Zamyšlení nad evangeliem 2. neděle po narození Páně.
Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a tma ho nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo a svět povstal skrze ně, nesvět ho nepoznal.
Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
Jan o něm vydával svědectví a volal: „To je ten, o kterém jsem řekl:“Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.“ Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista.
Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náruči Otcově, ten o něm podal zprávu. (Jan 1,1-18)
Hned první věta Janova evangelia je výpovědí radostnou a povzbudivou: Na začátku našeho světa nebyl slepý chaos hmoty či energie, nebyla zmatená a bezcílná nahodilost, nebyla prázdnota, velké Nic, - ale bylo Slovo. Tedy něco, co mluví, tedy Osoba.
„A vše povstalo skrze ně“,
říká dále evangelium. Povstává, čili vývoj se tady děje cílevědomě. Vše má tedy svůj smysl, má cíl, i když my to někde nevidíme a nechápeme. To je další radostné zjištění.
A pak je tu výpověď, která by námi musela otřást, kdybychom ji uměli zcela domyslet a pochopit.
„Bylo pravé světlo, ... to přicházelo na svět. Svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali.“
Co se to tu říká? Ve světě najdeme dvojí stopy: jednak stopy Stvořitele, který přichází jako světlo do lidského života. I nám, i mně a tobě chce být světlem života.
Ale v našem světě jsou mocně vtisknuty i stopy člověkova vzdoru, odmítnutí Boha: Člověk chce stále sám vědět všechno líp než ostatní, než sám Bůh. Člověk chce mít sám vždycky pravdu.
Člověk chce mít v rukou moc, chce jiným panovat a z této lidské hlouposti a zloby pramení trápení světa: Hádky, spory, utlačování, války. Svět je plný zla, protože nepřijímá světlo Slova Božího
Jsou ovšem lidé, kteří říkají, že tohle vysvětlení, proč je na světě zlo, jsme si vymysleli my, kněží, abychom tak propagovali své náboženství.
Poslechněme si tedy, co bylo řečeno na mezinárodním vědeckém kongresu o budoucnosti naší civilizace (Vídeň 1974). Dr. Ing. Gernot Eder, ne kněz, ne teolog, neváhal prohlásit, že „vše nasvědčuje tomu, že lidská kultura na naší planetě sotva bude mít delší trvání, než 10.000 let, a blíží se již k zániku. Od samých počátků lidstva, od doby kamenné, se totiž nijak nezměnila lidská agresivita a krutost člověka vůči člověku. Jelikož v dnešním hustě obydleném světě nemá už člověk před člověkem kam utéci, jako to mohl v době kamenné, nemá lidstvo šanci na přežití: - leda jen tenkrát, když v sobě zvládne pud po násilí a krutosti. Tato šance se lidstvu nabídla už před dvěma tisíciletími křesťanstvím, ale lidstvo ji zatím ve svém celku nevyužilo.“
To je hlas střízlivého vědce: Jedinou šancí lidstva na přežití je přijetí křesťanského principu: služby místo panovačnosti, lásky místo nenávisti, milosrdenství místo krutosti.
Vraťme se tedy pokojně k našemu evangeliu. Není nevědecké ani nerozumné, co tu slyšíme.
„Těm, kteří Slovo Boží přijali, dal Bůh moc stát se dítkami Božími.“
Je možné zvládnout zlo v našem světě, říká se tu. Není to nutné, aby v našich rodinách byly samé hádky, v práci sobecké spory. Je možné překonat zlo. Nebojte se, já jsem přemohl svět, zlo - říká Pán Ježíš. Mějte se jen mezi sebou rádi, jako mám rád já vás. A tím se vždy znovu Slovo stane ve vás tělem a bude přebývat mezi vámi.
Rozumíš? Bůh chce zachránit svět skrze tebe, skrze všechny, kdo jeho Slovo přijmou a stanou se dětmi Božími.
To je poselství Boží. A jak si je převedeme do svého denního života dnes, letos?
Třebas v podobě modlitby, jak si ji jako novoroční předsevzetí zformuloval básník:
