Mnozí znají a ctí svaté bratry Cyrila a Metoděje. Ale jen nemnozí znají také jejich žáky – Klimenta, Angelára, Sávu, Gorazda a Nauma. Přibližme si alespoň jednoho z nich - sv. Naum oslaví v roce 2020 výročí - zemřel totiž před 1110 lety.
O Naumovi se zachovali dva krátké životopisy – z 10. století a ze 16. století.
Narodil se v Makedonii nebo Mízii. Podle nejstarších vyobrazení Naum vypadá jako ze všech sedmipočetníků nejmladší. Byl ve skupině se soluňskými bratry sv. Konstantinem a Metodějem, kteří přišli na Velkou Moravu. Spolu s Klimentem, Angelárem, Sávou a Gorazdem se podílel na jejich učitelských a životních osudech.
Roku 869 s ostatními putoval do Blatnohradu v Panonii, kde u knížete Kocela vyučoval jim doporučené žáky. Také roku 869 byl v Římě zároveň jedním z vysvěcených spolupracovníků svatých Cyrila a Metoděje.
Po Cyrilově smrti se s arcibiskupem Metodějem vrátil na Velkou Moravu a pokračoval v misijním a učitelském poslání. Po cestě na Velkou Moravu uvádí životopis sv. Nauma z 10. století „se přeplavili mořem do Ilyrie, kde pokračovali cestou po pevnině, ohlašujíc víru.“ Tím potvrzuje, že evangelium hlásal i Chorvatům usídleným v Dalmácii.
Po smrti sv. Metoděje roku 885 se sv. Naum s ostatními sedmipočetníky, kteří byli ještě naživu, dostal do vězení. Nauma s Klimentem a Angelárem hnali nebo pronásledovali němečtí vojáci z Velké Moravy k řece Dunaj. Tam se pravděpodobně na lodi dostali do moci bulharského místodržícího. Ten je poslal do Bělehradu, potom do Preslavi ke knížeti Borisovi, kde Naum učil na tamní slovanské škole.
Později se spolu s Klimentem usadil u Ochridského jezera na dnešní makedonsko-albánské hranici. Zatímco Kliment žil v Ochride, sv. Naum se usadil v jižnější lokalitě (dnes se nazývá sv. Naum).
Okolo roku 900 tam postavil klášter a kostel a literárně tam se skupinou svých žáků působil.
Když byl Kliment jmenovaný biskupem, bulharský car Symeon pověřil Nauma vést v Ochridě slovanskou školu.
Už za Naumova života Konstatnin Preslavský vytvořil zjednodušené slovanské písmo cyriliku, Naum ale ve svých pracech používal hlaholiku a stal se jejím šiřitelem a zastáncem. Okolo roku 900 napsal rozpravu O písmenách (kterou podepsal jako mnich Chrabr). Z tohoto spisu máme informaci, že staří Slované ještě před příchodem byzantské mise používali určité písemné znaky, které ryli do dřeva nebo hlíny. Dodává však, že hlaholské písmo pro Slovany na střední Dunaji sestavil až sv. Cyril a Metoděj.
Poslední roky života prožil Naum ve svém klášteře, zemřel 23. prosince 910. Biskup Kliment ho pochoval v chrámě, který Naum postavil na břehu Ochridského jezera.
Zdroj: Katolícke noviny 12.12.2010