Halloween u nás tradici nemá, ale poslední roky se začíná praktikovat v některých školách či dokonce školkách a mateřských klubech. Při otázce, zda Halloween ignorovat nebo se zapojit, je důležité...
... připomenout si původ tohoto svátku, poukázat na pozitiva a negativa, která může do našich rodin přinést.
Byla jsem překvapená, když jsem na zahraniční křesťanské webstránce (aleteia.org) nacházela články, které hovoří ve prospěch Halloweenu - je v pořádku ho oslavovat, otázka je spíše jak. Pokud jde o USA či Británii, chápu, že vyhnout se Halloweenu je přímo nemožné. Těžko říct, kde má Halloween svůj původ, obvykle je spojován s keltským svátkem Samhain, který se slavil 31. října. Zapalovaly se ohne, lidé se převlékali za temné bytosti. Keltové věřili, že v tento večer je hranice mezi světy otevřená a na zem se vracejí duchové a mrtví. Někteří však poukazují na to, že tento svátek se vlivem křesťanství změnil a integroval (Halloween = All-hallow's-eve, tedy Předvečer svátku Všech svatých), začínalo se jím sváteční třídenní, ve kterém si připomínáme smrt a posmrtnost.
Obhájci Halloweenu pojmenovali několik výhod, které, i z pohledu křesťanského života, přináší oslavování tohoto svátku: Podle halloweenského zvyku děti chodí od dveří ke dveřím a žádají sladkosti a pokud je nedostanou, obyvatelům domu něco špatného vyvedou. Rodiny mají možnost setkat a popovídat si se sousedy, se kterými možná jindy vůbec nejsou v kontaktu, slavením tohoto svátku mohou rozvíjet svou pohostinnost. Halloween je čas vhodný pro rozhovor s dětmi o duchovních tématech - o smrti, o strachu, o existenci duchů a Zlého, je to příležitost správně jim tyto věci vysvětlit a podat.
Ale - není 1. a 2. listopad a následující "Dušičkové" období pro nás dostačujícím prostorem a časem na rozvíjení a prohlubování duchovních témat například i s dětmi? Na Slovensku není většího "stěhování národů" jako v období těchto svátků, příležitostí na rodinná a sousedská setkání je tedy také dost.
I kdybychom přimhouřili oči nad tím, že Halloween je dnes zejména o byznysu, vzhledem ke křesťanství nemůžeme popírat nesprávnou hodnotovou orientaci oslav Halloweenu v dnešní podobě. Halloween zaměřuje pozornost dětí na to, co je morbidní a děsivé. Pokud se slaví Halloween ve školách, žáci se mohou cítit povzbuzeni strašit své vrstevníky, oslava Halloweenu může být také příležitostí k šikaně mladších žáků staršími. Nemluvě o děsivých snech či paranoích, které Halloween u malých dětí nebo citlivějších žáků může spustit.
Při vzpomínce na naše zesnulé si zase podle starého katolického zvyku připomínáme ty, kteří nás předešli do věčnosti. S dětmi navštěvujeme hřbitovy a v modlitbě si vzpomínáme na naše předky a blízké zesnulé, často ve tmě a se svíčkami, co pro tajemnou atmosféru a s tím souvisejícím smyslovým zážitkem dětem zcela stačí.
Dnešní Halloween představuje smrt jako rozklad a důvod strachu. Děti u příležitosti školního Halloweenu nosí morbidní kostýmy zabitých, zavražděných či zombíků, což je v ostrém protikladu s tím, jak se na smrt díváme z perspektivy křesťanské naděje. Jako křesťané věříme, že v Ježíši Kristu nad námi smrt nemá moc a stává se nezbytnou branou k věčnému životu. Vražda člověka je zlem, které je třeba odmítnout, ne výjevem, ze kterého bychom si měli utahovat či dokonce ho doma nebo ve školách slavit.
Pěknou náhradou zahraničního Halloweenu se v některých farnostech či společenstvích stává pochod svatých v předvečer svátku Všech svatých - tedy v době Halloweenu, kde se děti nebo dospělí převlékají za oblíbeného světce a takto převlečení si udělají například svíčkový průvod. Děti tak zažijí kouzlo večerní atmosféry a jinakosti bez nevhodných děsivých obrazů.
Diana Hricová
Převzato z
https://zastolom.sk/,
článek z 28. 10. 2019 naleznete
zde.
