Evangelijní úryvek Třetí adventní neděle (Mt 11, 2 - 11) je opět věnován Janu Křtiteli. Tentokrát pohled na jeho osobu podává samotný Kristus.
Nedělní úryvek má dvě části. V první části Pán Ježíš posílá odpověď Janu Křtiteli. Ve druhé hodnotí osobu svého předchůdce.
Kristova nauka a skutky
Ježíš je víc než jen prorok na způsob starozákonních proroků. Je Boží Syn, který přišel, aby člověka zachránil svou smrtí a zmrtvýchvstáním. Právě na tuto skutečnost je zaměřena Ježíšova odpověď Janu Křtiteli. Ten už slyšel o Kristových skutcích, a přece se z vězení prostřednictvím svých učedníků ptá: "
Ty jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?" (Mt 11, 3) Ježíš nedává přímou odpověď, ale jmenuje nejen své skutky, ale i své učení ("
chudým se hlásá evangelium"). Kristus je mocný ve slově i ve skutcích.
Evangelista v Ježíšově odpovědi zpětně hodnotí činnost Božího Syna, kterou na začátku charakterizoval slovy: "
A Ježíš chodil po celé Galileji, učil v jejich synagógách, kázal evangelium o Božím království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu." (Mt 4, 23) Když se podíváme na strukturu Matoušova evangelia, tak kapitoly 5 až 7 představují Ježíšovu nauku, zatímco kapitoly 8 a 9 Ježíšovy zázraky. Nyní v 11. kapitole Kristova slova "
slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví vstávají" korespondují s naukou a se zázraky, o kterých se v těchto kapitolách píše.
Ježíšova identita
Od starověku probíhá diskuse o důvodech Janovy otázky. Někteří poukazují na to, že Hospodinův předchůdce ve vězení prožíval pochybnosti, neboť Ježíš nenaplňoval tu vizi mesiáše, kterou on ohlašoval u Jordánu, o čemž jsme slyšeli v nedělním úryvku minulé neděle. Jiní poukazují na to, že Janova otázka nebyla určena pro něho, ale pro jeho učedníky, aby pochopili, že to Ježíš z Nazareta je pravým Mesiášem. Z dějin totiž víme, že Křtitelovi učedníci nadále působili i po jeho smrti a zmiňují se dokonce v Efezu, kam přišel apoštol Pavel kolem roku 54 po Kr. na své 3. misijně cestě (Sk 19, 1 - 7).
Chci však k tomu dodat ještě jeden postřeh.
Kristus nedává Janovi přímou odpověď na způsob "buď si jistý, to jsem já!" Boží Syn nutí přemýšlet a dát vlastní odpověď ohledně jeho identity. Hrozilo, že jeho učedníci a zástupy si vytvoří o Kristu obraz jako o divotvůrci, který přišel, aby konal zázraky, léčil a uzdravoval. Zastínilo by se skutečné poslání Božího Syna, trpícího Hospodinova služebníka, který přišel, aby svou smrtí a zmrtvýchvstáním zachránil lidstvo. Hledání odpovědi na otázku, kdo Ježíš vlastně je, se nedotýká pouze zástupů, ale dotýká se i jeho učedníků, proto i Jana Křtitele. Dotýká se i nás.
Je pro mě Ježíš z Nazareta Boží Syn, Spasitel, nebo čekám někoho jiného?
Být menší v království nebeském
Druhá část evangelijního úryvku zdůrazňuje, že Jan je menší než Ježíš. Ježíš mluví o Janu jako o prorokovi, jako o největším z těch, kdo se narodili z ženy, ale v království nebeském je nejmenší. K této části uvedu krátké vysvětlení. Výrok "
Amen, pravím vám: Mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel," je ve světle Matoušova důrazu na naplnění Starého zákona na osobě Ježíše z Nazareta srozumitelný.
Jan představuje završení starozákonních očekávání. Je největším mezi těmi, kdo se narodili z ženy, neboť bezprostředně uvedl Pánova Mesiáše, pokřtil Božího Syna v Jordánu a vydal o něm svědectví.
Avšak druhá část charakteristiky Jana Křtitele vyžaduje bližší vysvětlení: "
Ten, kdo je v království nebeském menší, je větší než on." Důležitým prvkem je Matoušova charakteristika nebeského království. Ta je klíčem k porozumění textu.
V našem případě pod nebeským královstvím se nerozumí nějaká budoucí skutečnost, neboť citát uvádí přítomný čas "je větší než on" a ne "bude větší než on." Nebeské království v Ježíšově hlásání představuje přítomnou skutečnost - nebeské království v činnosti - už s nynějšími projevy, o kterých Ježíš před chvílí hovořil.
Nejmenší v tomto království je prohlášen za většího než Jan, neboť je výsledkem skutečnosti, která nebyla a nyní je přítomna, neboť přišla s příchodem Ježíše Krista. Máme na mysli nebeské království, jehož přítomnost představuje Ježíš Kristus, jeho ohlašování, jeho slova a skutky - jeho osoba. Proto vyjádření: "
Ten, kdo je v království nebeském menší ..." se vztahuje na každého, kdo z důvodu nebeského království, tzn. ve prospěch Krista, se stává menším, sebe klade na poslední místo a zříká se svého života, aby už nyní následoval Božího Syna, aby už nyní se stal jeho učedníkem.
Kristus, příklad pokory
Koho však má Ježíš na mysli pod slovem "
menší"? Přídavné jméno menší se může vztahovat na skupiny, kterými se v té době všeobecně pohrdalo: celníci, hříšníci, chudí ... Osobně se mi líbí i interpretace, která byla oblíbená především v dílech církevních otců, podle kterých se výraz vztahuje na samotného Ježíše Krista.
Boží Syn je příkladem pokory a poníženosti, který se umenšil, vzal na sebe přirozenost služebníka a ponížil se až k smrti na kříži.
Analyzovaný Ježíšův výrok nechce v první řadě definovat velikost nebo úkol Jana Křtitele v plánu spásy. Zdá se spíše, že za pomoci protikladu mezi Janem Křtitelem a Ježíšovým hlásáním nebeského království evangelista Matouš chce vyzvednout kvalitativní změnu, která nastala příchodem Božího království v osobě Ježíše Krista. Jinými slovy
v případě Jana Křtitele a Ježíše můžeme hovořit o přípravě a provedení příslibu a naplnění, očekávání a příchodu. To je odkaz pro nás. Jsme pozváni zapojit se do nového pohledu na Boha a na náš život a do nové kvality vztahů, které nám Boží Syn přinesl.
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 13. 12. 2019 naleznete
zde
