Jak často je slyšet od mamky, babičky lamentování nad dětmi, vnuky, kteří se jaksi nepovedli.
"
Otče, ty mé děti ..., ... jeden piják, ... druhý ani nemluvit ..."; "
Otče, jak srdce bolí - děti se porozváděly...
... vnuk, vnučka na divoko žije, o svatbě ani slyšet"; "
Otče, už oči mám vyplakané - tote moje děti, jak pohani žijí ..."., ... a chce se nejednou položit otázku: "
A vůbec vás nenapadlo, že je to pouze výsledek vašeho "požehnání" ???"
... A otázka je namístě, neboť kolikrát i kněz uslyší z úst matky, otce, strašná slova k jejich dětem - jdi k čertu; vem tě ďas; čert aby tě vzal; jdi do pekla - a vůbec si ani trochu neuvědomují sílu tohoto svého démonského "požehnání" ...
RODIČOVSKÉ PROKLETÍ PŮSOBÍ NESKUTEČNĚ MOCNĚ
Drazí moji, kletba, prokletí, dokonce, prostě jen srdce sžírající nespokojenost rodičů vůči svým dětem, působí neskutečně velkou silou.
I kdyby rodiče doslovně neprokleli své děti, ale ve svém srdci by cítili rozhořčení vůči nim, věřte, že jejich děti nebudou mít v životě jednoho světlého, radostného dne a celý jejich život se stane neustálým utrpením. Bohužel takové děti pak protrpí celý svůj zemský život.
Je však ještě mnohem horší, když rodiče své děti "posílají ďáblu" - ve skutečnosti je přímo "zasvěcují" pro peklo. A tak, když jsme mu je sami "předali", nejednou nevědomky, ďábel si pak dělá právo nad nimi a ve svém čase se domáhá toho, co jsme dali do jeho vlastnictví. Nejedna rodinná tragédie je smutným svědkem toho. Z druhé strany, ani jen představit si neumíme, jak velkým pokladem je pro nás rodičovské požehnání.
"Vzpomínám si", - říká stařec Paisij Svätohorský, - "na jednu matku čtyř dětí. Byla vdova a velmi se trápila, že ani jedno z nich si nedokázalo založit rodinu. Modlil jsem se za ně, modlil, ale bezvýsledně. "Něco tak není - pomyslel jsem si" ", - pokračuje stařec.
"
Její děti mi říkaly o tom, že je někdo "učaroval". - "Ne, to na ujařmení nevypadá ... Neproklela vás vlastní matka?", - ptal se stařec.
"
Otče, skutečně", - odpověděly, - "
když jsme byli malí, často jsme velmi vyváděli, řádili jsme a ona se zlobila a nadávala: "Že abychom zdřevěněly!" Žena měla prchlivou povahu, často propadala depresi a rozdováděné děti ji rychle vyváděly z rovnováhy a ona je ve zlosti proklela.
Tehdy jim stařec řekl: "
Jděte k matce a řekněte jí, co je příčinou vašeho trápení. Aby se vzpamatovala, litovala toho a od té chvíle vás nepřestávala žehnat", - doporučoval stařec. - Do roku a půl si všichni čtyři založili rodiny.
Co když rodiče prokleli své děti a už zemřeli? Jak se mohou tyto děti osvobodit od rodičovského prokletí?
V první řadě si samy musí uvědomit, že příčina jejich prokletí je v nich samých, a ony ve svém čase mohly skutečně přinést nemálo trápení svým rodičům, kteří je ve své slabosti mohli proklít. Když poznají svou vinu a ze srdce ji litují, vyznají svůj hřích, vše se začne ubírat správným směrem. Samy se duchovně obrodíc, pomohou i svým, již zesnulým rodičům.
Co může být rodičovskou kletbou?
Jednoduše, všechna špatná, negativní slova vyřčená během celého našeho života - počínaje početím. Velmi mnoho zla v životě člověka má svůj počátek právě v nepřijetí těhotenství, nového života, a to ze strany matky jako i otce (strach, co bude., ... narušilo to naše plány., ... rozhodování se pro potrat atd.) A pak, ne pouze přímé vypovězení slov kletby: "
proklínám tě, ... proklínám tu chvíli", ale
každé negativní slovo adresované dítěti: "
ty blázne, ... debile ... zmatkaři, ... z tebe nikdy nic nebude, ... ty seš nemožný atd."
Neustále je třeba učit se žehnat své vlastní děti - byť jen jednoduchými slovy: "
ať se ti daří, ... ať ti Bůh pomáhá, ... věřím ti, ... mám tě rád". A Boha v srdci prosit, aby pomohl dětem přijmout dar požehnání, a rovněž jim pomohl naučit se samostatně rozhodovat se pro dobro.
Proklínajíc své děti si ani neuvědomujeme, že je předáváme do rukou běsů. Démoni i bez nás je dost pokoušejí a svádějí ke každému hříchu, a my nejednou namísto, abychom se modlili za své děti, besům pomáháme je hubit. Co chceme pak mít ze svých dětí? Divíme se, že "žijí hůře než pohané, ... propadly alkoholu, drogám, ... nemravnosti, ... že si nemohou najít místo v životě, ... že čeho se chytí, to pokazí ..."? !!
Dítě ze své podstaty je "nevinným andělem", když však cosi skřípe v jeho chování, je to jen výsledek špatné výchovy, čili příčina je v nás samých. Proto dříve potřebujeme hledat hřích v nás, v rodičích, a vymýtit ho ze sebe - když se nám to s Boží pomocí podaří a my začneme očišťovat sebe, automaticky se začne očišťovat i naše dítě.
Modlitba matky či otce za dítě, odhání démony od nich (běsa - démona pijáctví, kouření; démona narkomanie; démona nemravnosti; démona nevíry; démona jakékoliv závislosti ...).
Modlitba matky, rodiče, vytrhává děti ze samého dna pekla. Hřích rodičovské kletby je strašným hříchem, neboť nehubí jen toho, kdo proklíná, ale také toho, kdo je prokletý, vede do zatracení.
PROTO MATKY, OTCOVÉ,
RODIČE,
NEPROKLÍNEJTE SVÉ DĚTI,
ALE PLAČTE NAD NIMI
A V SLZÁCH ZA NĚ PROSTE BOHA,
ŽEHNEJTR JIM, ...
A BŮH VŠEMILOSTIVÝ A PŘEDOBROTIVÝ
VŠECHNO ZAŘÍDÍ !!!
Převzato z
FC - Biblia Jezis Maria Jozef RKC Modlitby,
článek vložený 24. 1. 2020 naleznete
zde.
