Netrvá nám dlouho, než si jako rodiče uvědomíme, že naše děti absorbují všechno, co děláme a říkáme. Vzpomínám si, když jsem poprvé slyšela, jak si moje dvouleté dítě jednou hluboce povzdechlo: "
Ó, můj Bože. Nemohu už." Její tón a výraz byl přesně jako můj.
Někdy se setkáte tváří v tvář svým vlastním hříšným návykům přes slova a činy Vašich dětí.
Nedávno jsem byla na křtu, při kterém kněz připomenul každé přítomné osobě, že
právě pokřtěné dítě se bude prostřednictvím jeho skutků dozvídat o Bohu a jak na Něho reagovat. Kdyby naše dítě vidělo svědectví o naší modlitbě, naučilo by se modlitbě, ale pokud by dítě nikdy nevidělo komunikaci s Bohem od lidí ve svém životě, dozví se tak od nás, že to nebylo nutné.
I když nikdo z nás není dokonalý, máme odpovědnost za chování, které chceme, aby naše dítě napodobovalo. Stejně jak se děti učí z toho, co děláme, také se učí z toho, co neděláme.
Když každou neděli vynecháme prioritní návštěvu nedělní mše, srdcím našich dětí se nedostane slovo o víře a životě s Bohem.
6 věcí, které se děti naučí, když v neděli vynecháme mši svatou.
1. Bůh je důležitý, ale ne až tak důležitý.
Trávit čas s Bohem je určitě skvělé, ale pouze tehdy, když je to pro mě výhodné. Fotbalové zápasy, spánek a _____ (vložte aktivitu dle výběru) jsou důležitější než snaha být s Bohem alespoň jednu hodinu týdně na nedělní mši svaté.
2. Bůh ve skutečnosti neví, co říká.
Ano, je to přikázání, aby byl den Páně zasvěcený, ale Bůh nechápe, jak jsme z celého pracovního týdne utahaní, znechucení, takže se můžeme na základě okolností našeho života rozhodnout, co vlastně znamená toto přikázání o neděli a co znamenají všechny Jeho další přikázání. Je na nás, abychom si vybrali, které z Božích přikázání chceme dodržovat.
3. Církev ve skutečnosti neočekává, že se budeme držet jejího učení.
Ano, Církev nám káže navštěvovat mši v neděli, ale Církev nechápe, jak jsme zaneprázdněni, kolik máme dětí nebo jak jsme unavení, takže se můžeme na základě okolností našeho života rozhodnout, co Církev tím opravdu rozumí.
4. Mše svatá je o mně a o tom, co sám nabídnu / nenabídnu jiným.
Když chodíme na mši svatou, jak se nám chce, jako bychom zapomněli, že jít na mši buduje církevní komunitu. Vaše farnost může vyžadovat, abyste byli lektory, zpívali ve sboru nebo se rozdělili nebo nesli obětní dary. Vidět svou rodinu v kostele může být právě to, co starší člověk potřebuje, aby mu to přineslo radost do osamělé neděle. Existuje mnoho důvodů, proč jsme společenstvím víry a proč se setkáváme při bohoslužbách.
5. Pokud jsou věci těžké - nudné, nemusím je dělat.
Pokud nechodíme na mši a našim dětem říkáme, že je to proto, že mše je "nudná" nebo "z toho nic nemáme", naše děti se dozvědí, že musíme dělat pouze věci, které jsou zábavné a vzrušující. To jednoduše neplatí, pokud jde o naši víru a každodenní život. Většině lidí se nezdá být zábavné a vzrušující platit daně, ale stále to musíme dělat.
6. Pochybovat o pravé přítomnosti Ježíše v Eucharistii a milostech, které pocházejí z Jeho proměňování.
Jestli skutečně věříte, že Ježíš je přítomen v Eucharistii a že k nám přichází každou neděli při mši svaté, co by Vás od něj odradilo? Proč byste nechtěli dostávat milosti, které uděluje prostřednictvím tohoto neuvěřitelného daru. Náš katechismus nás učí: "
Eucharistie je srdcem a vrcholem života Církve, protože v ní Kristus spojuje svou Církev a všechny její členy se svou obětí chvály a díkůvzdání a nabízí ji jednou provždy na kříži svému Otci; touto obětí vylévá milosti spásy na své tělo, které je Církví."
Rodiče, vím a zcela chápu, jak těžké je přivést děti do kostela. Často, když opouštím mši, cítím se, jako bych právě soutěžila v zápase. Bez ohledu na to, jak plánujeme a připravujeme, máme mnoho dní, když jsou děti úplně jiné než andělské. Je to bitva. Je to však boj, který stojí za to bojovat. Není lepší místo kam přivést naše děti, než k Ježíšovým nohám. Není lepší lekce, jak je naučit, jak dát Boha na první místo VŽDY, bez ohledu na to, co se děje v našich životech nebo jak těžké je být na mši.
Hádejte, co se stane, když budete čekat na že to, že budete své děti přivádět na mši až se budou umět chovat lépe nebo až Váš život nebude tak zaneprázdněný? Budete čekat zbytečně, toto se nestane. Satan nám vždy poskytne výmluvu, abychom vynechali oslavu nejvyšší formy modlitby, kterou zde na Zemi máme, ale Bůh nám vždy dá milosti, abychom odpověděli "ano", když ho požádáme o pomoc.
Udělejte z nedělní mše svaté jednu stabilní věc, kterou Vaše rodina bude neustále dělat spolu. Věřte mi, že požehnání a milosti, které vycházejí z tohoto společného zvyku, změní Váš rodinný život mocným a zázračným způsobem.
Zdroj: catholic-link.org
Převzato z
https://modlitba.sk/,
článek ze 3. 10. 2019 naleznete
zde.
