Jací šťastní jsou ctitelé této předobré Matky! Pomáhá jim nejen zde na světě, ale poskytuje jim ochranu a útěchu i v očistci! A protože potřebují více útěchy, když trpí větší muka a nemohou si sami pomoci, pečuje o ně tato Matka milosrdenství mnohem více a poskytuje jim svou pomoc.
Sv. Bernardýn Sienský říká, že v tomto žaláři, věznícím duše zasnoubené Ježíši Kristu, má Maria určitou svrchovanost a pravomoc, jednak aby mohla mírnit jejich muka, jednak aby je odtud mohla vyprošťovat.
Co se týče zmírňování muk, tento světec používá Sirachovcovéa slova: "
pronikl jsem do mořských hlubin," (Sir 24,8) a vztahuje je na Marii: Navštěvovala jsem totiž své ctitele, své děti, a pomáhala jsem jim v jejich potřebách a mukách.
Sv. Bernardýn Sienský říká, že očistcová muka se nazývají vlnami, protože jsou přechodné na rozdíl od pekelných, které nikdy nepřestanou. Nazývají se mořskými vlnami, protože jsou velmi trpké.
Maria často navštěvuje a těší své ctitele, ponořené do těchto muk. "
Z toho je patrné," říká Novarino, "
jak je důležité sloužit této dobré Paní, neboť nezapomene na své služebníky, když trpí v těchto plamenech. A přestože Maria pomáhá všem duším v očistci, vymáhá přece jen více odpuštění a útěchy svým ctitelům."
Matka Boží zjevila sv. Brigite toto: "
Jsem Matkou všech duší v očistci, a proto mírním každou hodinu svými prosbami všechna muka, které si zasloužily za hříchy pozemského života."
Tato milosrdná Matka se uvoluje znovu a znovu sestupovat do tohoto posvátného žaláře, kde navštěvuje a těší své zarmoucené děti. V knize Sírachovcově říká: "
I hlubiny propasti jsem pronikla" (Sir 24,8). A sv. Bonaventura k těmto slovům dodává: "
pronikla jsem hlubiny této očistcové propasti, abych tyto svaté duše potěšila svou přítomností!"
"
Ó, jak je Svatá Panna laskavá a dobrotivá," volá sv. Vincent Ferrerský, "
k těm, kteří trpí v očistci, protože od ní se jim dostává neustálé posily a osvěžení."
Co jiného by potěšilo duše v očistci v jejich mukách než Maria, Matka milosrdenství, a její pomoc? Sv. Brigita jednou zaslechla, jak Ježíš řekl Matce: "
Ty jsi moje Matka, jsi Matka milosrdenství, jsi útěcha těch, kteří jsou v očistci!"
A Svatá Panna sama řekla sv. Brigitě, že jak ubohého nemocného, který leží zarmoucen a opuštěný, potěší každé slovo účasti, tak jsou potěšeny duše v očistci, už když jen zaslechnou její jméno.
Samotné Mariino jméno, jméno naděje a spásy, které tyto Bohu zasvěcené duše často vzývají, je tedy pro ně velkou posilou.
"
Když však tato dobrotivá Matka uslyší, že je vzývána," říká Novarino, "
a když přidá i své modlitby u Boha, dostane se těmto duším osvěžení v jejich ohni nebeskou rosou."
Maria však své ctitele v očistci nejen těší a posiluje, ale také je vysvobozuje z tohoto žaláře svou přímluvou.
V den svého Nanebevzetí vyprázdnila podle Gersonových slov tento žalář úplně. Potvrzuje to i Novarino, který uvádí důležité spisovatele, kteří tvrdí, že si
Maria na Synovi vyprosila před odchodem do nebes milost, aby směla s sebou přivést všechny duše, které byly tehdy v očistci. "
Od toho dne," říká Gerson, "
má blahoslavená Panna výsadu osvobozovat své služebníky z očistcových muk."
Tvrdí to i sv. Bernardýn Sienský, který říká, že Panna Maria má moc prosit za duše, zejména za své ctitele, obětovat za ně i své zásluhy a vyprošťovat jejich odtud.
Totéž říká i Novarino, vyslovuje přesvědčení, že pro Mariiny zásluhy se muka duší nejen zlehčují, ale také zkracují, protože její přímluvou se urychluje čas jejich očisty. Stačí, že Maria začne prosit.
Sv. Petr Damián vypráví, že se jakási paní, jménem Morozie, zjevila po smrti své přítelkyni a oznámila jí, že byla vysvobozena z očistce na slavnost Nanebevzetí Panny Marie s tolika jinými dušemi, že jejich počet převýšil počet římského obyvatelstva.
Diviš Kartuzián tvrdí, že
se totéž opakuje na Narození a Zmrtvýchvstání Páně. Maria v tyto dny sestupuje v doprovodu andělských sborů do očistce a vysvobozuje mnoho duší z jejich muk.
Novarino se přiklání k názoru, že se to stává u každé větší mariánské slavnosti.
Je známo zaslíbení Panny Marie, udělené papeži Janu XXII. Jednoho dne se mu zjevila a přikázala mu sdělit všem, kteří nosí škapulíř z Karmelské hory, že je vysvobodí z očistce v sobotu po jejich smrti.
Papež to prohlásil podle P. Crasseta Bulo, kterou potvrdili Alexander V., Klement VII., Pius V., Řehoř XIII. a Pavel V., který píše v bule z roku 1612: "
Křesťanský lid smí zbožně věřit, že blahoslavená Panna bude pomáhat po smrti ustavičnou přímluvou, svými zásluhami a zvláštní ochranou duším členů bratrstva Panny Marie z hory Karmel, zvláště v den sobotní, zasvěcený Církví blahoslavené Panně. Podmínkou je, že skonali v milosti Boží, že za života nosili škapulíř, zachovávali čistotu svého stavu a modlili se mariánské hodinky, nebo - když jim to nebylo možné - že zachovávali církevní půsty a zdržovali se masitých pokrmů ve středu a v sobotu (kromě svátku Božího narození)."
A v slavných hodinkách svátku Panny Marie z hory Karmel čteme, že blahoslavená Panna podle zbožné víry těší v očistci s mateřskou láskou členy bratrstva z vrchu Karmel a že je svou přímluvou brzy uvádí do nebeské vlasti.
Proč bychom nesměli doufat
v tytéž milosti i my,
když budeme uctívat
tuto dobrou Matku?
A když jí budeme oddaní zcela zvláštní láskou, proč bychom nemohli očekávat, že se nám dostane milosti přijít hned po smrti bez očistce do nebe? Tuto milost udělila Matka Boží ctih. Bohumírovi. Poslala k němu řeholního bratra Abunda s tímto vzkazem: "
Vyřiď bratrovi Bohumírovi, ať prospívá stále více v ctnosti, protože pak bude patřit mému Synu a mně. A až jeho duše opustí tělo, nepustím ji do očistce, ale vezmu ji za ruku a představím svému Synu."
A pokud chceme vydatně pomoci duším v očistci, svěřujeme je do péče blahoslavené Panně ve všech svých modlitbách a modleme se za ně obzvlášť sv. růženec, který jim přináší velkou úlevu.
Modlitba
Ó, Královno nebe a země, Matko Vládce světa, Maria, nejvyšší, nejvznešenější, lásky nejhodnější ze všech tvorů!
Je sice na světě dost lidí, kteří tě nemilují a kteří tě neznají. Na nebi jsou však miliony andělů a svatých, kteří tě milují a bezpřestání tě velebí.
A také na zemi, kolik je těch šťastných duší, které planou láskou k tobě a jsou uchváceni tvou dobrotou!
Ó, kéž bych tě miloval také já, moje lásky nejhodnější í Paní!
Kéž bych se vždy snažil tobě sloužit, tebe chválit, tebe ctít a všechny zapalovat láskou k tobě!
Ty jsi okouzlila svojí krásou Boha a přivábila jsi ho z lůna Otce Věčného a přivedla na zem, aby se stal člověkem a tvým synem. A já, ubohý červ, bych nehořel láskou k tobě?
Ó, moje nejsladší Matko, i já tě chci milovat, vroucně milovat!
Ze všech sil se budu snažit, aby tě také jiní milovali.
Přijmi tedy milostivě, Maria, moji touhu po lásce k tobě a pomoz mi ji splnit.
Vím, že Bůh shlíží se zvláštní láskou na ty, kdo tě milují. Kromě své slávy netouží po ničem víc než po tvé slávě. Chce, aby jsi byla ode všech ctěna a milována.
Od tebe očekávám, Paní, všechno své štěstí. Ty mi musíš vyprosit odpuštění všech mých hříchů a setrvání v dobrém. Ty musíš stát při mně v hodince mé smrti. Ty mě musíš vyprostit z očistce. Ty mě musíš uvést do nebe. To vše očekávám i já, protože tě miluji z celého srdce a po Bohu nade vše.
sv. Alfonz Maria Liguori - vznešenosti Panny Marie
Převzato z
https://doverujem-a-verim.blogspot.com/,
článek z 9. 1. 2018 naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 28. 10. 2019; 6. 11. 2024 - 4206 přečtení)
