Evangelijní úryvek Druhé postní neděle (Mt 17, 1 - 9) popisuje Pánovo proměnění na hoře. V přítomnosti dvou starozákonních postav a tří svých apoštolů Pán zjevuje svou slávu.
První neděle postní nám nabídla poušť jako místo setkání s Bohem. Potřebujeme v naší lokalitě místa samoty a ztišení, aby se nám podařilo vymanit se z hluku tohoto světa a mohli jsme slyšet Pánův hlas. Nyní nám evangelijní úryvek nabízí další místo setkání s Pánem, kterým je hora.
Hora jako místo setkání
V biblickém pojetí je hoře blízko nebe, a proto je často místem setkání s Bohem. Cesta na vrchol je nejednou namáhavým putováním. Vyžaduje vynaložení úsilí a potu. Možná někdy přijdeme na rozcestí a nevíme, kudy pokračovat, nebo dokonce sejdeme z chodníku.
Výstup na horu připomíná lidský život a cestu k Bohu. Starozákonní žalmista připomíná: "
Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu, kdo smí stát na jeho svatém místě? Ten, kdo má nevinné ruce a srdce čisté, kdo nezvedá svou duši k marnosti a nepřísahá falešně. Takový dostane požehnání od Hospodina a odměnu od Boha, svého Spasitele. To je pokolení těch, kdo hledají, kdo hledají tvář Jákobova Boha." (Ž 24, 3 - 6)
Ještě více je třeba vnímat Boží pohyb směrem k člověku. Na horu sestupuje Bůh, snižuje se, protože chce, aby byl pro člověka dosažitelný. Italský autor duchovní literatury Silvano Fausto (1940 - 2015) říká, že Bůh je vždy obrácen k člověku, abychom se my mohli obrátit k němu.
Kristova novost
Pro Starý zákon to byla především hora Sinaj, která je spojena s postavou Mojžíše, přes kterého Bůh dal izraelskému národu svá přikázání.
Na horu Sinaj putoval i starozákonní prorok Eliáš, kterému se Bůh dal poznat v jemném vánku. Obě tyto starozákonní postavy jsou nyní přítomny při Ježíšově proměnění. Boží Syn si však nevybral opět Sinaj, protože jeho poselství není prodloužením, či pokračováním židovství. Je jeho naplněním a zároveň přináší něco nového, nový pohled na vztah Boha k člověku, novou cestu vztahu člověka k Bohu.
Ježíš je hlas Otce
Centrální částí evangelijního úryvku je hlas z nebe. Zaznívají stejná slova, která jsme slyšeli při Ježíšově křtu v Jordánu. Ve Starém zákoně to byl především Mojžíš, jehož hlas měl izraelský národ poslouchat, protože skrze něj mluvil Bůh. Teď už není potřeba žádný zprostředkovatel. Bůh se rozhodl promluvit přímo přes vlastního Syna.
Autor listu Židům tuto skutečnost vyjádřil v samotném úvodu svého spisu: "
Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky." (Žid 1, 1 - 2) Ježíš Kristus je Slovem Otce, je Božím Hlasem. Poslouchejme dnes jeho hlas a nezatvrzujme svá srdce, jak to čteme v Ž 95.
Zachovat si věrnost Bohu
Mojžíš a Eliáš jsou největšími postavami Starého zákona, které zažili nejen Boží zjevení, ale i odvržení od vlastního národa, a přece zůstali věrní Bohu.
Toto je budoucnost, která čeká Božího Syna. I on zažije, co znamená odvržení, kdy lid bude žádat: "
Ukřižuj ho!" Kolikrát i my můžeme zažít odvržení kvůli hodnotám evangelia, ke kterým se hlásíme. Zachovejme si i tehdy věrnost. Zároveň prosme o ducha pokání, když jsme se styděli za víru, za modlitbu na veřejnosti, když jsme zapomněli vyznat Krista.
Při proměněni se nám v Ježíšově osobě představuje nový Adam, v němž má Otec zalíbení, neboť žije v naprosté důvěře a shodě s Boží vůlí. Nejednou v nás dřímá starý Adam, který chce být roven Bohu. Proměnění Páně na hoře ať je pro nás povzbuzením najít si čas na modlitbu, která nás proměňuje. Můžeme si dát jednoduché předsevzetí. Nastavme si budík o 5 minut dříve, než obvykle vstáváme. Ne o půlhodinu nebo hodinu, jen o 5 minut, ale ten čas věnujme modlitbě.
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek ze 6. 3. 2020 naleznete
zde
Rozjímání této události v tajemství růžence
JEŽÍŠ, který na hoře proměnění
zjevil svou slávu
- 10 rozjímání
ke 4. tajemství růžence světla
/www.fatym.com/view.php?nazevclanku=jezis-ktery...
