Evangelijní úryvek 7. neděle (v mez. cykl. A - Mt 5, 38 - 48) je pokračováním Ježíšovy řeči na hoře. Je zakončena výzvou napodobovat Boha. Teprve tehdy naplníme Zákon.
Ježíšova interpretace Božích přikázání vyžaduje větší zbožnost než je ta, na kterou jsme zvyklí. Znamená přehodnotit všechny stereotypy zažité pod vlivem prostředí nebo vlastních představ. Zákon je třeba vysvětlovat ne v duchu přesně ohraničené povinnosti nebo pouze na základě odplaty, ale v duchu lásky, která nemá hranic.
Oko za oko, zub za zub
"
Slyšeli jste, že bylo řečeno: »Oko za oko a zub za zub.«" (Mt 5,38) Způsobená škoda vyvolává v člověku hněv a nenávist, což často vede k odplatě, která mnohonásobně přesáhne způsobenou křivdu.
Proto je třeba vnímat tento starozákonní příkaz jako snahu stanovit proporci mezi charakterem viny a uloženým trestem. Snahou tohoto příkazu bylo dát určité limity pomstě, aby nepřerostla do pomstychtivosti, která vyvolá řetězovou reakci neustálého odplácení. Ježíš zve myslet na takový postoj, který neutralizuje špatné úmysly toho, kdo uráží.
Zlo neztratí svou sílu jiným zlem, ale jedině přerušením tohoto "domino efektu", kterým je odpouštějící láska, která křivdu trpělivě snáší. Není to však projev zbabělosti? Nestaneme se pro druhé fackovacím panákem? Na toto dilema nádherně a hluboce odpovídá První Petrův list: "
I Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste kráčeli v jeho šlépějích. On se nedopustil hříchu, ani lest nebyla v jeho ústech. Když mu spílali,on jim to spíláním neoplácel, když trpěl, nevyhrožoval, ale přenechal vše tomu, který soudí spravedlivě. Sám vynesl naše hříchy na svém těle na dřevo, abychom zemřeli hříchům a žili spravedlnost. Jeho rány vás uzdravily." (1 Pt 2, 21 - 24) Kristus nám tedy zanechal příklad a jen jeho přístup skutečně uzdravuje.
Milovat bližního a nenávidět nepřítele
"
Slyšeli jste, že bylo řečeno: »Miluj svého bližního a měj v nenávisti svého nepřítele.«" (Mt 5,43) Ježíš zdůrazňuje, že je třeba rozšířit příkaz o lásce k bližnímu a učí zanechat ohraničení, která byla zavedena interpretací zákona z knihy Leviticus 19,18: "
nemsti se a nechovej hněv vůči příslušníkům svého lidu, ale miluj svého bližního jako sám sebe! Já jsem Hospodin!" Neexistuje norma ve Starém zákoně, která by přikazovala nenávidět nepřítele, ale bylo to obecné mínění, podle něhož bližním je pouze bratr, přítel, příbuzný a možná ten, kdo se nechová nepřátelsky.
Ježíš mění tento postoj a ukazuje na Boha, který přijímá dobré i zlé. Je třeba překonat parcialitu: "
Milovat jen ty, co nás milují a nenávidět ty, kteří nás nenávidí" (Mt 5, 46) a usilovat o následování nebeského Otce: "
Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec." ( Mt 5,48)
Člověk se má projevovat jako dítě nebeského Otce, který je dobrý ke všem lidem. Tento Ježíšův výrok zároveň ukončuje Ježíšův pohled na tehdejší interpretaci některých přikázání.
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek ze 21. 2. 2020 naleznete
zde