Evangelijní text 5. neděle v mez. (cykl. A) (Mt 5, 13 -16) podává krátký úryvek z 5. kapitoly Matoušova evangelia, která je součástí tzv. Ježíšovy řeči na hoře.
Matouš sesbíral, uspořádal a vložil Ježíšova slova a skutky do přehledné struktury. Vytvořil uzavřené celky Ježíšových slov, které se střídají s jeho skutky.
Širší kontext
Matoušovo evangelium uvádí pět velkých Ježíšových řečí:
Řeč na hoře v Mt 5 - 7, v níž Ježíš nabízí základní chápání úlohy zákona;
Misionářská řeč v Mt 10, v níž Ježíš dává instrukce svým učedníkům při jejich hlásání království nebeského;
Řeč v podobenstvích v Mt 13, v níž Ježíš názornými příklady přibližuje tajemství nebeského království;
Řeč o komunitě v Mt 18, kde Ježíš nabízí postoje, které mají charakterizovat každého učedníka, a způsob řešení problémů uvnitř křesťanského společenství;
Eschatologická řeč v Mt 24 - 25 hovoří o tom, jakým způsobem se mají chovat učedníci až do druhého příchodu Pána Ježíše.
I v dalších dvou nedělích, které zbývají do začátku postního období, zazní evangelní úryvky z 5. kapitoly Matoušova evangelia.
Učedníci
Náš úryvek následuje ihned po blahoslavenstvích, které otevírají Ježíšovu řeč na hoře. Pro lepší pochopení je důležité věnovat pozornost celkovému rámci. Ježíšova řeč na hoře začíná slovy: "
Když Ježíš viděl zástupy, vystoupil na horu. A když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je ... " (Mt 5,1-2) Jistě, celá Ježíšova nauka je určena všem lidem, přece tu však máme malou skupinu učedníků, které si Ježíš vybral, kteří se zvláště mají usilovat co nejvěrněji následovat Ježíšova slova. Nechápejme to však jako dělení na dva tábory: učedníků a diváků.
Ježíšova slova nejsou určena pro klub s těžko dosažitelným členstvím, ale pro všechny, kdo chtějí uplatňovat principy evangelia ve společnosti. To platí i o nás. Šíříme křesťanství jako nabídku pro celé lidstvo a zároveň jsme to na prvním místě my, kteří jsme povoláni, abychom Ježíšovo poselství žili důsledně a věrně.
Sůl a světlo
V biblických dobách měla sůl vícenásobné využití. Sloužila jako ochutidlo do jídla, konzervační látka, nebo podle Knihy Numeri 18, 19 byla součástí starozákonních obětí. V homiliích proto zaznívají různé přenesené významy tohoto použití soli pro duchovní život křesťanů. Ježíšův učedník dává tomuto světu chuť (avšak pozor na přesolení); uchovává hodnoty evangelia; svůj život proměňuje na stálou oběť podle vzoru Ježíše Krista.
Zkusme však vnímat Ježíšovu výzvu "
vy jste sůl země" v kontextu předchozích veršů v Mt 5, 11 - 12: "
Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mě tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebi. Tak pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi." Podstatou Ježíšových slov je především odkaz na "nepostradatelnost" soli.
Ježíšovi učedníci jsou pro tento svět nenahraditelní svým svědectvím o Kristu. Pokud jako věřící ztratíme tento rozměr naší víry, k čemuž budeme jako Ježíšovi učedníci užiteční?
Výrok "
vy jste světlo světa" tvoří myšlenkovou podobnost s příkladem o potřebě soli. V našich krajích města vznikala v údolích u řek. Ve Svaté zemi existují hluboká a strmá údolí (tzv. wádí), která však na svém dně nemají řeky. V zimním období prudké deště naplnily tato údolí bahnem, které se valilo a ničilo vše, co stálo v cestě. Proto lidé zakládali svá obydlí v kopcích. Následováním Krista "svítíme" pro druhé a máme být pro ně příkladem. Jak je nesmyslem sůl, která ztratila svou slanost, podobně je nesmyslem lampa, která se položí pod postel resp. pod nádobu.
Vidíme, že současná společnost často žádá, aby víra byla pouze soukromou záležitostí, která nemá hodnotový přesah na veřejný život. K čemu je však potom taková víra dobrá? Podobala by se soli, která ztratila chuť a lampě, kterou skryjeme pod nádobu.
Být solí a světlem není samoúčelné. Máme ukazovat naše dobré skutky, avšak s jasným zaměřením, aby druzí "
oslavovali vašeho Otce, který je na nebesích." (Mt 5, 16)
Jakékoliv vychloubání a předvádění se nemá v křesťanství místo. Ať je náš dobrý život oslavou Boha v duchu známého hesla svatého Ignáce z Loyoly: "
Vše k větší Boží slávě."
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek ze 7. 2. 2020 naleznete
zde
