Nikdy nezapomenu, jak jsem v sedmém ročníku celá ohromená sledovala, co učitelka napsala na tabuli. Nakreslila rovnou přímku od slova "potrat" ke slovu "eutanazie". Vysvětlila nám, že vzít život děťátku v děloze nevyhnutelně vede k nedostatku respektu a úcty k životu starších lidí.
Vzpomněla jsem si na to, když jsem nedávno listovala časopisem
People. Publikace obsahovala cosi, co se klidně dá popsat jako
propagace eutanázie. (Časopis typicky kategorizuje tyto příběhy pod hlavičkou 'zájem človeka' a 'zdraví * umírání'.) V článku se psalo o tom, jak jistá žena "pomohla" své matce zemřít. Vzhledem k tomu, že článek neobsahoval žádný jiný názor / protinázor, vyznělo to tak, jakoby vzít život vlastní matce byla ta nejpřirozenější věc na světě. Až sem nás tedy přivedl legální potrat.
Nejenže se popravilo
60 milionů bezbranných dětí,
ale nyní jsou už i prarodiče v nebezpečí,
že budou obětováni
na oltář "choice" (volba / výběr).
Populární kultura si osvojila pojem
"odstranitelný" lidský život, což je o další důvod navíc pro důležitost existence pro-life hnutí. Od chodeb Kapitolu až po sály Kongresu bojují odvážní jednotlivci, aby chránili životy těch nejbezbrannějších. Mezi bezmocné terče, které tak naléhavě potřebují chránit, patří
nenarozené děti, nic netušící senioři a lidé s různým postižením.
Prostřednictvím výchovy a vzdělání můžeme udělat to, co moje učitelka dokázala před lety. Mladší generaci můžeme dokázat, že
každý jeden lidský život si zasluhuje ochranu - ať už ten, co začíná nebo ten, co končí.
Zdroj:
www.lifenews.com, 14. 11. 2019
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
