My katoličtí křesťané rádi
uctíváme Matku Boží. Ona je
Matkou našeho Pána a Vykupitele
Ježíše Krista. Je však také
Matkou naší.
Lidé se k ní rádi modlí. Přicházejí k ní se všemi svými záležitostmi. Že Maria vyslýchá jejich prosby, o tom svědčí množství votivních tabulek na poutních místech, které vypravují o pomoci Matky Boží.
Katoličtí křesťané rádi zpívají mariánské písně a modlí se četné modlitby: „Pod ochranu tvou“, „Zdrávas Královno“ , Maria pomoz, přišel čas“, „Pomni, ó nejdobrotivější Panno Maria“ a mnoho dalších .
Nejznámější a nejrozšířenější mariánská modlitba je nepochybně „Ave Maria“ – „Zdrávas Maria“. Každé dítě zná tuto modlitbu. My křesťané se ji modlíme několikrát denně. Obyčejně ji připojujeme k modlitbě „Otče náš“, opakujeme ji v růženci, a i když jsme někdy unaveni, na jeden „Zdrávas“ nám vždy ještě zbudou síly.
„Zdrávas Maria“ je proto tak oblíbená modlitba, protože je z části převzata přímo z evangelia sv. Lukáše. Již první věta: „Zdrávas Maria, milostiplná, Pán s tebou“ jsou slova, kterými oslovil archanděl Pannu Marii, když k ní přišel, aby jí oznámil, že se má stát matkou Syna Božího. Druhou větu: „Požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého“ vyslovila Alžběta, když ji Maria přišla navštívit.
K oběma těmto větám připojili křesťané ještě prosbu: „Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší.“ Je to vlastně trojí prosba:
1. Pros za nás hříšné
Někdo se může zeptat: Nejsou snad dnes větší a důležitější záležitosti? Např. mír ve světě, mír mezi jednotlivými lidmi. Je zde mnoho starostí – starosti o zdraví jak vlastní, tak našich bližních; starosti o pracovní místo, starosti rodičů o děti; mnoho věcí nám leží na srdci a tíží nás.
br>
Proč se máme modlit právě za nás hříšné? Proč přišel Bůh na tento svět? Proč se stal člověkem? Proč se Ježíš narodil? Nikoliv proto, aby nás zbavil starostí, nemocí, utrpení a námahy, nikoliv, aby udělal náš život příjemnější a pohodlnější. Nepřišel, aby se v prvé řadě postaral o spravedlivější svět a odstranil bídu a nouzi. Nikoliv, Kristus přišel a umřel za nás, aby nás vykoupil z našich vin a otevřel nám nebeské království a přístup do Boží slávy.
My všichni jsme hříšníci. Netíží nás pouze Adamova vina. I my sami opouštíme Boží cestu, prosazujeme svou vůli proti vůli Boží, učinili jsme své JÁ středem svého života. Hřešit můžeme, nikoliv však sami sebe vykoupit. To musel za nás udělat Ježíš Kristus. A abychom vždy opět našli odpuštění, abychom opět našli sílu obrátit se od hříchů zpět k Bohu a postavili ho do středu svého srdce, to je pro nás ta nejdůležitější záležitost a k tomu prosíme o přímluvu Matku Boží, neposkvrněnou Panu Marii.
2. Pros za nás „nyní“,
v této hodině, v tento okamžik. My lidé rádi žijeme se svými představami a přáními buďto v minulosti nebo v budoucnosti. Myslíme na to, jak „krásné byly staré časy“. Toužíme po tom, aby se to vrátilo zpět, naše dětství, naše mládí, dřívější léta, která se nám jeví lepší a krásnější, než tento temný přítomný čas. Nebo se trápíme pro minulé viny, i když nám už byly dávno odpuštěny, a nemůže se jich vnitřně zbavit. Jenže nad minulostí už nemáme žádnou moc. Ta spočívá v Božím milosrdenství.
A podobně je tomu s budoucností. V budoucnosti by mělo být podle nás všechno lepší a krásnější. Anebo si děláme starosti o budoucí dobu. Co všechno se může stát! A tak dále. Ale i nad budoucností máme jen malou dispoziční moc. I ta leží v Božích, nikoliv v našich rukou.
Jediný okamžik času, kterým můžeme opravdu disponovat, je „nyní“. Nyní máme okamžiky v rukou, nyní o nich můžeme rozhodovat. Teď máme a musíme konat svou povinnost, plnit své úkoly. Ale „nyní“, jak říká sv. Pavel, je také „čas milosti, nyní jsou dny spásy“. Nyní máme a musíme pracovat na své spáse. Toto „nyní“ je naše nejdůležitější hodina.
Proto je prosba, aby nám Maria pomohla právě nyní, tak důležitá. Nyní potřebujeme pomoc, odpuštění a vedení.
3. Pros za nás „v hodinu smrti naší“
Kromě „nyní“ je to ta nejdůležitější hodina našeho života. V hodinu naší smrti se rozhodne s konečnou a neodvolatelnou platností, zda budeme zachráněni a dosáhneme spásy. Právě v této hodině, ve které možná nebudeme při vědomí, ve které budeme krajně unaveni a vyčerpáni, kdy už nebudeme mít sílu k vnitřnímu vzepětí, právě v tuto hodinu potřebujeme přímluvu a pomoc Panny Marie. Kéž nás pak vezme za ruku a přivede ke svému Synu Ježíši Kristu. Kéž pak prosí za nás hříšné, aby nám Bůh byl milostiv a přijal nás do svého království.
A o to všechno prosíme Pannu Marii. Ona, kterou nám dal Ježíš za Matku, kéž nás přijme do své mateřské ochrany, kéž se za nás přimlouvá u Boha, aby nám byly odpuštěny naše hříchy. Kéž je nám nyní, v přítomné hodině dnešního dne pomocnicí a především kéž je mocnou přímluvkyní v poslední hodině našeho života. Amen.
Vyšlo v časopise Světlo 49. ČÍSLO / XI. ROČNÍK
