V prvé řadě se jedná o vnitřní boj, ve kterém máme tři hlavní
nepřátele:
pochybnost, depresi a lhostejnost. Tito nepřátelé stojí
v opozici proti třem božským ctnostem:
víře, naději a lásce.
V šesté kapitole listu sv. apoštola Pavla Efezanům je řeč o duchovním zápasu, který vedeme nikoliv proti obyčejné lidské moci, ale proti zlým mocnostem.
V prvé řadě se jedná o vnitřní boj, ve kterém máme tři hlavní nepřátele:
pochybnost, depresi a lhostejnost. Tito nepřátelé stojí v opozici proti třem božským ctnostem:
víře, naději a lásce.
To je třeba mít na vědomí, protože v současné Církvi se rozšířila mentalita, jako by pochybovat patřilo k dobrým mravům křesťana. Pochybnost však je „svatostí“ šosáků. Pochybnost je první ďáblovo dítě. Je třeba ji co nejrychleji sesadit z trůnu a odmytologizovat. Skutečný katolík nepochybuje.
Místo lhostejnosti, třetího nepřítele, je třeba nastolit lásku. Láska všechno zmůže, ona je jako plynový pedál a je úplným opakem lhostejnosti. Svatý má něco lepšího, než co může nabídnout svět. Svatý se stane vybíravým, jakmile jeho nos ucítí Boží vítr.
Osobní duchovní boj je také bojem Církve. Tento boj je možno nastoupit, když se obrátíme ke svatostánku. To je pravé místo, odkud je možno dát se do boje a znovu dobývat svět až k jeho hranicím.
Svatý Pavel říká, že se máme opásat pravdou. Bez toho nedosáhneme v životě žádného pokroku. Lež musí pryč z našeho života. Na to je zařízena zpovědnice. Tam musíme všechno vyložit na stůl. V tomto smyslu je nyní pro nás zpověď tou první svátostí. Teprve když se tak stane, začne rozkvétat život víry.
Vyšlo v časopise Světlo 2. ČÍSLO / XII. ROČNÍK
