Občas se objeví nějaké verše, které vytrysknou zcela nečekaně jakoby sami sebou a reagují buď na nějakou událost anebo na někoho...
To je naše Simona,
chtěl bych se mít jak ona.
Říkáme jí "paní slečna",
není však tak nebezpečná.
Z Jeníkova pochází,
teď se tady nachází.
Je s ní celkem legrace,
zvlášť, když míří do práce.
Občas má zrzavé vlasy,
jakou měly barvu asi?
S autem jezdí jako střela,
řidička z ní bude skvělá.
Vlastně je to celkem prosté,
moravačka nám z ní roste.
Kouření už brzy nechá,
ke svatosti rychle spěchá.
Jak i další po tom touží,
ať ji zdraví dobře slouží.
Mnoho dobra ať je za ní,
to přejeme slečně paní.
Brzy se našla i reakce...
Za Vaši báseň Vám moc děkuji,
jednu věc však reklamuji.
Nejsem žádná "paní slečna",
říkám to donekonečna.
Kilo sem a kilo tam,
co já s tím však nadělám.
Teď jak vlastním řidičák,
jezdím autem jako drak.
Cukroví už nechci vidět,
stačí mi na dalších X let.
Na Moravě nyní žiji,
doufám, že i dožiji.
Vedu život velmi pěkný,
prosím už bez paní slečny!!!!!!!
