Evangelijní úryvek První postní neděle (Mt 4, 1 - 11) popisuje Ježíšovo pokušení. Tři dialogy mezi Božím Synem a ďáblem jsou vždy zakončeny biblickým citací. Opět se zdůrazňuje význam číst a správně poznat Písmo. Postní doba je na to zvlášť vhodnou dobou.
Číslo 40 připomíná dobu, kterou strávil Mojžíš na hoře Sinaj předtím, než dostal Boží přikázání. Podle rabínského vyprávění i patriarcha Abrahám putoval 40 dní a 40 nocí k hoře Morja, na němž měl obětovat svého syna Izáka. Po tu dobu nic nejedl a nepil a živil se z pohledu na anděla, který ho doprovázel, a z jeho slov. Izraelský národ putoval 40 let po poušti. Číslo 40 je v Písmu svatém symbolem přípravy, po které začne něco nového. Mojžíš z hory Sinaj přináší Pánova přikázání, čímž začíná nová kvalitu vztahu Izraele s Bohem. Po 40 letech putování se Izrael usadí v zemi, čímž začíná nové období v jeho dějinách. Pán Ježíš po 40 dnech od svého zmrtvýchvstání vystoupí do nebesa, čímž začíná nové období v dějinách Církve atd. Podobně 40 denní postní období je dobou přípravy na velikonoční svátky.
Priorita Božího slova
Pro pochopení vyprávění je třeba mít stále na mysli celkový kontext příběhu. Před pokušením Matoušovo evangelium zmiňuje Ježíšův křest a hlas z nebe, který prohlásil Ježíše za milovaného Syna, čili Božího Syna.
Právě na tuto skutečnost naráží ďábel v prvních dvou pokušeních: "
Jestliže jsi Boží Syn ..." Ďábel žádá, aby Kristus projevil svou božskou moc, co Ježíš radikálně odmítá.
Kristus není mesiášem, který slibuje materiální blahobyt a život bez morálních nároků. V konfrontaci se zlým duchem nepoužívá zázraky, ale argumentuje Písmem svatým. Je třeba být poslušný Božímu slovu. Více než chlebem se potřebujeme sytit slovem živého Boha.
Cesta Božího lidu
Všechny Ježíšovy odpovědi pocházejí ze starozákonní knihy Deuteronomium (8,3; 6,16; 6,13), která je reflexí na putování izraelského národa po poušti, kde národ zažil hlad, nevěru v Boží přítomnost, modloslužbu uctíváním zlatého telete, ale na druhé straně národ zažil ochranu a pomoc z Boží strany (vysvobození z Egypta, dar many, vody, křepelek apod.).
Deuteronomium zve národ, aby přijal Boží přikázání a zachovával je bez toho, aniž zkoušel Boha. Ježíš oživuje tuto zkušenost Božího lidu. Stráví na poušti 40 dní, jako kdysi izraelský národ na poušti 40 let. Ale Ježíš překonává krizi a slabost lidu a vyjadřuje úplné přijetí Božího slova.
Poslušnost Otci
Evangelista Matouš představuje ďábla jako odborníka na teologii, který při argumentaci také používá Písmo svaté.
Ďáblovi jsou pro dosáhnutí svého cíle vhodné všechny prostředky, i ty nejsvětější. Pamatujme na to! Zlý duch cituje žalm 91, který je žalmem důvěry v Boží ochranu.
Kristus je vyzván, aby využil své privilegium, které má, protože je Boží Syn. Avšak Pán Ježíš nikdy nepožadoval pro sebe speciální postavení: "
nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka ..." (srov Flp 2, 6 - 7)
Pokušení je jistým způsobem předjímání utrpení, když v Getsemanech přijímá Otcovu vůli bez jakýchkoliv podmínek. Odmítá volat o pomoc andělské síly: "
Ježíš mu řekl: »Dej svůj meč na jeho místo! Neboť všichni, co se chytají meče, mečem zahynou. Nebo si myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce a on by mi hned poslal více než dvanáct legií andělů? Ale jak by se pak naplnilo Písmo, že to má být takto?«" (Mt 26,52-54) Tichem reaguje na pokušení protivníků, kteří žádají, aby sestoupil z kříže (Mt 27,40.43).
Idolatrie
Ďábel nabídl Ježíši Kristu "moc" a "synovství" na jeho způsob, na způsob, egoismu, který myslí na sebe, svůj prospěch a svůj užitek. Boží Syn se stal člověkem pro nás a pro naši spásu.
Boží slovo nás varuje před třemi druhy idolatrie: před idolatrií materialismu, idolatrií manipulace Bohem a idolatrií manipulování jinými lidmi.
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek ze 28. 2. 2020 naleznete
zde
