Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Lk 19, 1 - 10) popisuje Ježíšovu návštěvu v domě celníka Zachea v Jerichu. Ježíšova přítomnost zcela změnila Zacheovi život.
Lukáš podává o Zacheovi dvě informace: byl hlavní celník a byl bohatý. Celnici byli obvykle oproti ostatním movitější, takže zmínkou o jeho bohatství evangelista klade na to důraz. V předchozí 18. kapitole Lukáš zachytil epizodu o bohatém předním muži, který odešel smutný, protože Ježíš od něj žádal, aby prodal všechno, co má a následoval ho (srov. Lk 18, 22). Ježíš na jeho odchod zareagoval slovy: "
Snáze projde velbloud uchem jehly, než bohatý do Božího království." (Lk 19, 25) Již dříve jsme slyšeli podobenství o boháči a Lazarovi (srov Lk 16). Postoj Lukášova evangelia k bohatství je spíše kritický a odmítavý. Jak dopadne setkání Krista se Zacheem?
Touha vidět
Zacheus je popsán, že byl malé postavy. Řecký výraz "helikia" může znamenat "tělesný vzrůst". To je například význam v Lk 2, 52, kde se o Ježíši píše, že rostl v "moudrosti a věku" (doslova "na vzrůstu"). Avšak "Helikia" má také význam "délka života" jak dokazuje Lk 12, 25: "
A kdo z vás si může o jediný loket ke svému životu (doslova "
přidat loket ke svému vzrůstu)?" Myslím, že zmínka o malé postavě nese oba tyto významy. Zacheovi bránil vidět Ježíše nejen jeho tělesný vzrůst, ale především styl života, jaký vedl. Kvůli touze vidět Ježíše riskoval posměch a dobrou pověst, když se vyškrábal na strom. Možná doufal, že jeho větve a listí ho zakryjí. Musíme obdivovat tuto touhu Zachea, která překonává všechny tělesné (zástup, malá postava) i psychologické (výsměch, pověst) překážky.
Zvědavost vidět Krista se v Zacheovi mění v úkon skutečného obrácení.
Boží zájem
Vše dává do pohybu Boží Syn. Oslovuje celníka jménem, nežádá si od něj pozvání či souhlas, ale říká mu: "
Dnes musím zůstat ve tvém domě." Řecké sloveso "déi" překládáme "je třeba, muset" a v našem evangelním úryvku vyjadřuje "Boží zájem". Bůh se "musí" zastavit v jeho domě, neboť přináší spásu a Bůh chce zachránit každého člověka.
Zacheova odpověď doprovází spěch a radost. V Lukášově evangeliu je radost znakem skutečného přijetí Krista. Při zvěstování narození syna Zachariášovi v Lk 1, 14 se píše: "
Budeš se radovat a plesat." Při narození Ježíše Krista anděl oznamuje: "
Zvěstuji vám velkou radost, která bude patřit všem lidem." Učedníci jsou plni radosti, když se poprvé vrátí z ohlašování: "
Dvaasedmdesát učedníků se vrátilo s radostí. ... Ale neradujte se z toho, že se vám poddávají duchové, ale radujte se, že vaše jména zapsána v nebi" (Lk 10, 17 - 20). Lukáš popisuje radost z toho, když se obrátí hříšník: "
Takovou radost mají Boží andělé z jednoho hříšníka, který činí pokání." (Lk 15, 10) Radost nezaznívá v žádném jiném evangeliu tak hlasitě jako právě v Lukášově.
Je to i pro nás výzva, aby to, že jsme Ježíšovi učedníci a žijeme podle evangelia, nás naplňovalo radostí.
Otevřít svůj život
Zacheus přijal Ježíše ve svém domě. To není jen geografické označení místa. Celník vpouští Krista do svého soukromí. Otevírá mu svůj život. Otevřme Ježíšovi své životy, přinese nám to radost, přinese nám to spásu.
Už zmíněný bohatý muž odmítl Ježíšovu výzvu: "
Prodej všechno, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi." (Lk 18, 22) Nyní Zacheus spontánně přislíbil dát polovinu majetku chudým. Možná se ptáme, proč nerozdal všechno. Je tu však ještě jeden aspekt Zacheovy konverze. Mojžíšův zákon přikazoval při zpronevěře majetku vyplatit poškozenému plnou cenu a k tomu přidat jednu pětinu hodnoty (srov. Lv 6, 5; Nm 5, 6 - 7). Zacheus udělal větší rozhodnutí. Přislíbil vrátit čtyřnásobnou hodnotu. Tím je zdůrazněna radikálnost Zacheova pokání. Dělá víc, než jen přikazoval Mojžíšův zákon. Vidíme, že to nebyla jen Ježíšova fyzická přítomnost v jeho domě, ale v Ježíši Bůh vstoupil do jeho srdce.
Učinit rozhodnutí teď
Pro Lukášovo evangelium je slovo "sémaron" - "dnes" velmi důležité. Poprvé se objevuje při Ježíšově narození, když anděl oznamuje pastýřům: "
Dnes se vám v městě Davidově narodil Spasitel, Kristus Pán." (Lk 2, 11) V nazaretské synagoze Ježíš řekne: "
Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli." (Lk 4, 21) Boží Syn před smrtí odpovídá kajícímu lotrovi: "
Amen, pravím ti: dnes budeš se mnou v ráji." (Lk 23, 43) V našem nedělním úryvku se slovo "dnes" vzpomíná hned dvakrát a vždy jde o Ježíšova slova: "
Zache, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě!" (Lk 19, 5); "
Dnes přišla spása do tohoto domu. Vždyť i on je Abrahamovým synem." (Lk 19, 9) Evangelista Lukáš zobrazuje Božího Syna, který přichází na svět po čase starozákonních proroctví a před časem Církve. Ježíšovo působení na zemi je "střed času".
V Ježíši přichází Boží nabídka spásy pro člověka "tady a teď". Zacheus učinil rozhodnutí hned jako svou odpověď na přítomnost Krista v jeho životě. I k nám Bůh promlouvá dnes. Neodkládejme naši odpověď.
Bůh hledá člověka
Zcela poslední věta evangelního úryvku vysvětluje celé Ježíšovo jednání: "
Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo (se ztratilo)." (Lk 19, 10) Tentýž výraz "tó apololós" - "to, co se ztratilo" je až třikrát použit v podobenství o ztracené ovci (Lk 15, 4. 6. 9). Odkaz Lukáše je zřejmý. Zacheus je ztracenou ovcí, kterou se dobrý Pastýř, Ježíš Kristus, vydal hledat. Už nyní lépe rozumíme, proč Pán Ježíš říkal, že "
musí zůstat v domě". Neboť Bůh je takový. Bůh "musí" hledat člověka a hledá, dokud ho nenajde. Papež František často zdůrazňuje: "
Bůh se nikdy neunaví hledáním člověka, ale zda jsme se my neunavili hledáním Boha?" Jak je to s námi?
P. Prof. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 1. 11. 2019 naleznete
zde
