Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Lk 23, 35 - 43), která je slavností Krista Krále a poslední nedělí tohoto liturgického roku, nabízí scénu z ukřižování, když Ježíš slibuje ráj kajícímu lotrovi.
Nad Ježíšem byl nápis: "
To je židovský král" (Lk 23, 38) Titul, který naznačuje dva přístupy k Tomu, na kterého se vztahuje.
Posměch i adorace
Vojáci se mu posmívali: "
Zachraň se, když jsi židovský král!" (Lk 23, 37) Vyzývají Krista, aby uplatnil svou moc, aby ji využil pro sebe. Kající lotr na kříži prosí: "
Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království." (Lk 23, 42) Lotr má hlubokou víru, že umírající muž vedle něho je skutečný Král a s důvěrou ho prosí o slitování a milosrdenství, které může udělit jedině Bůh. Obrací se na Božího Syna jménem - "
Ježíši", což v překladu znamená "
Bůh je spása".
Ve své odpovědi mu Ježíš slibuje ráj, tzn. původní nevinnost. Evangelista Lukáš uvádí ve 3. kapitole svého evangelia rodokmen Ježíše Krista. Na rozdíl od evangelisty Matouše, který začíná od Abraháma, Lukáš začíná od Krista a jde až k Adamovi, o kterém uvádí, že byl od Boha (srov. Lk 3, 38). Kříž je stromem života, ze kterého přichází život pro všechny, kteří věří v Božího Syna. Nový Adam na dřevě kříže svou poslušností Otci vrací nevinnost, kterou první Adam ztratil v ráji neposlušností vůči Otci. Kristus svou smrtí na kříži znovu otevírá brány ráje.
Tento svět nejednou zpochybňuje a posmívá se z Kristu a z víře v něj. Avšak svět nám nikdy nedá rozhřešení, nikdy nedá pravý pokoj naší duši. Ten dává pouze skutečný Král, kterým je Kristus.
Zachraň se
Na začátku veřejné činnosti se zmiňuje Kristovo pokušení, při kterém ho ďábel vyzve: "
Pokud jsi Boží Syn, vrhni se odtud dolů, vždyť je psáno: »Svým andělům dá o tobě příkaz, aby tě chránili,« a »vezmou tě na ruce, abys nenarazil nohou o kámen«." Ježíš mu odpověděl: "Je řečeno: »Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.«" (Lk 4, 9 - 12)
Posměch a výzva "zachraň se", která zaznívá při Ježíšově ukřižování z úst předních mužů, římských vojáků a jednoho z lotrů, je
opět ďábelské pokušení použít božskou moc ve svůj vlastní prospěch, tzn. nedůvěřovat nebeskému Otci a spolehnout se na vlastní síly. Jako při pokoušení na poušti, i teď to Kristus odmítá.
Tomuto pokušení jsou křesťané vystaveni během celých dějin - odmítnout Boha a spoléhat se na vlastní síly. Na první poslech jde o ušlechtilý důvod - zachránit si život. Známe však slova Pána Ježíše, které řekl během svého působení a kterým zůstal věrný i v okamžiku smrti: "
Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezme každý den svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo ztratí svůj život pro mne, zachrání si ho. Vždyť co prospěje člověku, kdyby i celý svět získal, a sám sebe ztratí nebo poškodil ?! " (Lk 9, 23 - 25)
Skutečná záchrana života je v jeho pozbývání pro Krista.
Uprostřed výsměchu
Evangelista používá dvě slovesa, kterými vyjadřuje pošklebování ukřižovanému Kristu. Jde doslova o zesměšňování ze strany předních mužů (exemyktérizon) a vojáků (enepáixan). Podání octa sice někteří odborníci vysvětlují, jako otupení smyslů, a tedy zmírnění bolesti, ale jiní biblisté (např. Raymond Brown) ho interpretují jako gesto výsměchu vojáků, kteří kyselé víno (ocet) podávají Ježíši jako posměšný dar Kristu, židovskému králi.
Nakonec o jednom z lotrů se evangelista zmiňuje, že se rouhal (eblasfémei) ukřižovanému Pánu. Rouhání je hřích proti samotnému Bohu. Jde o slova, v nichž chybí úcta vůči Bohu a zneužívá se Boží jméno. Jsou to vyjádření plné nenávisti, kterými člověk mluví o Bohu špatně (srov.
KKC, bod 2148). Jak na to všechno reaguje Kristus? Nezavrhuje, nesoudí, odpouští, modlí se a dává svůj život za všechny. Ježíš Kristus je skutečný Král na kříži.
Trpící nevinný
Žádný evangelista nevěnuje bližší pozornost popisu ukřižování. Možná proto, že v římských dobách byl tento mimořádně krutý trest smrti známý. Nicméně myslím, že mnohem závažnějším důvodem je, že evangelisté chtěli upozornit čtenáře na duchovní význam Kristovy oběti. V Lukášově vyprávění o Ježíšově umučení se zvlášť zdůrazňuje jeho odpuštění těm, kteří ho ukřižovali. Lukáš tím poukazuje na celkový přístup Božího Syna během celého jeho veřejného působení. Nevinný Kristus umírá prosíc Otce o odpuštění pro své odpůrce. Evangelista představuje svým čtenářům Ježíšovu smrt jako mučednictví spravedlivého a vzor k následování.
Ještě i na kříži Kristus myslí a modlí se za druhé.
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 22. 11. 2019 naleznete
zde
