení z Liturgie předem posvěcených darů nás uvádí do atmosféry "těžkého" napomenutí ze strany Boha, který "
litoval, že stvořil člověka" (Gn 6,6). Ale když vidí spravedlnost jediné rodiny (Noemovy), se nad člověkem slitoval a dal šanci novému lidstvu.
Těžko se dá předpokládat, že všichni přijmou současnou situaci jako napomenutí, neboť člověk, dokud "nepadne na nos", má vždy své pyšné výhrady.
Lidé dnes - ne všichni - si začínají uvědomovat "napomenutí přírody" z globálního oteplování, ozónové díry, tání ledovců, ale málo si uvědomují, že
jsou zde i jiné problémy znečištění "duchovní atmosféry", které nejsou o nic méně nebezpečné, než ty materiální.
Tuto skutečnost si velmi uvědomoval Noe, který po potopě, přinesl Bohu oběť díků a odprošení. Jakou oběť přineseme my ...?
Nečekejte, že celé lidstvo se hned obrátí k Bohu, ale je důležité, aby alespoň některé rodiny, tak jako Noemova, začaly žít ve shodě s Božím zákonem. Neboť právě takové rodiny a ne jiné, jsou záchranou a základem nového lidského pokolení.
V očích mnohých je dnes vidět strach a nejistotu, neboť všichni podvědomě cítí, že
u lidí je těžko hledat jakoukoliv jistotu. Jistota je jen v Bohu, pokud v něj ještě věříme, a proto jsme dnes tady, abychom i skrze pokornou modlitbu v prázdném chrámu, svolávali Boží pomoc, odpuštění a posilu.
Člověk nesmí propadnout panice, tak jako ani nepochopení a výsměchu od jiných, neboť tím by v sobě zničil naději, kterou vždy velmi potřebujeme.
Když Noe stavěl koráb na suché zemi,
, ale jeho víra a touha po záchraně vlastní rodiny byla větší než ohledy na to, co říkají lidé, nebo jaký je názor jiných ... (srov. Žid. 11,7 ). I dnes, jak říká emeritní papež Benedikt XVI., musí věřící podstoupit "mučednictví výsměchu", které není jednorázovým prolitím krve, ale neustálým snášením posměchu od těch, kterým pravdy evangelia nic neříkají, protože by je museli zachovávat. To však je nutná cesta záchrany tak, jak to bylo u Noema, který vírou "... odsoudil svět a stal se dědicem spravedlnosti, která je z víry" ( Žid 11,7).
Mějme tedy v sobě dost odvahy nepoddávat se ani strachu, ani výsměchu, neboť obojí je od zlého. Od Boha je příslib, že "spravedlivý žije z víry" a jen "kdo věří, bude spasen", proto i v těchto dnech posilujme v sobě upřímnou víru a přinášejme Bohu oběť půstu a modlitby za odvrácení nebezpečí nemoci a za ty, kteří s ní bojují.
"Ó, Maria, Matko Boží, pros vždy Boha, za nás!"
+ Milan
(LITURGIA VOPRED POSVÄTENYCH DAROV)
Převzato z pro Biblia Jezis Maria Jozef RKC Modlitby,
článek z 13. 3. 2020 naleznete
zde.
